Victor Brauner

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Victor Brauner
Stamps of Romania, 2003-40.jpg
Narození 15. června 1903
Piatra Neamț
Úmrtí 12. března 1966 (ve věku 62 let)
Paříž
Místo pohřbení Montmartre
Alma mater Bucharest National University of Arts
Povolání malíř
Příbuzní Théodore Brauner a Harry Brauner (sourozenci)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Victor Brauner (15. června 1903 Piatra Neamtz v Karpatech, Rumunsko12. března 1966 Paříž) byl malíř – surrealista rumunského původu, působící v Paříži.

Život[editovat | editovat zdroj]

V roce 1907, kvůli nepokojům v Moldavsku, Braunerova rodina emigrovala do Hamburku. Na začátku balkánské války v roce 1912 se rodina přestěhovala do Vídně. Roku 1914 se Braunerova rodina vrátila do Bukurešti. Od svého dětství Victor Brauner tajně navštěvoval setkání spiritistů organizované jeho otcem, vášnivým okultistou. Viktor Brauner začal malovat v roce 1917, navštěvoval evangelickou školu v Braile. V roce 1919 se zapsal na Vysokou školu výtvarných umění v Bukurešti. Byl brzy vyloučen kvůli svým dílům, které byly považovány za skandální. 26. září 1924 se v Bukurešti uskutečnila jeho první výstava. Victor Brauner se účastnil hnutí „rumunského dadaismu“ až do roku 1930.

V roce 1930 se přestěhoval do Paříže, kde byl uvítán přítelem a krajanem Constantinem Brancusim. Spřátelil se s Alberto Giacomettim a Yvesem Tanguyem. K surrealistické skupině se Brauner oficiálně připojil v roce 1932. V roce 1933 ho Yves Tanguy představil André Bretonovi, poté se Brauner setkal s René Charem. V roce 1934 praktikoval automatickou kresbu a namaloval mnoho obrazů, na nichž se neustále vrací téma oka. V témže roce se v Galerii Pierre konala jeho první pařížská výstava.

Dne 28. srpna 1938, během šarvátky mezi Oscarem Dominguezem a Estebanem Francesem, Victor Brauner přichází o své levé oko.

V červnu 1940 po částečné okupaci Francie německou armádou, Victor Brauner našel útočiště neprve v rodině básníka Roberta Riuse v Perpignanu. V listopadu byl ve vile Air-Bel v Marseille, s dalšími surrealisty jako André Breton, Max Ernst, Wifredo Lam a další.

V roce 1947 se zúčastnil mezinárodní surrealistické výstavy v galerii Maeght v Paříži. Po této výstavě opustil surrealistickou skupinu.[1]

Bibliografie[editovat | editovat zdroj]

  • Sarane Alexandrian, Victor Brauner, Oxus Éditions, 2004, ISBN|2-84898-014-1,
  • Sarane Alexandrian, Victor Brauner. L'illuminateur, éditions des Cahiers d'art, Paříž, 1954.
  • Sarane Alexandrian, Les Dessins magiques de Victor Brauner, Denoël, Paříž, 1965.
  • Victor Brauner , Centre national d'art et de culture Georges-Pompidou, Paříž, 1996 ISBN 2-85850-864-X.
  • Cahier Victor Brauner, Saint-Étienne, Musée d'art moderne 1988
  • Martine Dancer, Chantel Fernex de Mongex, Rose-Hélène Iché et Jacques Beauffet, Victor Brauner, un surréaliste européen, Un, Deux… Quatre éditions, 2007 ISBN|978-2-35145-064-2.
  • Vasile Florea, L’art roumain moderne et contemporain, éditions Meridiane, Bukurešť, 1985
  • Alain Jouffroy, Victor Brauner, Le Musée de poche, Paříž, Fall Édition, 1959
  • Charline Lepingle, Instruction-surréalisme de Victor Brauner, Université Lumière, Lyon 1989.
  • Margaret Montagne, L'Œuvre graphique de Victor Brauner(1903-1966). Université Lyon II, Lyon 1998.
  • Camille Morando a Sylvie Patry, Rose-Hélène Iché, Margaret Montagne, Marina Vanci-Perahim, Victor Brauner, Écrits et correspondances (1938-1948), Ed. Institut national d'histoire de l'art|INHA /Centre Pompidou, Paříž, 2005 ISBN|2-84426-283-X.
  • Didier Ottinger, Les Victor Brauner de la collection de l'Abbaye Sainte-Croix, Les Sables-d'Olonne, 1991.
  • José Pierre, L'Univers surréalisme, éditions Somogy, Paříž 1983.
  • Didier Semin, Victor Brauner, Filipacchi a RMN, Paříž, 1990.
  • Marina Vanci, Victor Brauner, Mazzotta, Milano 1995

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Adam Biro et René Passeron, Dictionnaire général du surréalisme et de ses environs, Office du livre, Fribourg, Suisse, et Presses universitaires de France, Paříž, 1982, str. 62-63.