Vila Františka Grossmanna
| Grossmannova vila | |
|---|---|
.jpg) | |
| Základní informace | |
| Sloh | art deco |
| Architekt | František Grossmann |
| Výstavba | 1923–1924 |
| Současný majitel | Město Ostrava |
| Poloha | |
| Adresa | Moravská Ostrava,  Česko |
| Ulice | 28. října |
| Souřadnice | 49°49′45,57″ s. š., 18°16′7,43″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 12161/8-3252 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vila Františka Grossmanna nebo též Grossmannova vila v Moravské Ostravě je reprezentativní vila ve stylu dekorativismu, vybudovaná v letech 1923–1924. Nachází se v ulici 28. října čp. 131/1674. Je památkově chráněna od roku 1992.
Historie
[editovat | editovat zdroj]František Grossmann byl stavitel a majitel prosperující stavební firmy v Moravské Ostravě. Do roku 1906 působil ve Frýdku jako samostatný stavitel. Po seznámení s architektem Františkem Fialou, absolventem vídeňské školy Otto Wagnera, přesídlil do Ostravy a v roce 1906 společně založili firmu Grossmann a Fiala, která působila v Moravské Ostravě a okolí.[1]
Pro reprezentativní vilu ve stylu dekorativismu[2] a sídlo firmy si vybral stavební pozemek na rozhraní katastrů Moravské Ostravy a Mariánských Hor. Hlavní průčelí vily směřovalo k hlavní komunikaci, sídlo firmy bylo přístupné z vedlejší ulice. Stavba vily proběhla v letech 1922–1923. Komplex budov a zahrad tvořil nejrozsáhlejší meziválečnou vilovou realizaci na Ostravsku.[3]
Na přelomu 20. a 30. let se firma dostala do finančních potíží z důvodu neplacení zakázek a současně tlaku věřitelů, majitel a jeho manželka vyřešili nesnáze v roce 1933 dobrovolným odchodem ze života. V rámci pozůstalostního řízení byl dům prodán a nový majitel mírně přebudoval pro svoje potřeby. Další úpravy se uskutečnily po roce 1948, kdy do budovy bylo umístěno dětské výchovné zařízení. Interiéry přesto zůstaly z velké části zachovány.[zdroj?]
Město Ostrava, které se stalo majitelem stavby, uhradilo v letech 2021–2024 nákladnou a rozsáhlou rekonstrukci, která vrátila rezidenci staronový vzhled. Od dubna 2024 je tato památka přístupna veřejnosti.[4][5]
Stavební podoba
[editovat | editovat zdroj]Architektura
[editovat | editovat zdroj]Patrová vila je v přízemí propojena průjezdem s domem kanceláří bývalé firmy.[zdroj?]
Průčelí domu je v přízemí na pilířích mezi okny vyzdobeno rostlinným a figurálními motivy a v patře dřevěnými okenicemi zelené barvy. Stanová střecha je rozčleněna vikýři a kruhovou vyhlídkou přístupnou vřetenovým schodištěm z půdy. Zůstal zachován původní vchod do domu s pozdně secesním keramickým obkladem a okenní vitráže doplněné kovanými mřížemi.[zdroj?]
Vila je příkladem vilové architektury 20. let 20. století, současně se z běžné soudobé produkce vymyká svojí rozlehlostí i napojením na administrativní objekt, určený částečně k bydlení v podkroví, především však k využívání stavební firmou stavebníka a majitele firmy.[3]
.jpg)
Interiér
[editovat | editovat zdroj]Vnitřní dispozice má ústřední schodišťovou halu se vstupem do velké jídelny a společenských místností, vše obráceno k jihu. Severní část zabírá kuchyně se zázemím a přípravnou. Do patra s ložnicemi se vstupovalo po dřevěném schodišti na galerii ústřední haly. Dodnes zůstal zachován vestavěný nábytek v jídelně a obytných pokojích.[zdroj?]
Zahrada
[editovat | editovat zdroj]Vila byla obklopena zahradou, ve které kromě exotických rostlin a stromů bylo postaveno několik pergol, altánů a bazénů se sochařskou výzdobou. Z těchto staveb a soch se nic nedochovalo.[1]
.jpg)
Reference
[editovat | editovat zdroj]- 1 2 GORYCZKOVÁ, Naďa et al. Slavné vily Moravskoslezského kraje. 1. vyd. v jazyce českém. Praha: Foibos, 2008. 197 s. Slavné vily. ISBN 978-80-87073-09-4. S. 70-72
- ↑ https://www.kudyznudy.cz/aktivity/grossmannova-vila-v-ostrave
- 1 2 https://pamatkovykatalog.cz/vila-c-p-261-1674-2445-13064777
- ↑ Obnovená Grossmannova vila se otevřela veřejnosti. www.propamatky.cz [online]. [cit. 2026-01-18]. Dostupné online.
- ↑ Ostrava opravila za 132 milionů pohádkový palác architekta Františka Grossmanna. www.novinky.cz [online]. 2024-03-27 [cit. 2026-01-18]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- BAKALA, Jaroslav a kol. Dějiny Ostravy: Antošovice, Bartovice, Heřmanice, Hošťalkovice, Hrabová, Hrabůvka, Hrušov, Koblov, Krásné Pole, Kunčice nad Ostravicí, Kunčičky, Lhotka u Ostravy, Mariánské Hory, Martinov, Michálkovice, Muglinov, Nová Bělá, Nová Ves, Petřkovice, Plesná, Polanka nad Odrou, Poruba, Proskovice, Přívoz, Pustkovec, Radvanice, Slezská Ostrava, Stará Bělá, Svinov, Třebovice, Vítkovice, Výškovice, Zábřeh nad Odrou. 1. vyd. Ostrava: Sfinga, 1993. 811 s.
- Grossmannova vila: v Ostravě lze navštívit opravenou výjimečnou stavbu. Mladá fronta Dnes. Severní Morava a Slezsko, 2024, 35(146), strana 13.
- USVALD, Oldřich. František Grossmann, stavitel a architekt, rodák z Pustějova. Poodří: časopis obyvatel horní Odry, 2024, 27(1), strana 67-68
- USVALD, Oldřich. František Grossmann, stavitel a architekt, rodák z Pustějova: Pokračování z č. 1/2024. Poodří: časopis obyvatel horní Odry, 2024, 27(2), strana 24-31. Dostupné také z: https://www.casopispoodri.cz/starsicisla/index.php.
- VYBÍRAL, Jindřich. Zrození velkoměsta. Architektura v obraze Moravské Ostravy 1890-1938. Ostrava : Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Ostravě,2003. 219 s. ISBN 80-86517-94-2. S. 57, 63-64.
- ZATLOUKAL, Pavel. Příběhy z dlouhého století. Architektura let 1750-1918 na Moravě a ve Slezsku. Brno: Státní památkový ústav, 2003. 702 s. ISBN 80-85227-49-5. S. 469-488.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Grossmannova vila na Wikimedia Commons
