Velká strahovská zahrada
| Velká strahovská zahrada | |
|---|---|
 Velká strahovská zahrada směrem k Petřínské rozhledně | |
| Lokalita | Hradčany, Praha,  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°5′11,76″ s. š., 14°23′31,56″ v. d. |
| Kód památky | 11720/1-904 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Strahovský klášter) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Velká strahovská zahrada patří do komplexu zahrad Strahovského kláštera spolu s Opatskou zahradou, Konventní zahradou a Vyhlídkou s vinicí.
Základní informace[editovat | editovat zdroj]
Městská část: Praha 1, kat. území: Malá Strana, Hradčany: výměra: 11 hektarů, nadmořská výška: 225 – 320 m n. m.. Je situována ve svahu, jižně až východně od klášterních budov a je ohraničena ulicemi Úvoz, Strahovská, Vlašská (v dolní části) a Hladovou zdí (v horní části). Zahrada společně se Strahovským premonstrátským klášterem je od roku 1989 chráněna jako národní kulturní památka České republiky.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Zahrada vznikla na území, které věnoval kníže Vladislav II. v roce 1140 řádu premonstrátů k založení kláštera. Ještě v 19. století patřila část dnešní Velké strahovské zahrady do Konventní zahrady a část včetně Vyhlídky s vinicí do Opatské zahrady. O hospodářský rozvoj území poničeného husitskými bouřemi v roce 1420, se zasloužil opat kláštera Jan Lohel, který v letech 1586 – 1612 dal přestavět románský vodovod, vyčistit prameny na východních svazích Petřína a jejich svedením podzemními štolami zajistil potřebnou závlahu pro vinice a užitkovou zahradu. V roce 1612 byl Jan Lohel zvolen pražským arcibiskupem. Ve snahách o zvelebování zahrady pokračoval jeho nástupce opat Kašpar z Questenberka a podpřevor Armand Fabius, který se zasloužil především o výsadbu dřevin.
Za třicetileté války byl Strahov vyloupen a zpustošen švédskými vojsky a s jeho obnovou se započalo až po roce 1658, kdy byl opatem Vincenc Makarius Frank. Jeho následovník opat Jeroným Hirnheim přizval ke spolupráci na obnově komplexu italského architekta Giovanniho Domenica Orsiho. Podle jeho návrhů vznikla v letech 1671 – 1679 řada domů v raně barokním slohu, mezi nimi též sušárna ovoce, dnes dům zahradníka čp. 133/IV. Ve stejné době vznikly též v lesní partii zahrady velká a malá poustevna (1673, 1674).[2] Zahrada plnila užitkovou funkci i v období nadcházejícího baroka, kdy se na velkých plochách nacházely především vinice, ovocné sady, zeleninové záhony, ale i lesní porosty dubů a habrů. Koncem 19. století byly do areálu Velké strahovské zahrady začleněny opět užitkové partie, dříve příslušející Opatské zahradé a Konventní zahradě včetně plochy, kde se dnes nachází Vyhlídka s vinicí.
V letech 1996 – 1998 byla podle návrhu ing. Milana Bubenka a ing. Luboše Gaudníka značná část ploch Velké strahovské zahrady rehabilitována a kromě původního zahradnictví, včetně domu pro zahradníka, je celá přístupná veřejnosti.
Vyhlídka s vinicí[editovat | editovat zdroj]
V letech 1991–1995 byla na prostranství těsně pod Opatskou zahradou zbudována podle návrhu architekta Otakara Kuči plošina s krásnou vyhlídkou na město, spolu se čtyřmi malými terasami s plodící vinnou révou.[3][4] Této partii, která se nazývá Vyhlídka s vinicí, dominuje socha Panny Marie z Exilu, která zde byla instalována v roce 1994. Vyhlídka se sochou je přístupná podle ukazatelů z vyhlídkové cesty pod areálem Strahovského kláštera.
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
Památný jasan[editovat | editovat zdroj]
Ve svahu, pod vyhlídkovou cestou, která vede po vrstevnici pod Strahovským klášterem, se nachází památný strom, jasan ztepilý (Fraxinus excelsior), který patří mezi nejmohutnější památné jasany na území Prahy i mezi největší v České republice. Jeho koruna sahá do výšky 37 m, kmen tvořený třemi silnými větvemi má obvod 510 cm. Předpokládané stáří stromu je 200 let.[5] V blízkosti je vyústění výtoku dešťové vody, který odvodňuje část vyhlídkové cesty. Pod ním se nachází bývalý vyhnívací rybníček historické kanalizace Strahovského kláštera. Strom byl zapsán do Seznamu památných stromů v Praze 13. 10. 2007.[6]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Hladová zeď s brankou do Strahovské ulice -
Pramen ve svahu Velké strahovské zahrady -
Jeskyně Peklo, levá -
Jeskyně Peklo, pravá -
Kazatelna -
Kříž poblíž velké poustevny -
Pohled na katedrálu svatého Víta, Václava a Vojtěcha z vyhlídky
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Strahovský klášter (Praha 1 - Hradčany) [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-08-25]. Dostupné online.
- ↑ Velká strahovská zahrada - historie. envis.praha-mesto.cz [online]. [cit. 2013-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2016-03-05.
- ↑ S.R.O, NETservis. Historie klášterních zahrad - Strahovský klášter. Královská kanonie premonstrátů na Strahově | Strahovský klášter [online]. [cit. 2021-01-28]. Dostupné online.
- ↑ Cestovatel.cz - časopis o cestování. www.cestovatel.cz [online]. [cit. 2021-01-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2021-02-07. (anglicky)
- ↑ RUDL, Aleš. Za památnými stromy Prahy 1. Jasan ztepilý ve Strahovské zahradě. Listy Prahy 1. Červen 2012, čís. 6. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-11. Archivováno 11. 4. 2016 na Wayback Machine.
- ↑ Jasan ztepilý 105072
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- PACÁKOVÁ–HOŠŤÁLKOVÁ, Božena. Pražské zahrady a parky. Praha: Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, 2000. 384 s. ISBN 80-902-9100-7.
- HRUŠKOVÁ, Marie. Památné stromy (2). Ilustrace Jaroslav Turek. [s.l.]: Silva Regina, 2001. 189 s. ISBN 80-238-7648-1.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Velká strahovská zahrada na Wikimedia Commons
