Vilém I. Pruský
Vilém I. Pruský (plným jménem Wilhelm Friedrich Ludwig von Hohenzollern) (22. března 1797, Berlín — 7. března 1888, tamtéž) byl pruský král a první německý císař.
Život a vláda
Vilém pocházel z rodu Hohenzollernů, kteří byli pruskými králi. Narodil se jako druhý syn krále Bedřicha Viléma III. a jeho manželky Luisy Meklenbursko-Střelické. Poté co zemřel jeho otec a králem se stal jeho bratr Fridrich Vilém IV., stal se princ Vilém korunním princem.
Princ Vilém regentem
Konzervativní král Fridrich Vilém IV. tehdy starší bratr prince Viléma, byl v červenci 1857 když se vracel z návštěvy císaře Františka Josefa I. ho postihl záchvat mrtvice a ztratil schopnost mluvit (afázie). Další záchvaty ochromily jeho mozkové funkce a tak nebyl schopen vlánout a tak se jeho bratr princ Vilém stal v roce 1858 regentem. Král Fridrich Vilém IV. pomalu umíral ješte tři a půl roku až 2.ledna 1861 zemřel,nedlouho poté následnovaný jeho pobočníkem Leopoldem von Gerlachem. A tak se roku 1861 stává jeho bratr Vilém pruským králem Vilémem I.
Pruským králem
Roku 1861 se Vilém stává pruským králem a také posledním korunovaným pruským králem. O rok později jmenuje do funkce kancléře Otto von Bismarcka, který tuto funkci zastával po zbytek Vilémova života.
V roce 1864 se společně s Rakouskem účastnil války o Šlesvicko-Holštýnsko.
V roce 1866 se král Vilém účastní války proti Rakousku během které dobývá Holštýnsko a část Čech. Po válce jsou Šlesvicko a Holštýnsko připojeny k Prusku a Prusko se stává vedoucím stálem Německého Spolku.
Poté se účastní války proti Francii, která byla vyprovokována kandidaturou hohenzzollernského prince na Španělský trůn, jenž však posléze stáhl. Francouzský císař Napoleon III. ovšem vyhlásil válku Prusku, ale byl poražen a zajat.
Německým císařem
Po francouzské porážce v prusko-francouzská válce je ve francouzském Versailles je Vilém I. prohlášen Německými panovníky za prvního německého císaře.
Přijetí císařského titulu nebylo jak pro krále Viléma tak pro Bismarcka jednoduché, jelikož král Vilém I. by prý radši zůstal pruský králem, protože jako král by byl sám svým pánem, ale jako německý císař by musel být omezeným panovníkem. Kancléř Bismarck se snažil králi Vilémovi přijetí císařského titulu zpříjemnit a proto za úplatu poslal předem napsaný dopis bavorskému králi Ludvíku II., aby král Vilémov přijal titul císaře jako předseda spolku z přání německých knížat. Vilém I. nejdříve souhlasil s tím, že přijme jen titul Kaiser von Deutschland(císař Německa), to však nebylo přijatelné pro jednotlivé německé panovníky a hrozilo mezinárodním konfliktem se státy, jež se sice nacházely na původně německém území, nebyly však členy Německého spolku (Nizozemsko, Rakousko, Švýcarsko atp.). Původně navrhovaný titul Kaiser der Deutschen (císař Němců), vynořivší se již v revolučním roce 1848(jako revoluční titul), nebyl pro Viléma akceptovatelný s ohledem na jeho demokratické konotace. Jako kompromis byl nakonec zvolen titul v podobě Deutscher Kaiser(německý císař).
Po celou dobu panování byl Vilém do jisté míry závislý na Bismarckovi, kterého považoval pro Německou říši za nepostradatelného. Během jeho panování bylo na Viléma spácháno několik atentátů.
Po jeho smrti se císařem stává jeho syn Fridrich III..
Rodina
V roce 1829 si vzal za ženu Augustu Sasko-Výmarskou s níž měl 2 děti:
Obrázky, zvuky či videa k tématu Vilém I. Pruský na Wikimedia Commons