Vesna Parun

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Vesna Parun
Narození 10. dubna 1922
Zlarin
Úmrtí 25. října 2010 (ve věku 88 let)
Stubičke Toplice
Místo odpočinku Grohote
Povolání básnířka, spisovatelka, překladatelka a autorka dětské literatury
Národnost Chorvati
Alma mater Faculty of Humanities and Social Sciences, University of Zagreb
Témata poezie
Ocenění Disova nagrada (1986)
Tin Ujević Award (2003)
Zmajeva nagrada
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Vesna Parun (10. dubna 1922, Zlarin, Království SHS - 25. října 2010, Stubičke Toplice, Chorvatsko) byla chorvatská básnířka.

Patří k poválečné generaci chorvatských spisovatelů, a to i přesto, že své prvotiny sepsala ještě před vypuknutím druhé světové války. V roce 1947 dokončila knihu Zore i vihori (česky Úsvity a vichry), ve které se vymanila z tehdejšího propagovaného kurzu socialistického realismu.[zdroj?] Dostala se tím proto do sporu s komunistickým režimem a prorežimní kritika její básnickou sbírku rychle odsoudila.[1][2] Ve svých dalších básnických sbírkách (Crna maslina (1955), Vidrama vjerna (1957), Ti i mkad (1995), Bila sam dječak (1963) se soustředila na lásku, opětovanou i neopětovanou a bolest lidí, jimž opětována láska není.

Byla také i autorem veršovaného románu pro děti Mačak Džingiskan i Miki Trasi (1962), za který získala Zmajovu cenu (podle srbského zakladatele dětské literatury, Jovana Jovanoviće Zmaje). Sepsala i celou řadu dalších básniček pro děti.

Za svůj život napsala Vesna Parun celkem 30 knih, mnohé z nich byly básnické sbírky. Její prozaická díla (včetně autobiografie Moj život u 40 vreća) představují jen malou část její tvorby a vznikala především na přelomu 80. a 90. let 20. století.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. FRANGEŠ, Ivo. Povijest hrvatske književnosti. Záhřeb, Lublaň: Cankarjeva založba, 1987. S. 387. (srbochorvatština) 
  2. JELČIĆ, Dubravko. Povijest hrvatske književnost. Záhřeb: Naklada P.I.P Pavičić, 2004. S. 291. (chorvatština)