Vincenc Hlaváček z Küstenwehru

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vincenc Hlaváček z Küstenwehru
Vincenc Hlaváček z Küstenwehru.jpg
Narození 6. července 1854
Chrudim
Úmrtí 12. července 1926 (ve věku 72 let)
Vídeň
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vincenc Hlaváček z Küstenwehru (německy Vincenz Hlawaczek von Küstenwehr; 6. července 1854 Chrudim12. července 1926 Vídeň) byl rakousko-uherský polní podmaršálek českého původu.[1] [2]

Život[editovat | editovat zdroj]

Kasárna infanterie v Pule, místo působení Vincence Hlaváčka (kolem 1915)

Pocházel z pražské měšťanské rodiny, byl synem Václava Hlaváčka, poddůstojníka 21. pěšího pluku v Chrudimi, a Anny, roz. Žďárské. Vojenské kariéře se věnoval již jeho děd Josef Hlaváček (1796-1858), v německých písemnostech vystupující od roku 1845 jako "Joseph von Hlawaczek", který sloužil mimo jiné pod maršálem Radeckým.

Maršál Radecký píše Josephovi von Hlawaczek Dopis 1845

Od roku 1876 byl poručíkem polního dělostřelectva, poté byl roku 1882 povýšen do hodnosti nadporučíka a převelen k 5. uherskému pluku polního dělostřelectva. Roku 1896 je uváděn jako pedagog kadetní školy ve Vídni, od roku 1900 sloužil v haličské pevnosti Přemyšl. V roce 1913 byl povýšen na generálmajora, sloužil jako velitel 4. brigády opevňovacího dělostřelectva v istrijském přístavním městě Pula. Už roku 1915 byl za první světové války znovu povýšen, tentokrát do hodnosti polního podmaršálka. Dne 7. ledna 1917 byl rakouským císařem Karlem I. uveden do šlechtického stavu s titulem von Küstenwehr, odkazujícím na jeho zásluhy při opevňování a obraně istrijského pobřeží. Po rozpadu rakousko-uherské monarchie byl v roce 1919 penzionován a až do své smrti žil ve Vídni, kde byl pravidelným hostem slavné kavárny Erzherzog Johann.[3]

Hlaváček von Küstenwehr

Během své vojenské kariéry byl několikrát vyznamenán, například Vojenským záslužným křížem, Císařským rakouským řádem Leopoldovým nebo řádem železné koruny III. třídy.

Vincenc Hlaváček z Küstenwehru zemřel bez dědiců (stejnojmenný syn Vincenc, narozený roku 1903 ve Vídni, záhy zemřel), potomci jeho rodiny však dosud žijí v Rakousku a Česku. Podle rakouského práva přešel šlechtický titul na jeho bratrance (potomkem je například historik a filosof Petr Hlaváček, pravnuk jeho bratrance Václava Hlaváčka)[4], v Československu byly ovšem šlechtické tituly ještě koncem roku 1918 zrušeny, a to zákonem č. 61/1918 Sb..

Popis rodového znaku[editovat | editovat zdroj]

Štít červený, v jehož patě je přirozené moře omývající příkré pobřeží, na kterém stojí stříbrná kvádrovaná pevnost, jejíž střední zeď je zakončena cimbuřím o pěti stínkách ve tvaru vlaštovčího ocasu a se třemi černými kruhovými, obdélně zakončenými střílnami. Nárožní věže jsou zakončeny cimbuřím o třech stínkách ve tvaru vlaštovčího ocasu s černým obdélným oknem a černou střílnou jako v pevnostní zdi. Nad pevností je zlatá hořící bomba. Klenotem na korunované turnajové přilbě s červeno-stříbrnými přikryvadly je vztyčený meč se zlatým jílcem, záštitou a hlavicí mezi rozloženými černými orlími křídly se zlatými brky.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vincenz Hlawaczek von Küstenwehr na německé Wikipedii.

  1. Antonio Schmidt-Brentano: Die k. k. bzw. k. u. k. Generalität 1816-1918 (PDF; 457 kB)
  2. http://www.rodinny-erb.cz/?hlavacek-von-kustenwehr,327
  3. https://books.google.cz/books?id=IqIbAQAAIAAJ&q=%22von+k%C3%BCstenwehr%22&dq=%22von+k%C3%BCstenwehr%22&hl=cs&sa=X&ved=0ahUKEwj078SbwKrMAhVMEJoKHYlQAVoQ6AEIGzAA
  4. Almanach český šlechtických a rytířských rodů, Brandýs/L 2005, s. 173