Veselá (okres Zlín)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Verze k tisku již není podporovaná a může obsahovat chyby s vykreslováním. Aktualizujte si prosím záložky ve svém prohlížeči a použijte prosím zabudovanou funkci prohlížeče pro tisknutí.
Veselá
Obecní dům Veselá
Obecní dům Veselá
Znak obce VeseláVlajka obce Veselá
znakvlajka
Lokalita
Status obec
LAU 2 (obec) CZ0724 585921
Pověřená obec a obec s rozšířenou působností Vizovice
Okres (LAU 1) Zlín (CZ0724)
Kraj (NUTS 3) Zlínský (CZ072)
Historická země Morava
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 848 (2020)[1]
Rozloha 4,44 km²
Katastrální území Veselá u Zlína
Nadmořská výška 346 m n. m.
PSČ 763 15
Počet částí obce 1
Počet k. ú. 1
Počet ZSJ 1
Kontakt
Adresa obecního úřadu Veselá 33
76315 Slušovice
ou@veselauzlina.cz
Starosta Daniel Juřík
Oficiální web: www.veselauzlina.cz
Veselá
Veselá
Další údaje
Kód části obce 180581
Geodata (OSM) OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Veselá je obec, která se nachází ve Zlínském kraji, v okrese Zlín. Žije zde 848[1] obyvatel. Působí zde Sbor dobrovolných hasičů Veselá, TJ Sokol Veselá, Unie rodičů a myslivecké sdružení.

Obec Veselá se nachází 13 kilometrů východně od Zlína. Patří do valašského regionu. První zmínka o obci pochází z roku 1407. Obec má vybudovanou infrastrukturu. Má autobusové spojení s okresním městem. Ve středu obce stojí kaplička zasvěcená sv. Anně, která slouží pro konání náboženských obřadů (pouť a hody). Obec má mateřskou školu a základní školu pouze pro první stupeň. Ke sportovnímu vyžití občanů slouží vybudované hřiště s umělým povrchem.

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1407, jako příslušenství Lukovského zboží (panství). Podobně r. 1480 byla při Lukově, když Albrecht ze Štenberka postoupil toto zboží Albrechtovi ml. ze Štenberka, v roce. 1516 kdy dcera Albrechta ml. Ludmila ze Štenberka vložila Lukov Vilímovi Kuně z Kunštatu.

Od Lukovského panství byla odtržena současně s Klečůvkou i Veselá, a to se stalo dokonce na dvakrát. Z exekučních řízení poprvé se to stalo v r. 1662. Jan Adam Minkvicburk je taky poprvé v roce 1688 připomínán jako držitel Klečůvky a také sousední Veselé.[p. 1]

Prvními majiteli samostatného panství Klečůvka byli věřitelé bývalých pánů rytíři Zehentnerové z Reichersdorfu, kteří byli patrně zakladateli dvora na Klečůvce. Zámeček sloužil jako sídlo vrchnosti, která majitele zastupovala. Roku 1667 kupuje panství baron Melichar Lednický z Ledenic. Následuje v r.1671 rytíř František Jakub Rejtin z Varjelit a roku 1673 kupuje Klečůvské panství baron Jan Bedřich z Minkwitzburku, majitel Lukova, který Klečůvku opětovně spojil s Lukovem.

Šlechtické sídlo je v Klečůvce poprvé předpokládáno až v r. 1690 v souvislosti s Janem Adamem z Minkwitzburku, který zde sídlil. V r. 1701 je sídlo označováno jako „panský dům.“ Roku 1710 je Klečůvka opět odtržena od panství Lukov, kdy, ale nyní musí opustit Minkwitzburkové Lukov. Z lukovského panství tak zůstala pánům z Minkwitzburku jenom Klečůvka s Veselou.

Nedaleko od Vizovic je Šibeniční vrch ve vzdálenosti necelé 3 kilometry, kde se minulosti nacházelo popraviště. Poslední známa poprava neuskutečnila 1727. Odsouzený byl Josef Dobeš z Veselé na Klečůvském panství, který byl obviněn ze spolčení s loupežníky. Těchto historických pramenů můžeme usuzovat, že hrdelní soudy s jurisdikcí byly ve Vizovicích pro Klečůvské panství a tím i pro Veselou.[2][3]

Pamětihodnosti

  • Kaple svaté Anny

Další fotografie

Odkazy

Poznámky

  1. Roku 1688 se uvádí jako pán na Klečůvce a Veselé Jan z Minkvicburku, SOA Brno, E 67, č. 6 - matriky Fryšták, str. 19, 40, 43, 181; č. 7 - matrika Hvozdná, str. 122. Zdá se, že Jan Adam Minkvicburk převzal Klečůvku s Veselou někdy v letech 1685-1688, protože Veselá se ještě r. 1685 uvádí jako součást slušovického dílu lukovského panství. SOA Brno, D 2, R 363/2. R. Hurt, Dějiny Lukova, str. 109. Připojení Veselé, kde bylo už r. 1671 všech 13 usedlostí řádně osazeno. SOA Brno, D 1, č. 363.

Reference

  1. a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1.1.2020. Praha. 30. dubna 2020. Dostupné online. [cit. 2020-05-01]
  2. NEDBÁLEK, Karel, Cesta Františka Čuby z Březové k JZD Slušovice, Slušovice: Monument, 2019. ISBN 978-80-88143-27-7, str. 155.
  3. Jana Nedbálková, Karel Nedbálek (1956), Karel Nedbálek (1986), „Kronika rodu Nedbálkových z Březové, Veselé, Klečůvky a Želechovic a spřízněných rodin s rodokmenem,“ Monument, Slušovice: 2016. ISBN 978-80-88143-02-4, str. 249.

Externí odkazy