V tomto článku je použita zastaralá šablona.

Vilém I. Opavský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Vilém I. Opavský
Narození 1410
Úmrtí 15. srpna 1452 (ve věku 41–42 let)
Pochován Opava
Potomci Bedřich Opavský, Václav III. Opavský, Přemysl III. Opavský, Anna Opavská a Kateřina Opavská
Otec Přemysl I. Opavský

Příbuzenstvo
otec Přemysl I. Opavský
manželka Salomena z Častolovic
syn Bedřich Opavský
syn Václav III. Opavský
syn Přemysl III. Opavský
dcera Kateřina Opavská
dcera Anna Opavská

Vilém I. Opavský (asi 141015. srpen 1452) byl synem Přemysla I. Opavského z jeho manželství s Kateřinou z Minstrberka . Byl spoluvládcem na Opavsku společně se starším bratrem Václavem II. v letech 1433-1445/9, poté samostatným knížetem opavsko-ratibořickým (formálními spoluvládci byli mladší bratři – Arnošt a Přemysl II.) a minstrberským. Pocházel z dynastie opavských Přemyslovců.

Život[editovat | editovat zdroj]

Po smrti otce v roce 1433 byl společně s bratry vládcem nevelkého teritoria okolo města Opavy. Dbaje o prestiž rodu udržoval politické svazky s vratislavským biskupem Konrádem IV. Umožnilo mu to stát se roku 1443 generálním starostou Slezska a po smrti matky převzetí minstrberského údělu. 8. července 1445 se Vilém jako starosta přičinil o zavedení zemského pořádku na Slezsku.

Boj o Minstrbersko[editovat | editovat zdroj]

V roce 1440 se chopil dědictví po Půtovi z Častolovic, které obnášelo i Minstrbersko, Hynek Krušina IV. z Lichtenburka. To se setkalo s nesouhlasem minstrberských stavů, kteří hledali podporu mimo zemi. Dne 25. dubna 1443 provolali svým novým zeměpánem Viléma, který byl synovcem posledního minstrberského knížete Jana a také Půtovým zetěm.[1] Spolu s jednotkami vratislavského biskupa Konráda IV. vpadl Vilém v červnu 1443 do Minstrberska a Kladska a dobyl pevnosti Neuhaus, Karpenštejn a Chałupky, v červenci Warkocz, Jagielnici a Ciepłowody a v srpnu pak Rummelsberg.[2] Boje pak probíhaly se střídavými úspěchy, když například Hynek Krušina obsadil biskupskou pevnost v Otmuchově. Vilém s Krušinou ještě do konce roku 1444 dospěli ke smíru, když se spojili proti Vilémovu dřívějšímu spojenci biskupu Konrádovi. Vilém si, snad za nějakou finanční kompenzaci, ponechal Minstrbersko, i když se Hynek Krušina právních nároků na ně nikdy nevzdal.[1]

Rodina a smrt[editovat | editovat zdroj]

Vilém byl asi od roku 1435 ženatý se Salomenou z Častolovic, od které se dočkal pěti dětí – tří synů Bedřicha, Václava III. a Přemysla III.) a dvou dcer: Kateřiny (zm. 1504, vdaná za hlohovsko-zaháňského knížete Jana II.) a Anny (zm. 1515, abatyše v klášteře v Trzebnici). Zemřel 15. srpna 1452 a je pochován ve kostele sv. Ducha v Opavě. Poručnictví nad dětmi svěřil bratru Arnoštovi, který majetek svůj i bratrův rozprodal.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b URBAN, Jan. Lichtenburkové. Vzestupy a pády jednoho panského rodu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2003. 585 s. ISBN 80-7106-579-X. Kapitola … a zástavním pánem Kladska…, s. 292-320. 
  2. MAMULA, Jakub. Obrana zemského míru ve Slezsku v období interregna. Příspěvek k poznání problematiky obranných mechanismů v zemích Koruny české. Slezský sborník. 2011, roč. 109, čís. 3-4, s. 165-186. ISSN 0037-6833. 


Předchůdce:
Eufémie z Oettingen
Znak z doby nástupu Minsterberský kníže
Vilém I.
14431452
Znak z doby konce vlády Nástupce:
Arnošt Opavský