Veterán (voják)
Veterán (z latinského vetus neboli starý) je vojenský vysloužilec anebo zvláště vysloužilý účastník nějaké války či bojového tažení. Pro svůj přínos vlasti a její svobodě bývají veteráni obvykle chováni v úctě. Neměli by však být stereotypně považováni za hrdiny.[1]
Dnešní pohled na veterány se zrodil v 19. století. V té době se však v češtině pro vysloužilého vojáka používal výraz vysloužilec, nikoli veterán. Obraz vysloužilce, jak jej chápala česká společnost v druhé polovině 19. století, nám ve svém eposu Ve stínu lípy zanechal básník Svatopluk Čech.[2]
Památce válečných veteránů je dnes věnován 11. listopad, který se celosvětově slaví jako Den veteránů nebo Den vzpomínek. Od listopadu 2001 je tento významný den připomínán i v České republice.
Dějiny[editovat | editovat zdroj]
Ve starém Římě byli veteráni vysloužilí vojáci, kteří byli propuštěni z armády po 20 letech aktivní služby. Tvořili jakousi zálohu, jež byla v případě války opět povolávána do vojska.
Za napoleonských válek tvořili veteráni Napoleonovu slavnou starou gardu, jejíchž 1000 příslušníků se s ním 1. března 1815 po útěku z Elby vylodilo v zátoce San Juan u Cannes a která se poté proslavila zejména hrdinným odporem v bitvě u Waterloo.
V roce 1865, na konci války Severu proti Jihu, se práv veteránů veřejně zastal americký prezident Abraham Lincoln. Na jejich podporu pak v USA vznikla řada veteránských organizací.
Ve 20. století se o rozvoj veteránské tradice zasloužily zejména obě světové války. Po zkušenostech s kritickým vývojem po 1. světové válce vznikly po skončení 2. světové války ve většině zúčastněných zemí veteránské organizace, jako například Americká legie v USA, jež pomáhaly se začleňováním válečných veteránů do běžného života.
Veteráni v Československu[editovat | editovat zdroj]
Odhaduje se, že během 1. světové války padlo na bojištích více než 150 000 Čechů.[2] V ruských, italských a francouzských legiích pak sloužilo celkem 100 000 mužů.[3]
Za druhé světové války bojovalo v československých zahraničních jednotkách asi 50 000 lidí. V partyzánských jednotkách v Itálii, v SSSR a na Slovensku a v řadách francouzského podzemního hnutí bojovalo asi 12 000 československých dobrovolníků, z nichž asi 2900 padlo či zůstalo nezvěstných.[3]
Veteráni v Česku[editovat | editovat zdroj]
Poslední přeživší československý legionář z první světové války a ruské občanské války byl Alois Vocásek (1896–2003).
Poslední přeživší československý interbrigadista ze španělské občanské války byl Adolf Vodička (1913–2012).
K 5. březnu 2024 žilo podle Československé obce legionářské v Česku 79 veteránů druhé světové války.
- Poslední přeživší československá veteránka z bitvy u Sokolova byla Jarmila Halbrštátová (1924–2020).[4]
- Poslední přeživší československý veterán z obléhání Tobruku byl Bernard Papánek (1920–2021).[5]
- Poslední přeživší československá příslušnice 1. československé samostatné tankové brigády byla Marie Michajlovičová (1921–2022).[6]
- Poslední přeživší československý pilot RAF z druhé světové války byl Emil Boček (1923–2023).[7][8]
- Poslední přeživší československý veterán z bitvy o Francii byl Ervín Hoida (1918–2024).[9]
- Poslední přeživší československý letec (palubní střelec) RAF z druhé světové války je Jiří Pavel Kafka (* 1924).[10]
Poslední přeživší československý protikomunistický odbojář ze skupiny bratří Mašínů je Josef Mašín (* 1932).
K 2. lednu 2024 žilo podle Československé obce legionářské v Česku 14 příslušníků Dozorčí komise neutrálních států, která působila v Koreji v letech 1953-1993.
Veteráni v Německu[editovat | editovat zdroj]
Veteráni Wehrmachtu a Waffen-SS i jejich vdovy mají nárok na německý důchod.[11] V roce 1998 Německo změnilo své zákony o důchodech, aby se zabránilo jejich vyplácení válečným zločincům. Změna se vztahuje pouze na žádosti o dávky poskytnuté po 13. listopadu 1997.[12] V osmi spolkových zemích Německa v roce 1998 pobíralo 23 501 bývalých příslušníků jednotek SS zvláštní penzi pro takzvané "válečné oběti", kterou od roku 1950 vyplácí západní Německo.[13]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ https://phys.org/news/2023-01-stereotyping-veterans-heroes-limit-future.html - Stereotyping veterans as heroes may limit their future careers
- ↑ a b Historie Dne veteránů. www.ct24.cz [online]. [cit. 2009-01-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2009-03-17.
- ↑ a b Čs. obec legionářská – Brožura. www.legionar.org [online]. [cit. 2019-06-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-26.
- ↑ Zemřela poslední pamětnice bojů u Sokolova Jarmila Halbrštátová | Lidé. Lidovky.cz [online]. 2020-12-02 [cit. 2022-11-26]. Dostupné online.
- ↑ Zemřel poslední veterán od Tobrúku Bernard Papánek. Bylo mu 101 let | Paměť národa. www.pametnaroda.cz [online]. [cit. 2022-11-26]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Zemřela veteránka Marie Michajlovičová (†100), poslední zástupkyně tankové brigády. Blesk.cz [online]. 2022-07-27 [cit. 2022-11-26]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Zemřel jeden z posledních dvou žijících československých letců RAF Kurt Taussig. V mládí ho zachránil Nicholas Winton. Hospodářské noviny (HN.cz) [online]. 2019-09-20 [cit. 2022-11-26]. Dostupné online.
- ↑ Zemřel válečný letec Emil Boček. Připomeňte si jeho poslední rozhovor - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2024-02-15]. Dostupné online.
- ↑ ČTK. Za druhé světové války bojoval na západní frontě, byl u obléhání Dunkerku. Ervín Hoida zemřel ve věku 105 let. ct24.ceskatelevize.cz [online]. [cit. 2024-02-15]. Dostupné online.
- ↑ Poslední Čech u RAF: Táta mi řekl, že jestli se chci zabít, ať si to zařídím - Seznam Zprávy. www.seznamzpravy.cz [online]. [cit. 2024-02-15]. Dostupné online.
- ↑ Německo stále vyplácí Belgičany a Brity, kteří za války kolaborovali s nacisty. iDNES.cz [online]. MAFRA, 20. února. Dostupné online.
- ↑ Německo vyplácí důchody belgickým kolaborantům a členům jednotek SS. Novinky.cz [online]. Borgis, 22. února 2019 [cit. 2019-06-13]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2019-06-08.
- ↑ Měli podíl na hrůzách nacismu, dostávají penzi pro válečné oběti. Německá zpráva šokovala historiky. Aktuálně.cz [online]. Economia, 22. listopadu 2016. Dostupné online.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu veterán na Wikimedia Commons 
Encyklopedické heslo Vysloužilci vojenští v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky Sdružení válečných veteránů České republiky
- Oficiální stránky Československé obce legionářské
- Spolek pro vojenská pietní místa o. s.
- Post Bellum
- Paměť národa
