Villa Berkhout (Kadaň)

Villa Berkhout
Základní informace
Architekt	Johann Petzet
Výstavba	1925
Stavebník	Leocadia Aloysie Anna Maria Berkhout
Poloha
Adresa	Alešova čp. 829, Kadaň, Česko Česko
Souřadnice	50°22′52,72″ s. š., 13°15′55,07″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Villa Berkhout (čp. 829) je vilový dům v předměstské části dříve známé jako Svatovojtěšská čtvrť v Kadani. Až do roku 1945 náležela vila ke Klášterecké ulici (dříve Vernéřovská), v současné době je však adresou přiřazena k ulici Alešově (dříve Schubertova). Autorem projektu je kadaňský vilový architekt a stavitel Johann Petzet, který jej vyhotovil pro Nizozemku Leocadii Aloysii Annu Marii Berkhout. Ovdovělá Leocadie Berkhout se ve vile usadila se svými čtyřmi dětmi koncem roku 1925.

Výstavba

Stavbu Villy Berkhout si u věhlasného kadaňského vilového architekta a stavitele, autora mnoha dalších kadaňských vil (Villa Jaklin, Villa Löwy, Villa Schulz, Villa Mayrl, …), objednala Leocadie Berkhout. Projekt a výstavbu financovala z dědictví po svém manželovi Gerardovi Maria Berkhoutovi. Projekt vznikal v době od července do prosince 1925. Již koncem roku 1925 byla vila po úřední kolaudaci obyvatelná a rodina Leocadie Berkhout zde žila až do srpna 1945. Po následné nepříliš citlivé rekonstrukci si však vila zachovala jen zlomek své původní výraznosti vycházející z unikátního projektu Johanna Petzeta.

Majitelé

Stavebníkem a prvním majitelem vily byla nizozemská občanka Leocadia Aloysia Anna Maria Berkhout (*1893), rozená Klobouk, původem ze štýrského Selzthalu. Její manžel Gerard Maria Berkhout (1890–1922) se narodil v Bandungu na ostrově Jáva v tehdejší Nizozemské východní Indii (dnešní Indonésie), která byla v té době holandskou královskou kolonií. Otec Gerarda Berkhouta Dirk Albertus Berkhout zde působil jako inženýr a zeměměřič. Po studiích se Gerard Berkhout stal lesním inženýrem a byl zaměstnán jako koloniální úředník ve funkci provinčního lesmistra. Okolnosti Gerardova seznámení s Leocadií, v rodině a mezi přáteli známou jako Adi, nejsou zcela jisté. Jejich sňatek však ve své době představoval určitý církevně-politický problém. Leocadia byla katolička a Gerard pocházel z významné rodiny holandských evangelíků (řada jeho příbuzných byla dokonce evangelickými pastory). Jejich svatba navíc proběhla roku 1914, krátce po vypuknutí První světové války (1914–1918). Leocadia, disponující Rakousko-Uherským občanství (s českými kořeny), byla občankou válčícího státu a Gerard občanem neutrálního Nizozemska. Novomanželům se však podařilo tyto obtíže překonat a z pozdějších materiálů úředního charakteru je patrné, že Leocadia přijala nizozemské občanství a konvertovala po vzoru svého manžela k holandským evangelíkům.

Stejného vyznání i občanství jako oba rodiče pak byly i všechny čtyři děti, které se Berkhoutovým na Jávě narodily. Gerard Berkhout však roku 1922 ve městě Tanjung Pinang záhy umírá a Leocadia se rozhodne pro návrat zpět do Evropy. Zůstává nejasné, proč se v létě roku 1925 rozhodla s dětmi usadit právě v Kadani v tehdejším Československu, kde z dědictví po svém manželovi nechala naprojektovat a vystavět Villu Berkhout. Některé z dětí získaly středoškolské vzdělání na kadaňském gymnáziu. Nejstarší z potomků Leocadie a Gerarda Berkhoutových Emilie Marie Anna (*1916), která se narodila ve městě Kertosono na Jávě, na počátku čtyřicátých let v průběhu Druhé světové války často jezdila ke svým příbuzným do Němci okupovaného Nizozemska do Arnhemu v Gelderlandu. Její mladší bratr Hubert (*1918), rovněž narozený v Kertosonu, se vyučil automechanikem. Mezi lety 1938 a 1939 pobýval u příbuzných v nizozemském Driebergenu u Utrechtu, na dobu několika měsíců pak ještě roku 1939 žil v Kadani a od srpna 1939 se usadil v Düsseldorfu. Jejich sestra Sonja (*1920), také rodačka z jávského města Kertsono, byla během války evidována pobytem v Kadani, ale také v braniborském městě Neuruppin a v Berlíně, kde byla zřejmě jako cizinka tzv. nuceně nasazená. Stejný osud potkal i nejmladší dceru Gerardu (*1923), narozenou v Malangu na Jávě. Gerarda je za války střídavě doložena v Kadani, Neuruppinu, Berlíně a Blansku u Brna.

Kromě syna Harolda se po skončení války sešla Leocadia Berkhout v Kadani se všemi svými dětmi. Ačkoliv se na ně nevztahovaly zákony o konfiskaci tzv. německého majetku, byla jim Villa Berkhout nespravedlivě zkonfiskována obnovenými československými úřady a v srpnu 1945 byla rodina vypovězena z Kadaně a Československa.

Odkazy

Literatura

• HLAVÁČEK, Petr. Kadaňské vily a jejich zapomenuté osudy. Kadaň: Město Kadaň, 2017. 

Portály: Architektura a stavebnictví | Historie