Vilém Kraus (1924)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Prof. Ing. Vilém Kraus, CSc.
Profesor Vilém Kraus na mezinárodní konferenci Nové odrůdy révy v ČR ve Znojmě, 27. listopadu 2008.
Profesor Vilém Kraus na mezinárodní konferenci Nové odrůdy révy v ČR ve Znojmě, 27. listopadu 2008.
Narození 30. května 1924
Praha
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí 7. června 2013 (ve věku 89 let)
Povolání pedagog
Ocenění medaile Za zásluhy mzz II. stupeň (2004)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vilém Kraus starší (30. května 1924 Praha7. června 2013) byl významný český odborník v oblasti vinařství a vinohradnictví. Podstatnou část svého života působil na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě, věnoval se vinařskému výzkumu a šlechtění nových odrůd révy vinné a je autorem nebo spoluautorem celé řady odborných publikací a článků. Je nositelem státního vyznamenání Medaile Za zásluhy pro stát v oblasti vědy a řada vinařů jej považuje za nejvýznamnějšího českého vinařského odborníka 20. století.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Vilém Kraus se narodil 30. května 1924 v Praze, kde se jeho otec zabýval technickým vybavením průmyslových podniků. V roce 1929 se spolu s rodiči přestěhoval do Loun, kde po základní škole začal studovat místní reálné gymnázium. Již od dětství se toužil stát zahradníkem a po ukončení pátého ročníku gymnázia si na rodičích vymohl svolení ke studiu na Vyšší ovocnicko-vinařské a zahradnické škole v Mělníku. V roce 1949 začal studovat Fakultu zemědělského a lesního inženýrství ČVUT v Praze, po složení první státní zkoušky přestoupil na zahradnicko-vinařský oboru na Vysoké školy zemědělské v Brně. Po ukončení studia v roce 1959 nastoupil do Vinařského ústavu v Lednici na Moravě jako instruktor pro vinařství. V letech 1955–1964 působil jako šlechtitel a technolog vinařské produkce na Šlechtitelské stanici vinařské ve Velkých Žernosekách. Již v této době začal publikovat celou řadu odborných publikací. Od roku 1964 působil jako vedoucí Vinařského ústavu Vysoké školy zemědělské, kde obhájil svoji docenturu. V letech 1964–1991 na Zahradnické fakultě v Lednici přednášel vinařství. V roce 1990 byl jmenován profesorem pro vinohradnictví a vinařství.

V roce 1964 založil Moravín – svaz moravských vinařů. Byl jeho předsedou a později vědeckým sekretářem, zajišťoval přednášky zahraničních odborníků pro českou veřejnost a organizoval nebo doprovázel odborné vinařské zájezdy do zahraničí. Věnoval se i simultánnímu překladu přednášek i tlumočení na zahraničních zájezdech, kdy uplatnil svoji velmi dobrou znalost němčiny, francouzštiny a ruštiny.

V rámci své šlechtitelské činnosti vyšlechtil mimo jiné podnož K 1 a barvířky Neronet a Rubinet. V oblasti vinohradnictví navrhl tzv. Srdcový řez, což je alternativa Moserova vedení, která je pro velkovýrobu vhodnější a která našla široké uplatnění. Zejména na prudce svažitých vinicích německé vinařské oblasti Mosela nalezl uplatnění jeho vertikální tvar révy vinné Vertiko.

Po odchodu do důchodu se věnoval vinařství i nadále. Spolupracoval na tvorbě zákona č. 115/1995 Sb. (viz vinařský zákon) a jeho novele. Zabýval se propagací českého a moravského vína a kulturou jeho užívání. Byl odborným garantem Vinařské akademie Valtice a přednášel v kurzech určených sommelierům i veřejnosti. Pokračoval ve své publikační činnosti na poli odborných i populárně naučných publikací do vysokého věku.

Zemřel 7. června 2013.

Jeho synem byl zemědělský odborník a vinař doc. Ing. Vilém Kraus, CSc. (1950-2004).

Vyznamenání a ocenění[editovat | editovat zdroj]

Za zásluhy o rozvoj vědy byl na Mendelově zemědělské a lesnické univerzitě odměněn zlatou medailí a na Masarykově univerzitě medailí stříbrnou. Získal také pamětní medaili Mezinárodního úřad pro révu a víno O.I.V. v Paříži za jeho zásluhy o rozvoj oboru a pamětní medaili za celoživotní práci pro vinařství v České republice.

20. května 2004 mu byla při příležitosti 80. narozenin na jednání zastupitelstva Jihomoravského kraje udělena pamětní medaile Jihomoravského kraje s pamětním listem. V roce 2004 též získal z rukou prezidenta České republiky Václava Klause státní vyznamenání Medaile Za zásluhy pro stát v oblasti vědy druhého stupně.

Publikace[editovat | editovat zdroj]

Během svého vědeckého působení ve Vinařském ústavu publikoval 56 vědeckých prací z oblasti fyziologie révy vinné, jejího zušlechťování, vedení a řezu, ale i historie českého a moravského vinařství. Dále publikoval 185 prací populárně-vědeckých a odborných, zejména v časopisech Vinařský obzor, Vinohrad a v některých německých a rakouských časopisech. Na moravském venkově realizoval více než dvěstě odborných přednášek o aktuální problematice pěstování vinné révy, čímž pozitivně ovlivnil vývoj moravského vinohradnictví. Přednášel na 12 mezinárodních vinařských kongresech v zahraničí.

Mezi jeho publikace patří např.:

  • Vilém Kraus: Možnosti uplatnění vysokého vedení révy vinné v našich vinařských oblastech. Diplomová práce, Vysoká škola zemědělská v Brně, 1952.
  • Vilém Kraus, Antonín Konečný: Základy výroby vína. Státní zemědělské nakladatelství v Praze, 1958.
  • Vilém Kraus: Historický vývoj severočeského vinařství a předpoklady k jeho rekonstrukci. Disertační práce, Vysoká škola zemědělská v Brně, 1960.
  • Tomáš Dohnal, Vilém Kraus: Rok na vinici. Státní zemědělské nakladatelství v Praze, 1962.
  • Tomáš Dohnal, Vilém Kraus: Pěstování révy a zužitkování hroznů. Státní zemědělské nakladatelství v Praze, 1972.
  • Vilém Kraus, Václav Pubal, Miloslav Vávra, Antonín Vermouz, Jana Vignatiová, Metoděj Zemek, Alena Zimáková: Vinohradnictví, kapitoly z dějinného vývoje od minulosti do současnosti na Moravě a v Čechách. Nakladatelství Blok v Brně, 1973.
  • Tomáš Dohnal, Vilém Kraus, Jaroslav Pátek: Moderní vinař. Státní zemědělské nakladatelství v Praze, 1975.
  • Vítězslav Hubáček, Vilém Kraus: Hrozny a víno z vinice i zahrady. Státní zemědělské nakladatelství v Praze, 1982.
  • Vilém Kraus, Zdeněk Kuttelvašer, Bohumil Vurm: Encyklopedie českého a moravského vína. Melantrich, Praha 1997. ISBN 80-7023-250-1.
  • Vilém Kraus a kol.: Réva a víno v Čechách a na Moravě. Radix, Praha 1999. ISBN 80-86031-23-3.
  • Vilém Kraus, Vítězslav Hubáček, Petr Ackermann: Rukověť vinaře. Květ, Brázda, Praha 2000.
  • Vilém Kraus, Jiří Kopeček: Setkání s vínem. Radix, Praha 2002. ISBN 80-86031-36-5.
  • Vilém Kraus Jr., Vilém Kraus: Pěstujeme révu vinnou, Grada, Praha 2003, ISBN 80-247-0562-1.
  • Vilém Kraus, Zuzana Foffová, Bohumil Vurm, Dáša Krausová: Nová encyklopedie českého a moravského vína, 1. díl. Praga Mystica, 2005. ISBN 80-86767-00-0.
  • Vilém Kraus, Zuzana Foffová, Bohumil Vurm: Nová encyklopedie českého a moravského vína, 2. díl. Praga Mystica, 2008. ISBN 978-80-86767-09-3.

Zpracoval také asi 600 hesel pro Zahradnický slovník naučný a Vinařský slovník.

Literatura[editovat | editovat zdroj]