Vikev chlupatá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxVikev chlupatá
alternativní popis obrázku chybí
Vikev chlupatá (Vicia hirsuta)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád bobotvaré (Fabales)
Čeleď bobovité (Fabaceae)
Tribus Fabeae
Rod vikev (Vicia)
Binomické jméno
Vicia hirsuta
(L.) Gray, 1821
Synonyma

vikev srstnatá

Některá data mohou pocházet z datové položky.
Zobrazení vikve chlupaté

Vikev chlupatá (Vicia hirsuta) je jednoletá plevelná bylina se světle fialovými květy, která je téměř celá drobně chlupatá. Rostlina je považována za původní druh v celé Evropě, mírném podnebném pásmu Asie i ve velké části Afriky. Hojně rozšířeným nepůvodním druhem je v Severní a Jižní Americe, Austrálii i na Novém Zélandu.

České republice je rostlinou vyskytující se roztroušeně až hodně, častější je v teplejších nížinných oblastech, v chladnějších horských částech je méně obvyklá. Nejvýše roste v Krkonošíchnadmořské výšce 1300 m.[1][2][3][4]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Vyskytuje se na různorodých podkladech, ale upřednostňuje lehké písčité nebo hlinité půdy, které mohou být až slabě kyselé, sušší a jsou na dobře osluněných stanovištích. Neroste pouze na půdách silně kyselých, zasolených, trvale zamokřených a na místech silně zastíněných.

Obvykle se vyskytuje na loukách, v křovinách, podél okrajů lesů a na jejich mýtinách, na vřesovištích, naplaveninách, po okrajích obdělávaných polí, vinic, v sadech a zahradách. Poměrně drobné květy, otvírající se od května do července, nabízejí dostatek nektaru a jsou hojně navštěvovány opylujícím hmyzem. Ploidie druhu je 2n = 14.[1][2][3][5]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Popínavá nebo poléhavá, jednoletá rostlina s tenkou, větvenou lodyhou dlouhou 30 až 60 cm, která vyrůstá z tenkého kořene. Lodyha je čtyřhranná, olysala, nepevná a pokud roste samostatně bývá poléhavá, v případě dostupné opory se přidržuje rozvětvenými úponky. Je porostlá přisedlými sudozpeřenými listy 3 až 8 cm dlouhými, které jsou čtyř až osmijařmé a jejich vřetena jsou zakončená rozvětveným úponkem. Listy mají polostřelovité palisty, z nichž dolní bývá dvou až čtyřklaný. Lístky s krátkými řapíčky jsou čárkovité, 5 až 15 mm dlouhé.

Květy vytvářejí v počtu dva až šest dlouze stopkatá květenství, hrozny, vyrůstající z úžlabí listů. Oboupohlavné květy mají krátké stopky a jsou odstálé až nicí. Krátce chlupatý, 2 mm dlouhý, zelený, zvonkovitý kalich má pět šídlovitých cípů. Koruna je asi 4 mm dlouhá, bývá bělavá až světle modrofialová, má vejčitou pavézu a stejně velký člunek. Čnělka je pod bliznou, na rozdíl od ostatních druhů vikví, dokola jemně chlupatá.

Plod je dvousemenný, podlouhlý, hnědý až hnědočerný lusk dlouhý 10 a široký 4 mm. Lusk je krátce chlupatý a v místech semen vypouklý. Semena jsou kulovitá i mírně vejčitá, 2,5 mm velká, žlutozelená až rezavě hnědá a mívají tmavší skvrny.[1][2][3][5][6]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Rozmnožuje se pouze semeny, kterých na statné rostlině dozraje asi 200. Na poli za příznivých podmínek jich menší část vyklíčí ještě na podzim nebo brzy z jara příštího roku, většina semen je ale dlouze dormantní a klíčí velmi nepravidelně. Mají tvrdé oplodí špatně propouštějící vlhkost a zůstávají v půdě po dlouhou dobu životná, vzcházejí z hloubky až 5 cm, na teplo nejsou při klíčení náročná.[3][5][7]

Význam[editovat | editovat zdroj]

Vikev chlupatá se vyskytuje téměř ve všech užitkových plodinách, nejvíce v ozimech, jetelovinách a luskovinách ve kterých se projevuje jako nepříjemný plevel. Způsobuje škody splétáním lodyh okolních rostlin, které po namoknutí pod její váhou poléhají. Naopak je vítána v sečených pícninách, kde zvyšuje výživnou hodnotu krmiva. Při případném přisévání do krmných směsek se pro zajištění klíčení musí semena skarifikovat. Zralá semena jsou poživatelná, před vařením je však nutno je dlouho namáčet.[3][5][7]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c HOUSKA, Jindřich. BOTANY.cz: Vikev chlupatá [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 14.07.2007 [cit. 2017-07-28]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b c SLAVÍK, Bohumil. Květena ČR, díl 4. Praha: Academia, 1995. 529 s. ISBN 80-200-0384-3. Kapitola Vikev chlupatá, s. 392. 
  3. a b c d e Herba, Atlas plevelů: Vikev chlupatá [online]. Česká zemědělská univerzita, FAPaPZ, Katedra agroekologie a biometeorologie, Praha [cit. 2017-07-28]. Dostupné online. (česky) 
  4. US National Plant Germplasm System: Vicia hirsuta [online]. United States Department of Agriculture, Beltsville, MD, USA [cit. 2017-07-28]. Dostupné online. (anglicky) 
  5. a b c d Atlas plevelů: Vikev chlupatá [online]. Agromanual cz, Kurent, s.r.o., České Budějovice [cit. 2017-07-28]. Dostupné online. (česky) 
  6. BERTOVÁ, Lydia. Flóra Slovenska IV/4: Vika chlpatá [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1988 [cit. 2017-07-28]. S. 182-183. Dostupné online. (slovensky) 
  7. a b DEYL, Miloš. Plevele polí a zahrad. Ilustrace Otto Ušák. Praha: Československá akademie věd, 1956. 237-238 s. HSV 38873/55/SV3/6423. Kapitola Vikev chlupatá, s. 220-221. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]