Vibrátor (sexuální pomůcka)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vibrátor

Vibrátor (v češtině označován také jako robertek[1]) je erotická pomůcka, nejčastěji používaná při ženské masturbaci nebo jako doplněk (zpestření) u pohlavního styku. Jedná se o imitaci mužského penisu, která je více či méně věrná své předloze. Pro zvýšení příjemných prožitků vibruje. Varianta bez vibrací se nazývá dildo.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Ženská erotická pomůcka byla sice popisována (nebo spíše naznačována) i v některých starověkých, především asijských, pramenech, ale veřejněji se o ní začalo vědět až v souvislosti s erotickými příběhy novověku. Podle všeho měly různé napodobeniny mužského údu také možnost plnění teplým mlékem, což mělo navodit dokonalejší dojem. Některé napodobeniny penisu byly velmi detailní, včetně nápodoby ochlupení. Existovaly (a stále existují) také robertky přímo určené pro akt dvou žen, s tím, že jedna si napodobeninu připevní – například řemínky.

Současné vibrátory prošly mnoha inovacemi také vzhledem k osvětě a změnám postavení ženy. O jeho výhodách a dokonce potřebě k duševní rovnováze osamělých žen se hovoří velmi otevřeně. Jsou dokonce možnosti, jak „robertka“ používat dlouhodobě, třeba v rámci několika hodin a při běžném všedním životě. I s vibracemi. Původně byly k navození stavu vzrušení a očekávání používány pouze Venušiny kuličky, ale robertek prý poskytuje služby komplexnější.[zdroj?]

Samotný název „robertek“ je ryze český. Podle jedné legendy vznikl v souvislosti s celní prohlídkou a nálezcem předmětu. Jiná legenda ho zase dává do spojitosti s „podnikáním“ jedné manželky pracovníka zahraničního obchodu za socialismu. Manžel – vlastním jménem Robert – dovážel své ženě různé typy vibrátorů a ta je nejdříve půjčovala svým přítelkyním a posléze si z toho udělala tehdy „docela výnosný“ obchod, který neušel pozornosti bdělého souseda, který ji udal na policii. Tehdy se to rovnalo nezákonnému obohacování. O události vyšel v novinách fejeton, který název „robertek“ popularizoval.

Kniha „Technologie orgasmu“[editovat | editovat zdroj]

V roce 1999 vydala Univerzita Johnse Hopkinse knihu The Technology of Orgasm („Technologie orgasmu“) Rachel Mainesové. Kniha zaznamenala značný ohlas, tvrzení z ní přejímala populární média, mnohdy bez udání zdroje, a byly podle ní dokonce natočeny dva filmy (dokumentární Passion and Power: The Technology of Orgasm (2007) a hraný Vrtěti ženou (původní název Hysteria, 2011).[2]

Ústřední teze knihy tvrdí, že lékaři od starověku zcela běžně používali k léčbě hysterie u žen masáž pochvy s cílem vyvolat orgasmus (a že zmechanizování tohoto úkonu výrazně zvýšilo počet pacientů, které mohl lékař za den obsloužit). Tuto tezi však někteří historikové zpochybnili s tím, že pro tak zásadní tvrzení chybějí důkazy.[3][4][5] Kingová také upozorňuje na ne vždy korektní interpretaci starověkých zdrojů.[5] Mainesová ovšem sama na několika místech své knihy uvádí, že jde jen o hypotézu; za široké rozšíření této představy mohou i nekritická média.

Typy vibrátorů dle způsobu použití[editovat | editovat zdroj]

Dělení vibrátorů dle jejich způsobu použití:

  • Vaginální - vibrátory všech tvarů a velikostí.
  • Vaginální s drážděním G-bodu - vibrátor je zahnutý pro lepší stimulaci bodu G.
  • Pro dvojí penetraci (anál a pochva zároveň).
  • Anální - vibrátory často disponují zátkou, která vibrátoru zabraňuje vklouznout dovnitř až za svěrač.
  • S dvojí stimulací (Rabbit) - umožňují současně stimulovat vagínu i dráždit klitoris (pomocí výstupku, tykadélek nebo stimulátoru na bázi vzduchových vln).
  • Dráždítka na klitoris – mohou být v podobě "vibračních kalhotek", nebo mini-vibrátorů určených speciálně pro dráždění klitorisu
  • Dilda – nemají vibrace a do tohoto seznamu je uvádíme pouze pro úplnost.
  • Párové vibrátory
  • Pulzátory – vibrátory simulující pohyb dopředu a dozadu, napodobující pohyb při milování [6]
  • Prstové vibrátory [7]
  • Vibrátory s elektrostimulací – kombinují vibrace a elektrostimulaci zároveň [8]
  • Womanizery a Satisfyery [9] - využívají pro stimulaci technologii tlakových vln.

Materiály[editovat | editovat zdroj]

Pro výrobu vibrátorů se používají následující materiály:[10]

  • Silikon – je nejpoužívanějším materiálem na výrobu erotických pomůcek. Vyznačuje se hedvábně jemným omakem a perfektně se udržuje v hygienické čistotě. Silikon není porézní materiál a proto se ve vysoké kvalitě používá v lékařství. Zajímavostí je, že kvalitní silikon nehoří.
  • ABS – tvrdý a nepoddajný plast, není porézní a perfektně se udržuje v hygienické čistotě. Velice často je výrobek potažený vrstvou zdravotně nezávadného polyuretanu.
  • TPE, TPR - termoplastický elastomer se používá v různých směsích, protože se jím dá velice dobře napodobit lidská pokožka. Materiál je velmi porézní a je potřeba dbát na jeho dezinfekci.
  • Gel (jelly) – se již na výrobu vibrátorů téměř nepoužívá. Je to velmi porézní materiál, který se změkčuje různými chemikáliemi, které mohou být toxické pro lidskou tkáň.
  • Sklo – se dá považovat za neporézní materiál a z toho důvodu je velmi hygienickým materiálem. Bohužel se nedá dost dobře zkombinovat s elektronikou a proto se z něho vibrátory běžně nedělají.
  • Latex – hodně pružný a poddajný materiál. Může však způsobovat alergické reakce, nevýhodou je také jeho typická vůně. Kvůli své poréznosti vyžaduje pečlivou údržbu.

Erotické pomůcky se stále vyrábějí z měkčeného PVC, které může obsahovat DEHP a další ftaláty, přičemž množství změkčovadel historicky tvořilo i 10 až 55 % hmotnosti výrobku. V roce 2020 spotřebitelské testy v laboratoři prokázaly uvolňování menšího množství těkavých organických látek a siloxanů ze silikonových vibrátorů.[11]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]