Vincenc Orsini-Rosenberg
| Vincenc hrabě Orsini-Rosenberg | |
|---|---|
 | |
| Zemský hejtman v Korutansku | |
| Ve funkci: 1774 – 1782 | |
| Předchůdce | František Xaver Khevenhüller-Metsch |
| Nástupce | František Xaver Khevenhüller-Metsch |
| Zemský hejtman v Kraňsku | |
| Ve funkci: 1773 – 1774 | |
| Předchůdce | Josef Brigido |
| Nástupce | František Adam z Lambergu |
| Narození | 27. prosince 1722 Klagenfurt am Wörthersee |
| Úmrtí | 3. července 1794 (ve věku 71 let) Klagenfurt am Wörthersee |
| Rodiče | Filip Josef Orsini z Rosenbergu a Marie Dominika z Kounic |
| Děti | František Serafín Orsini-Rosenberg Marie Cecílie Orsiniová z Rosenbergu |
| Příbuzní | Ferdinand Fürst von Orsini und Rosenberg, Friedrich von Orsini-Rosenberg, Tereza Orsiniová z Rosenbergu[1] a Josef Orsini z Rosenbergu[1] (vnoučata) |
| Profese | zemský hejtman |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vincenc Ferrerius hrabě Orsini Rosenberg (Vinzenz Ferrerius Dominikus Joseph Johann Nepomuk Graf von Orsini-Rosenberg) (27. prosince 1722 Klagenfurt – 3. srpna 1794 Klagenfurt) byl rakouský šlechtic, politik a státní úředník ve službách Habsburků. Od mládí působil ve státních úřadech, nakonec byl místodržitelem v Kraňsku (1773–1774) a Korutansku (1774–1782).[2] Po matce byl blízce spřízněn s moravskou rodinou Kouniců, jeho bratrancem byl dlouholetý státní kancléř Václav Antonín z Kounic-Rietbergu.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Pocházel ze šlechtického rodu Orsini-Rosenbergů, byl jediným císařského diplomata Filipa Josefa Orsini-Rosenberga (1691–1765) a jeho manželky Marie Dominiky, rozené Kounicové (1689–1756). Původně studoval v domácím prostředí a u jezuitů, poté absolvoval kavalírskou cestu a studoval v Namuru, právnické vzdělání nakonec dokončil ve Štýrském Hradci. V roce 1742 byl jmenován císařským komorníkem a poté doprovázel svého otce na diplomatických cestách po Evropě během války o rakouské dědictví. Krátce sloužil také v armádě a poté vstoupil do státních služeb. Začínal v roce 1749 jako zemský rada v Korutanech, od roku 1751 byl vládním radou v Dolním Rakousku a následně ve Štýrsku.
V roce 1763 byl jmenován císařským tajným radou, v letech 1773–1774 byl místodržitelem v Kraňsku[3] a v letech 1774–1782 v Korutanech.[4] V těchto funkcích realizoval četné reformy v duchu tereziánského osvícenství, v Klagenfurtu nechal postavit nemocnici a sirotčinec. Po reorganizaci státní správy dědičných rakouských zemí v roce 1782 byly Korutany přičleněny ke Štýrsku, Orsini-Rosenberg byl odvolán z funkce guvernéra a náhradou obdržel alespoň dědičnou hodnost zemského hofmistra v Korutanech.
Od roku 1790 byl předurčeným dědicem knížeho titulu svého bratrance Františka Xavera (1723–1796), dlouholetého císařského nejvyššího komořího, který byl bezdětný. Dalším knížetem z Orsini-Rosenbergu se v roce 1796 stal Vincencův syn František Serafín (1761–1832), který se proslavil jako vojevůdce v napoleonských válkách.
Majetkové a rodinné poměry[editovat | editovat zdroj]
Po otci byl dědicem několika panství v Korutansku, krátce po převzetí majetku musel ale přistoupit k prodeji nebo pronájmu velké části dědictví, aby uhradil vysoké dluhy zanechané otcem z jeho diplomatických misí. Majetkové ztráty se nedotkly panství Grafenstein a Lerchenau (respektive Altgrafenstein), která měla statut fideikomisu. Ve stylu rokoka nechal přestavět hlavní rodové sídlo zámek Grafenstein v Korutansku.
V roce 1756 se ve Štýrském Hradci oženil s hraběnkou Marií Juliánou ze Stubenbergu (1738–1804), pozdější dámou Řádu hvězdového kříže. Z jejich manželství pocházelo osm dětí, nejstarší dvě dcery zemřely v dětském věku.
- 1. Filipína Marie Juliána (1758–1768)
- 2. Gabriela Terezie (1760–1766)
- 3. František Serafín kníže Orsini-Rosenberg (1761–1832), c. k. tajný rada, komoří, generál jízdy, rytíř Řádu zlatého rouna, Řádu Marie Terezie, 1796 dědic knížecího titulu, ∞ 1786 Marie Karolína hraběnka von Khevenhüller-Metsch (1767–1811)
- 4. Marie Dominika (1763–1820) 1786 František Xaver hrabě Koller de Nagybánya, c. k. tajný rada, župan, dědičný nejvyšší číšník Uherského království, komandér Řádu sv. Štěpána
- 5. Leopold Alois (1764–1819), c. k. komoří, rytmistr
- 6. Vincenc Ferrerius (1765–1829), c. k. komoří, hejtman
- 7. Marie Cecílie (1766–1841), dáma Řádu hvězdového kříže, ∞ 1786 Hieronymus Maria hrabě Lodron-Laterano (1766–1823), c. k. tajný rada
- 8. Marie Serafína (1769–1841), dáma Řádu hvězdového kříže, ∞ 1807 Josef hrabě Thurn-Valsássina (1771–1829), c. k. komoří, hejtman
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ a b Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ Ottův slovník naučný, díl 21.; Praha, 1904 (reprint 2000); s. 972 (heslo Rosenberg) ISBN 80-7203-289-5
- ↑ Přehled představitelů státní správy v Kraňsku na webu worldstatesmen dostupné online
- ↑ Přehled představitelů státní správy v Korutansku na webu worldstatesmen dostupné online
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Der Landständische Adel des Herzogthums Steiermark; Landesarchiv Steiermark, Štýrský Hradec, 2020; heslo Orsini-Rosenberg s. 1132–1142 dostupné online
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
- Rodokmen rodu Orsini-Rosenberg dostupné online
- Vincenc Orsini-Rosenberg in: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich dostupné online
