Vincent Hložník

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vincent Hložník
Hloznik foto.jpg
Narození 22. října 1919
Svederník
Úmrtí 10. prosince 1997 (ve věku 78 let)
Bratislava
Ocenění národní umělec (1968)
Řád Tomáše Garrigua Masaryka
Příbuzní Ferdinand Hložník (sourozenec)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Slnko (1962), barevný drevořez

Vincent Hložník (22. října 1919 Svederník, Slovensko – 10. prosince 1997 Bratislava) byl slovenský malíř, grafik, ilustrátor, typograf a pedagog, bratr Ferdinanda Hložníka.

Život[editovat | editovat zdroj]

Dětství a studia[editovat | editovat zdroj]

Narodil se na vesnici v Pováží jako nejstarší z pěti dětí v katolické rodině Imricha Hložníka a jeho manželky Márie, rozené Puškárové. Rád kreslil stejně jako jeho bratr, později malíř Ferdinand Hložník. V letech 1926-1930 absolvoval obecnou školu ve Svederníku, roku 1931 postoupil do měšťanské školy v Žilině, ze které roku 1933 přestoupil na reálné gymnázium, kde kreslil pod vedením prof. Zdeňka Balaše, který rozpoznal jeho talent.

V letech 1937–1942 vystudoval malbu na Uměleckoprůmyslové škole v Praze, v ateliéru Josefa Nováka a Františka Kysely. Jeho spolužáky tam byli například Ota Janeček, Arnošt Paderlík, Václav Plátek nebo Zdenek Seydl. Rád vzpomínal na studentský život v Masarykově koleji na Klárově (1937 – 1939)[1] a ve Štefánikově koleji (1939 – 1942)[2].

V Praze se plně integroval do české výtvarné kultury, spolků i skupin tehdejší moderny, byl názorově blízký skupinám Sedm v říjnu a Skupina 42. Vstoupil do Umělecké besedy, přátelil se se staršími slovenskými spolužáky, jako byli představitelé sdružení Generácia 1909 Cyprián Majerník, Bedrich Hoffstädter, Ján Želibský nebo Július Nemčík. Majerník a Hložník sdíleli obdobnou symboliku válečné doby, například v postavě Dona Quijota.

Kariéra[editovat | editovat zdroj]

V letech 1945 – 1949 byl členem spolku výtvarných umělců Mánes, roku 1945 patřil k zakladajícím členům levicové Skupiny výtvarných umělců 29. srpna. Roku 1948 absolvoval studijní pobyt v Itálii. Od roku 1958 vyučoval na Vysoké škole výtvarných umění v Bratislavě. Mezi jeho žáky patřil například Albín Brunovský. V letech 1960 – 1964 zastával funkci rektora. Jeho obrazy byly tehdy poplatné socialismu. V období normalizace neprošel politickými prověrkami a roku 1972 musel školu opustit. Nezávislost prospěla tématické orientaci jeho prací.

Tvorba[editovat | editovat zdroj]

V jeho díle se spojuje osobité pojetí expresionismu, které vychází z válečné zkušenosti, a moderny dovedené na pomezí abstrakce. Více než olejomalbě se věnoval malbě akvarelem, temperou a grafickým technikám (litografii, linorytu, dřevorytu a monotypu). V 60. letech nachází specifickou symboliku a odpovídající formu v kontrastu plných černých ploch, šrafury a skvrn z pastelových barev. Toto pojetí vyjádřil v několika grafických tematických cyklech (litografie Človek, Povstanie, Apokalypsa; algrafie Majestát ničoty, dřevoryt Vojna, linoryty Slávnosti, Komédie XX). Vedle grafik byl také autorem ilustrací a typografické úpravy knih, například P. Karvaše (1955), Laca Novomeského, dále knih pro děti a mládež. Od poloviny 80. let se do repertoáru jeho děl vrátila biblická tématika. Navrhoval také grafické předlohy pro československé poštovní známky.

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Dřevěná budova na okraji Letenské pláně, byla stržena v 70.letech 20.století, nyní otočka tramvají proti stanici metra Hradčanská
  2. Ludovít PETRÁNSKY: Vincent Hložník. Tatran Bratislava 1997, ISBN 80-222-0468-4

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • PETRÁNSKY, Ľudovít. Vincent Hložník. Bratislava: Slovenský Tatran, 1997. ISBN 80-222-0468-4. (slovenština) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]