Přeskočit na obsah

Vesti

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Vesti
Datum založení1992
Jazykruština
Periodicitadenní tisk
Formátcompact
Země původuIzraelIzrael Izrael
Sídlo redakceTel Aviv
Klíčové osoby
MajitelYedioth Ahronoth Group
EditorAleksandr Vilensky
Odkazy
WebOficiální stránky
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vesti (rusky Вести, doslova Zprávy) byl izraelský ruskojazyčný deník. List sídlil v Tel Avivu a byl nejčtenějším ruskojazyčným deníkem v Izraeli a posledním deníkem v ruštině.[1][2] Noviny začaly vycházet v roce 1992 a jejich vlastníkem byla Yedioth Ahronoth Group.[1][3][4] V devadesátých letech byl velmi čtený. Jeho prodej se však propadl a v roce 2017 byl přeměněn na týdeník, k němuž byly vybudovány ruskojazyčné internetové stránky, založené na Ynetu. V prosinci 2018 noviny přestaly vycházet. Noviny v letech 1992 až 1999 redigoval refusenik Eduard Kuzněcov.

V roce 1996 četlo deník přibližně 200 000 lidí.[4] Od 90. let 20. století prodej ruskojazyčných novin v Izraeli prudce poklesl, protože se zpomalila emigrace z rusky mluvících zemí a přistěhovalci, kteří přišli dříve, přešli na hebrejské noviny. Prodej izraelských novin se snížil i plošně, a to především díky internetu. Prodej novin Vesti se výrazně snížil, což je přinutilo přijmout úsporná opatření, včetně toho, že v roce 2004 upustily od dřívějšího formátu a nahradily je novým. V roce 2005 činil náklad 55 000 výtisků.[1] V roce 2001 zaměstnávaly 50 novinářů.[5]

V roce 1994 stály noviny 0,60 šekelů, což byla třetina ceny hebrejských novin Jedi'ot achronot a Ma'ariv, což odráželo jejich relativně chudou čtenářskou základnu z řad přistěhovalců.[6]

Obsah a pracovníci

[editovat | editovat zdroj]

Stejně jako izraelská ruskojazyčná média obecně, i noviny Vesti zastávají pravicový redakční postoj.[7][8] V roce 1999 byly označeny za „pravicové až středové v mírovém procesu a blízké Likudu ve vnitřních otázkách“.[4][9] Ve volbách v Izraeli v roce 1996 podporovaly Natana Šaranského.[4] Izraelská akademička Tamar Horowitz uvádí, že noviny a ruský tisk obecně hrály v těchto volbách důležitou roli.[7] V roce 1997 čtenáři Vesti zvolili Avigdora Liebermana „politikem roku“.[10] V roce 2005 se noviny ostře postavily proti izraelskému plánu jednostranného stažení.[11]

Vesti redigoval jeden z jejich zakladatelů, pravicový sovětský refusenik Eduard Kuzněcov, dokud nebyl v prosinci 1999 propuštěn.[4][12] Deník The Jerusalem Post tehdy přinesl anonymní tvrzení, že Kuzněcov byl propuštěn za kritiku Šaranského strany Jisra'el ba-alija, nebo dokonce na její žádost, zatímco nábožensko-sionistický zpravodajský server Aruc ševa uvedl, že poradce Ehuda Baraka „údajně přispěl k tomu, že byl Kuzněcov propuštěn“. Proti vyhazovu protestovalo Sionistické fórum a pravicová skupina Profesoři za silný Izrael.[12][13] Kuzněcova vystřídala Věra Jedidia, rovněž moderátorka pořadu v izraelské veřejnoprávní televizi.[5]

Šéfredaktorka Vesti Julia Šamalov-Berkovič, další ze zakladatelů listu, se později stala političkou Kadimy a v roce 2009 vstoupila do Knesetu.[14][15]

V roce 2006 byl redaktor názorové stránky listu a jeden z jeho autorů postaven před soud kvůli údajně rasistické básni, kterou list zveřejnil.[16][17][18]

V roce 2008 noviny zažaloval ruský list Kommersant za to, že bez svolení a bez odpovídajícího uvedení autora přetištěl jejich články.[19] Přetiskování jinde publikovaných článků je běžnou praxí ruskojazyčného tisku v Izraeli i jinde a noviny Vesti čelily podobným stížnostem již v minulosti.[1][19]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vesti (Israeli newspaper) na anglické Wikipedii.

  1. a b c d The press in Israel [online]. BBC, 2005-01-26 [cit. 2022-08-24]. Dostupné online. 
  2. SHVIDLER, Eli. Russian-language Media in Israel Lean Toward Georgia. Ha'arec [online]. 2008-08-14 [cit. 2022-08-24]. Dostupné online. 
  3. GILBOA, Eytan. The Evolution of Israeli Media. Middle East Review of International Affairs [online]. [cit. 2022-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  4. a b c d e ARIAN, Alan; SHAMIR, Michael. The elections in Israel, 1996. [s.l.]: State University of New York Press ISBN 978-0791442371. S. 126. 
  5. a b STRICH, Jo. Israel's Russian-language media meets a nostalgic need [online]. Agence France-Presse, 2001-12-13 [cit. 2022-08-24]. 
  6. TROFIMOV, Yaroslav. Israel: Trashy tabloids thrive after wave of Russian immigrants. Ottawa Citizen [online]. 1994-07-16 [cit. 2022-08-24]. 
  7. a b LIPSON, Deborah. What the immigrants' press is telling them. The Jerusalem Post [online]. [cit. 2022-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2001-04-24. 
  8. GORODETSKY, Lev. In shift to the right, Russians seek a Netanyahu comeback [online]. Jewish Telegraphic Agency, 2000-07-19 [cit. 2022-08-24]. S. 5. 
  9. ROSENTHAL, Donna. The Israelis: ordinary people in an extraordinary land. [s.l.]: Simon & Schuster, 2005. Dostupné online. ISBN 978-0743270359. 
  10. Lerner's Trial Irks Russians: Checkered Figure Is Immigrants' Hero. The Jewish Daily Forward [online]. 1998-04-03 [cit. 2022-08-24]. 
  11. GALILI, Lily. Pullout as Pogrom. Ha'arec [online]. 2005-07-11 [cit. 2022-08-24]. Dostupné online. 
  12. a b GLEIT, Heidi J. Kuznetsov fired as editor of 'Vesti. The Jerusalem Post [online]. 1999-09-12 [cit. 2022-08-24]. 
  13. BREIMAN, Ron. Re: The dismissal of Edward Kuznetsov [online]. 1999-12-05 [cit. 2022-08-24]. Dostupné v archivu. 
  14. HOFFMAN, Gil. Ramon to quit Knesset today after 26 years. The Jerusalem Post [online]. [cit. 2022-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2015-03-28. 
  15. MERANDA, Amnon. MK Yulia Shamalov-Berkovich sworn in to Knesset. Ynetnews [online]. 2009-06-07 [cit. 2022-08-24]. Dostupné online. 
  16. GREENFIELD, Daniel. A POET GOES ON TRIAL IN ISRAEL FOR VERSES OFFENSIVE TO ARABS [online]. 2008-12-24 [cit. 2022-08-24]. Dostupné online. 
  17. GALILY, Lily. The freedom to hate. Ha'arec [online]. 2008-10-16 [cit. 2022-08-24]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2008-10-23. 
  18. FIALKOVA, Larisa L.; YELENEVSKAYA, Maria N. Ex-Soviets in Israel: from personal narratives to a group portrait. [s.l.]: Wayne State University Press, 2007. ISBN 978-0814331699. S. 155–56. 
  19. a b SLATER, Grant. Russian paper suing Israeli publisher [online]. 2008-12-03 [cit. 2022-08-24]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]