Velociraptorichnus

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxVelociraptorichnus
Chybí zde svobodný obrázek
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenstrunatci (Chordata)
Podkmenobratlovci (Vertebrata)
Třídaplazi (Sauropsida)
Nadřáddinosauři (Dinosauria)
Řádplazopánví (Saurischia)
PodřádTheropoda
InfrařádCoelurosauria
ČeleďDromaeopodidae
Li et al., 2007
RodVelociraptorichnus
Zhen, 1995
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Velociraptorichnus („otisk/stopa rodu Velociraptor“) je ichnorod (taxon založený na fosilním otisku stopy), formálně popsaný roku 1995 na základě objevu ichnofosilií teropodního dinosaura v Číně. Typovým druhem je V. sichuanensis. Spadá do ichnočeledi Dromaeopodidae.[1]

Charakteristika[editovat | editovat zdroj]

Přehled a velikostní srovnání některých dromeosauridů, pravděpodobných původců stop z ichnorodu Velociraptorichnus.

Tento typ stopy vytvořili "srpodrápí" teropodní dinosauři z čeledi Dromaeosauridae, jak dokládají pouhé dva zřetelně otisknuté prsty (jeden byl při chůzi a běhu držen ve vzpřímené pozici). Ichnofosilie tohoto typu byly objeveny na mnoha místech světa.[2][3] Zajímavým objevem je nález z Polska, který poukazuje na velmi rychle běžícího dromeosaurida, dosahujícího dle výpočtů rychlosti až kolem 50 km/h.[4]

Typový exemplář z Číny měří na délku jen 10 cm, což odpovídá celkové délce těla asi 1,2 až 1,6 metru a hmotnosti 3,9 až 5,6 kilogramu. O trochu větší byl exemplář z Polska, jehož stopa měří na délku asi 16 cm (celková délka 1,9 až 2,6 metru a hmotnost až 23 kg).[5] Objevy z Číny ukázaly, že původci těchto stop kráčeli rychlostí kolem 6,1 km/h.[6]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Archivovaná kopie. fossilworks.org [online]. [cit. 2021-01-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-03-30. 
  2. Apesteguía, S.; et al. (2011). New ichnological record from the late Campanian Toro Toro Formation at Toro Toro, Potosí (Bolivia): first probably dromaeosaurid tracks from South America. Ameghiniana. 48 (4): 662-667.
  3. https://www.mindat.org/taxon-4822885.html
  4. SOCHA, Vladimír (2021). Dinosauři – rekordy a zajímavosti. Nakladatelství Kazda, Brno. ISBN 978-80-7670-033-8 (str. 87)
  5. Molina-Pérez & Larramendi (2016). Récords y curiosidades de los dinosaurios Terópodos y otros dinosauromorfos. Spain: Larousse. (str. 58)
  6. Tsukiji, Y.; et al. (2021). First discovery of a deinonychosaur trackway from the lower Upper Cretaceous of southeastern China. Cretaceous Research. 104874. doi: https://doi.org/10.1016/j.cretres.2021.104874

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]