Victor Hope, 2. markýz z Linlithgow
| Victor Hope, 2. markýz z Linlithgow | |
|---|---|
 | |
| Narození | 24. září 1887 Queensferry |
| Úmrtí | 5. ledna 1952 (ve věku 64 let) Queensferry |
| Alma mater | Etonská kolej |
| Povolání | politik |
| Zaměstnavatel | Edinburská univerzita |
| Ocenění | důstojník Řádu britského impéria rytíř Podvazkového řádu |
| Politická strana | Konzervativní strana |
| Choť | Doreen Hope, Marchioness of Linlithgow (od 1911)[1][2] |
| Děti | Charles Hope, 3. markýz z Linlithgow[3][1] John Hope, 1st Baron Glendevon[3] Lady Anne Hope[3] Lady Joan Hope[3] Lady Doreen Hope[3] |
| Rodiče | John Adrian Hope, 1. markýz z Linlithgow[1] a Hersey Hope, Marchioness of Linlithgow[3][1] |
| Příbuzní | Lady Mary Hope[1], Lady Jacqueline Hope[1] a Lord Charles Hope[1] (sourozenci) Lady Mary Hope[3] a Adrian John Charles Hope, 4. markýz z Linlithgow[3] (vnoučata) |
| Funkce | generální guvernér Indie (1936–1943) člen britské Soukromé rady |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Victor Hope, 2. markýz z Linlithgow (Victor Alexander Hope, 2nd Marquess of Linlithgow, 8th Earl of Hopetoun, 8th Viscount Aithrie, 8th Baron Hope, 6th Baron Hopetoun, 5th Baron Niddry) (24. září 1887, Hopetoun House, Skotsko – 5. ledna 1952, Hopetoun House, Skotsko) byl britský státník ze starobylého skotského rodu. Jako člen Konzervativní strany zastával vládní funkce, poté byl místokrálem v Indii. Získal Podvazkový řád a do smrti zastával řadu čestných hodností ve Skotsku.
Životopis[editovat | editovat zdroj]
Pocházel ze starobylé skotské šlechtické rodiny, narodil se na rodovém sídle Hopetoun House jako syn australského generálního guvernéra 1. markýze z Linlithgow. Dětství strávil s otcem v Austrálii, poté studoval v Etonu, po otci zdědil v roce 1908 rodové tituly a vstoupil do Sněmovny lordů. Zúčastnil se první světové války a dosáhl hodnosti plukovníka. Ve dvacátých letech zastával funkce v konzervativních vládách, v letech 1922–1924 byl civilním lordem admirality, v letech 1926–1928 předsedou vládní komise pro zemědělství v Indii. Problematice Indie se věnoval i jako předseda společného výboru obou komor parlamentu pro indickou ústavení reformu (1933–1934).
V roce 1934 odmítl nabídku na post guvernéra v Madrasu i generálního guvernéra v Austrálii, v roce 1935 se stal členem Tajné rady. V dubnu 1936 se stal generálním guvernérem a místokrálem v Indii, kde se snažil aplikovat určitou formu samosprávy vyplývající ze zákona o Indii (India Act, 1935), ale špatná komunikace s indickými knížaty mu nedovolila realizovat záměry v plném rozsahu. V roce 1940 bez konzultace s Indickým národním kongresem vyhlásil válku fašistickým mocnostem, což způsobilo roztržku mezi Británií a Indií přetrvávající do konce druhé světové války. Následně se musel vypořádat s povstáním v Indii a přičítá se mu také zodpovědnost za hladomor v Bengálsku v roce 1943. Své působení v Indii ukončil v září 1943 a sedmiletým funkčním obdobím byl nejdéle úřadujícím indickým místokrálem.
Po návratu do Anglie zastával řadu čestných funkcí ve Skotsku, byl lordem komisařem církevního shromáždění ve Skotsku (1944–1946) a kancléřem univerzity v Edinburghu (1946–1952), již předtím vykonával také post lorda-místodržitele v hrabství West Lothian (1929–1952). V roce 1943 získal Podvazkový řád.
Rodina[editovat | editovat zdroj]
V roce 1911 se oženil s Doreen Milner (1886–1965), dcerou poslance Sira Fredericka Milnera. Z jejich manželství pocházelo pět dětí, jako první se narodili synové-dvojčata. Charles William Hope (1912–1987) byl dědicem rodových titulů, druhý syn John Adrian Hope (1912–1996) byl konzervativním politikem a zastával několik vládních funkcí, v letech 1959–1962 byl ministrem veřejných prací.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Victor Hope, 2. markýz z Linlithgow na Wikimedia Commons
- Rodokmen markýzů z Linlithgow Archivováno 14. 9. 2019 na Wayback Machine.
