Vinařská oblast

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Vinařská oblast Čechy
     podoblast mělnická
     podoblast litoměřická
Vinařská oblast Morava
     podoblast mikulovská
     podoblast slovácká
     podoblast velkopavlovická
     podoblast znojemská

Vinařská oblast je geograficky vymezené území (v terminologii legislativy Evropské unie stanovená pěstitelská oblast), na kterém je povoleno pěstovat vinnou révu pro výrobu vína a dalších produktů. Vymezení jednotlivých vinařských oblastí v daném státě provádí příslušná legislativa (obvykle vinařský zákon). Tato legislativa většinou také stanovuje seznam odrůd vinné révy, které se v jednotlivých vinařských oblastech smějí pěstovat. Vinařské oblasti mohou být rozděleny na vinařské podoblasti. Dále bývá pro každou vinařskou oblast či podoblast stanoven seznam vinařských obcí a viničních tratí, v nichž smějí být zakládány vinice.

Cílem těchto regulačních opatření je zabránit výsadbě vinic v nevhodných regionech a polohách.

Vinařské oblasti na Moravě a v Čechách[editovat | editovat zdroj]

Víno je v České republice produkováno především na jižní Moravě, mnoho roztroušených vinic je ale možné najít i v Čechách. Tradice moravského vína sahá přinejmenším do dob Velkomoravské říše, ovšem existují teorie o tom, že se na Moravě víno pěstovalo již o několik staletí dříve. Nejrozšířenější odrůdy jsou Müller-Thurgau, Veltlínské zelené a Ryzlink vlašský. Každoročně jsou pořádány oslavy vína, vinobraní, největší v republice jsou ve Znojmě, Mikulově, Brně, Velkých Žernosekách a Mělníku.

V České republice od května 2004 existují pouze dvě:

Tyto oblasti se dělí na vinařské podoblasti, kterých je celkem šest (mělnická a litoměřická v Čechách; mikulovská, velkopavlovická, slovácká a znojemská na Moravě). Toto uspořádání přinesl vinařský zákon č. 321/2004 Sb. a jeho prováděcí vyhláška č. 254/2010 Sb.

Před účinností tohoto zákona byly v České republice dva vinařské regiony (český a moravský), které obsahovaly šestnáct vinařských oblastí (pražská, mělnická, roudnická, žernosecká, mostecká a čáslavská v českém vinařském regionu; brněnská, bzenecká, mikulovská, mutěnická, velkopavlovická, znojemská, strážnická, kyjovská, uherskohradišťská a Podluží v moravském vinařském regionu). Toto uspořádání bylo zavedeno vinařským zákonem č. 115/1995 Sb.

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]