Vinohradská sokolovna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vinohradská sokolovna
UlicePolská 1a
Souřadnice
Začátek výstavby1938
Otevření1946[1]
VlastníkTJ Sokol Praha Královské Vinohrady
ArchitektFrantišek Marek a Václava Vejrycha
Týmy
TJ Sokol Královské Vinohrady (florbal)
Kapacita
606, z toho 406 k sezení
Kód památky102579 (PkMISSezObrWD)
Map
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vinohradská sokolovna je prostorná funkcionalistická budova v Praze 2 na Vinohradech v Polské ulici, na okraji Riegrových sadů.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Sokol Vinohrady založilo 27 členů na valné hromadě 26. února 1887. Neměli vlastní sokolovnu, hostovali proto v první pražské budově sokolovny v Sokolské ulici. V roce 1895 jim byla propůjčena tělocvična v Národním domě na Vinohradech. V čele stál Václav Špička. V roce 1912 vinohradští sokolové vypsali první soutěž na vlastní sokolovnu, na místo poblíž Vinohradské vodárny, ale k realizaci nedošlo.[2]

V roce 1936 vypsala tělocvičná jednota Sokol Vinohrady druhou soutěž na projekt nové sokolovny. V soutěži zvítězil návrh Františka Marka a Václava Vejrycha. Pro úsporu značných finančních nákladů byl projekt snížen o jedno patro. Stavební práce byly zahájeny v roce 1938. V roce 1941 zabrali Němci téměř hotovou stavbu, dokončili bazén a schodiště z dnešní Polské ulice a umístili zde tělovýchovné středisko a lazaret SS. V této době se v budově konala celé řada dalších akcí veřejného života. Ve dnech 28. února až 2. března 1947 se v sále sokolovny konal monumentální 14. valný sjezd Československé strany národně socialistické. V roce 1949 byl areál převeden pod hlavičku TJ Bohemians ČKD Praha. V roce 1991 celý areál převzala zpět Československá obec sokolská. Budova je památkově chráněná od roku 2007.[3]

Popis[editovat | editovat zdroj]

V budově jsou prostory pro cvičence a koridory a hlediště pro diváky. Ve středu budovy je vstupní hala osazená zapuštěnými stropními svítidly a je zde umístěna socha Miroslava Tyrše od sochaře Ladislava Šalouna.[4][5] Pro sportovce má sokolovna velký a několik menších sálů a plavecký bazén. Velký sál má hlediště pro 600 diváků, z toho 400 k sezení. Sál využívá od roku 2000 pro tréninky a zápasy florbalový oddíl TJ Sokol Královské Vinohrady.[6]

U budovy je atletický ovál a dvě hřiště na malou kopanou s umělým povrchem.[7]

Oddíly[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Historie Sokola Vinohrady [online]. Sokol Praha Královské Vinohrady [cit. 2023-10-25]. Dostupné online. 
  2. Hrubeš, Josef-Hrubešová, Eva-Stolař, Karel: Pražské domy vyprávějí 6., Orion Roztoky u Prahy 2000, s. 235-239, ISBN 80-200-0823-3
  3. Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-04-01]. Dostupné online. 
  4. PLATOVSKÁ, Marie; BENEŠOVSKÁ A KOL., Klára. Slavné stavby Prahy 2. první. vyd. Praha: FOIBOS BOOKS s.r.o., 2011. 281 s. ISBN 978-80-87073-35-3. S. 237–240. 
  5. LUKEŠ, Zdeněk. Praha moderní III. první. vyd. Praha: Paseka s.r.o., 2014. 308 s. ISBN 978-80-7432-503-8. S. 172. 
  6. TJ Sokol Vinohrady [online]. Český florbal [cit. 2023-10-25]. Dostupné online. 
  7. Sokolská přehlídka poprvé na Vinohradech. www.praha.eu [online]. 2014-03-24 [cit. 2023-10-25]. Dostupné online. 
  8. KAREŠ, Josef; PORTEŠ, Jiří. Pamětní deska Obětem 2. světové války [online]. Umístění pamětní desky: Praha 2, Polská 1533/1, Vinohrady, Reigrovy sady, sokolovna Sokola Královské Vinohrady, vstupní hala: Spolek pro vojenská pietní místa (vets.cz), 2011-09-21 [cit. 2019-10-03]. Centrální evidence válečných hrobů: není evidován. Dostupné online. 
  9. CHURAVÝ, Mojmír, Ing. Pamětní deska Miroslav Vohrna [online]. Umístění pamětní desky: Praha 2, Polská 2400/1a, v budově Sokola Královské Vinohrady, na odpočívadle na hlavním schodišti mezi 1. a 2. patrem: Spolek pro vojenská pietní místa (vets.cz), 2019-10-01 [cit. 2019-10-03]. Centrální evidence válečných hrobů: není evidován. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]