Přeskočit na obsah

Viktor Kolář

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Viktor Kolář
Viktor Kolář (2013)
Viktor Kolář (2013)
Narození7. září 1941 (83 let)
Ostrava
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Povolánífotograf, pedagog, učitel a knihovník
RodičeViktor Kolář st. (fotograf)
OceněníOsobnost české fotografie (2010)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Viktor Kolář – Retrospektiva. Výstava v Domě u kamenného zvonu, Staroměstské nám. Praha, 2013
Viktor Kolář – Retrospektiva. Výstava v Domě u kamenného zvonu, Staroměstské nám. Praha, 2013
Viktor Kolář – Retrospektiva. Výstava v Domě u kamenného zvonu, Staroměstské nám. Praha, 2013

Viktor Kolář (* 7. září 1941 Ostrava) je český fotograf dokumentární tvorby. Od roku 1960 se jako jeden z mála fotografů soustavně věnuje jednomu tématu, svému rodišti – Ostravě.[1][2][3][4]

Narodil se v Ostravě v roce 1941 v rodině majitele fotoateliéru a prodejny s fotografickými potřebami, což byla jedna z důležitých skutečností, která ho přivedla k fotografování.[5][6] Po komunistickém převratu v únoru 1948 otci (Viktor Kolář st., 1898 Sviadnov – 1971 Ostrava)[7] obchod zabavili a rodina se šesti dětmi žila ve velmi stísněných podmínkách. Fotografování průmyslové krajiny Ostravy bylo pro Koláře možností, jak z tohoto prostředí uniknout.[8]

Studoval Pedagogický institut v Ostravě, v roce 1964 zahájil svoji pedagogickou dráhu na základní škole v Ostravě a absolvoval svou první autorskou výstavu. K jeho nejznámějším fotografiím patří situační fotografie cestujících ve vlakovém kupé z roku 1968.[9] V roce 1968 odešel do Kanady[10], kde pracoval jako pomocník při těžbě molybdenu a v niklových hutích v Manitobě.[1] Poté se dostal do fotografických laboratoří v Torontu. Díky uměleckým stipendiím nasnímal soubory zachycující nákupní centra v Montrealu, kde také posléze uspořádal v Optical Gallery výstavu. V roce 1973 se však přes Paříž a Londýn vrátil zpět do Ostravy, která se v té době nacházela v hluboké normalizaci.[11] Byl proto vyslýchán policií[1] a následně pracoval jako dělník v Nové Huti (tehdy Klementa Gottwalda) a poté v letech 19751984 jako jevištní technik Divadla Petra Bezruče. V té době se oženil s jevištní výtvarnicí Martou Roszkopfovou.

Především se ale dále ve svém volném čase zabýval fotografováním a v tomto období vytvořil svá nejsilnější díla. Teprve od roku 1985 se mohl opět věnovat fotografii ve svobodném povolání. V roce 1991 získal cenu Nadace Mother JonesSan Francisku.[12] V roce 1994 začal vyučovat fotografický dokument na FAMU v Praze, kde se v roce 2000 habilitoval na docenta[12] a v roce 2006 byl jmenován profesorem pro obor fotografie. Ve spolupráci s básníkem Jaroslavem Žilou vydal knihu Ostrava – obležené město. Ostravský magistrát však s jejím vyzněním a obsahem nesouhlasil, a proto byla kniha stažena.

Roku 2010 byl zvolen Osobností české fotografie.[13]

Díky Kolářovu unikátnímu souboru fotografií z Ostravy mohou ti, kteří v tomto regionu nežijí, hluboko nahlížet do života obyčejných lidí a vidět život takový, jaký zde doopravdy je. Bez nadsázky zobrazuje konfrontaci místních obyvatel s každodenní realitou, která často není příliš radostná. Z autorových fotografií je cítit jeho láska k rodnému městu a lidem. Sám autor si ale v rozhovoru z roku 2016 posteskl, že normální situace už nelze fotografovat, protože využíváním mobilních telefonů lidé ztrácejí přirozenost.[14]

Samostatné výstavy

[editovat | editovat zdroj]
  • 1964 – Fotografie Viktora Koláře. Černá louka, Ostrava.
  • 1973 – Viktor Kolar's Czech Eye. Optica Gallery, Montreal.
  • 1976 – Člověk mezi lidmi. Fotochema, Ostrava.
  • 1978 – Ostrava. Fotochema, Ostrava.
  • 1981 – Ostrava – fotografie 1968–1980. Dům umění města Brna, Brno.
  • 1981 – Novosvětská setkání. Galerie pod Podloubím, Olomouc.
  • 1981 – Ostrava. Malá výstavní síň, Liberec.
  • 1981 – Novosvětská setkání. Galéria F, Banská Bystrica.
  • 1981 – Ostrava. Ústav makromolekulární chemie ČSAV, Praha.
  • 1981 – Novosvětská setkání. Fotochema, Ostrava.
  • 1981 – Ostrava. Canon Gallery, Amsterdam.
  • 1981 – Viktor Kolář. Fotografijos Galeria, Kaunas.
  • 1981 – Viktor Kolář – fotografie. Muzeum Stillonu, Gorzów.
  • 1987 – Viktor Kolář – fotografie. Realistické divadlo, Praha.
  • 1988 – 13 let. Galerie 4, Cheb.
  • 1991 – Viktor Kolář. Pražský dům fotografie, Praha.
  • 1991 – Viktor Kolář. Robert Koch Gallery, San Francisco.
  • 1991 – Viktor Kolář – Schwarzes Ostrava. Palais Jalta, Frankfurt am Main.
  • 1992 – Baník Ostrava. Museum Hoesch, Dortmund.
  • 1993 – Nevinné oko. Městské muzeum, Ostrava.
  • 1993 – Baník Ostrava. Rheinisches Industriemuseum, Engelskirchen.
  • 1994 – Viktor Kolář. Slovenský rozhlas, Bratislava.
  • 1995 – Viktor Kolář – 40 fotografií. Americké kulturní a obchodní centrum, Praha.
  • 1996 – Kolářovy ostravské fotografie. Dům umění města Brna, Brno.
  • 1996 – Viktor Kolář. Slezské muzeum, Opava.
  • 1996 – Viktor Kolář. Toldkammeret, Elsinor.
  • 1996 – Viktor Kolář – fotografie. Biennale of International Photography, Skopelos.
  • 1997 – Viktor Kolář – Ostrava. The Photographic Center, Athens.
  • 1997 – Viktor Kolář (1967–77). Galerie Václava Špály, Praha.
  • 1998 – Viktor Kolář – fotografie. Musée de l'Élysée, Lausanne.
  • 1999 – Viktor Kolář. České centrum, Berlin.
  • 1999 – Viktor Kolář. Ostrava 1963–1999. Galerie výtvarného umění v Ostravě, Ostrava.
  • 2002 – Viktor Kolář Photographs – Czech Photography II. Leica Gallery, New York City.
  • 2002 – Malá Strana (Praha) photographs of Viktor Kolář. Blue Sky Gallery, Portland, Oregon.
  • 2003 – Naostro (50 fotografií Viktora Koláře 1989–2003). Muzeum Boskovicka, Boskovice.
  • 2007 – Viktor Kolar Photographs. Museum – The World of Glass, St. Helens, UK.
  • 2008 – Město budoucnosti. Galerie u Rytíře, Liberec.
  • 2009 – Retrospektywa/Retrospective of VK. Gallery A. Starmach, Kraków.

Vybrané publikace

[editovat | editovat zdroj]
  • D. Mrázková: Viktor Kolář, Profil, Ostrava 1986
  • Viktor Kolář: Baník Ostrava, Ex posé, Berlín 1986
  • Viktor Kolář: Malá Strana, Kocher & Kocher, Praha 1993
  • V. Kolář; J.Žila: Ostrava – obležené město, SFINGA, Ostrava 1995. ISBN 80-7188-016-7
  • J. Cieslar: Viktor Kolář, TORST, Praha 2002. ISBN 80-7215-159-2

Související články

[editovat | editovat zdroj]
  1. a b c Viktor Kolář [online]. Moravian Gallery in Brno [cit. 2011-02-21]. Dostupné online. 
  2. Kolář, legendární fotograf Ostravy, vydává knihu [online]. iDnes [cit. 2011-02-21]. Dostupné online. (Czech) 
  3. Viktor Kolář: 40 let „lovu“ v Ostravě [online]. iHNed.cz [cit. 2011-02-21]. Dostupné online. (Czech) 
  4. CHUCHMA, Josef. Velkolepé potýkání se fotografa Viktora Koláře s rodnou Ostravou [online]. iDnes, 2010-10-03 [cit. 2011-02-21]. Dostupné online. (Czech) 
  5. Ostrava (2010), p. 198
  6. VIVIANO, Frank. Europe's dark center, Ostrava [online]. Mother Jones, March/April 1994 [cit. 2011-02-21]. Dostupné online. 
  7. Ostrava v dobrém i ve zlém. Ukazují ji snímky zapomenutého fotografa. Seznam Zprávy [online]. 2023-02-05 [cit. 2023-02-07]. Dostupné online. 
  8. Petr Volf, Okamžik rozhodnutí, KANT Karel Kerlický, Praha 2010, ISBN 978-80-7437-021-2, s. 159
  9. FUK: Viktor Kolář našel sám sebe v cizích lidech, 2013. www.afuk.cz [online]. [cit. 2021-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-19. 
  10. In the Face of History: European Photographers in the 20th Century [online]. Barbican Art Gallery [cit. 2011-02-21]. Dostupné online. 
  11. BIRGUS, Vadimír, Mlčoch, Jan. Czech Documentary and Reportage Photography 1968 – 79 [online]. Stredoeurópsky dom fotografie [cit. 2011-02-21]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  12. a b Three Generations of Czech Documentary Photography – Jan Lukas, Viktor Kolář, Evžen Sobek [online]. Leica Gallery Prague [cit. 2011-02-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-18. 
  13. Hynek Glos, Petr Vizina, 2016, s. 108
  14. Hynek Glos, Petr Vizina, 2016, s. 109

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]