Velký Vřešťov (hrad)
| Velký Vřešťov | |
|---|---|
 Půdorys hradu Vřešťova (A. Sedláček: Hrady, zámky a tvrze království Českého, Díl 2., 1883) | |
| Základní informace | |
| Výstavba | před rokem 1348 |
| Zánik | po roce 1638 |
| Další majitelé | páni z Rýzmburka Zajícové z Hazmburka |
| Poloha | |
| Adresa | Velký Vřešťov,  Česko |
| Souřadnice | 50°21′22,98″ s. š., 15°45′13,42″ v. d. |
  Velký Vřešťov | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 23254/6-3710 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Velký Vřešťov je zaniklý hrad na jihovýchodním okraji stejnojmenného městyse v okrese Trutnov. Založen byl nejspíše v první polovině čtrnáctého století a zanikl po roce 1638. Zachovaly se z něj pouze terénní relikty, které jsou chráněny jako kulturní památka ČR.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Hrad nejspíše nahradil starší sídlo zvané Starý Vřešťov. První písemná zmínka o Velkém Vřešťovu pochází z roku 1348, kdy patřil pánům z Rýzmburka.[2] Jedním z nich byl Aleš Vřešťovský z Rýzmburka, který během husitských válek patřil k významným orebitským a královéhradeckým hejtmanům. Zemřel roku 1442 a vřešťovského panství se ujal starší ze dvou bratrů Alešů, který však neměl dostatek prostředků, aby mohl vyplatit mladšího bratra, a proto hrad prodal svému strýci Janu Lapkovi z Rýzmburka. V roce 1462 se pokusil využít svého předkupního práva a hrad vyplatit, což se mu po jistých sporech podařilo. Vzápětí ho prodal Janu Zajíci z Hazmburka, za něhož během válek s jednotou zelenohorskou hrad v roce 1467 oblehlo a dobylo královské vojsko Jiřího z Poděbrad.[3]
Později hrad neznámým způsobem získal Věnek Kordule ze Sloupna připomínaný naposledy v roce 1492. Jeho potomkům vřešťovské panství patřilo až do roku 1638, kdy zemřel Zikmund Jindřich Kordule, který svým potomkům zanechal velké dluhy, a panství jim proto bylo zabaveno. V té době však již nepohodlný hrad jako panské sídlo nesloužil. Novým majitelem se stal Gerhart Lux z Luxenšteina, kterému byl roku 1660 zapsán do desk zemských. Roku 1675 byl hrad označen jako neobyvatelný a později začal být rozebírán, takže v osmnáctém století se na místě hradu uvádí pouze „jeden provalený sklep a něco málo zdí.“[3]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Nejvýraznějším pozůstatkem hradu je mohutný val a příkop, který obepínal dvě třetiny obvodu kopce. Ve valu je patrné jeho přerušení v místě brány, odkud stoupala cesta k parkánu, který obepínal hradní jádro a stávaly v něm hospodářské budovy. Oválné hradní jádro zaujalo vrchol kopce. Z jeho zástavby se dochovaly pouze dvě prohlubně, které jsou pravděpodobně pozůstatky podsklepených budov.[2]
Přístup[editovat | editovat zdroj]
Zbytky hradu jsou volně přístupné, ale nevede k nim žádná turisticky značená trasa. Podél severovýchodního úpatí hradního vrchu prochází žlutě značená trasa z Jaroměře do Hořic a cyklotrasy č. 4085 a 4271.[4]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-03-04]. Identifikátor záznamu 134248 : Hrad, zřícenina. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Velký Vřešťov, s. 588.
- ↑ a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Hradecko. Svazek II. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 270 s. Kapitola Vřešťov hrad, s. 229–236.
- ↑ Seznam.cz. Turistická mapa [online]. Mapy.cz [cit. 2017-03-04]. Dostupné online.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Hradecko. Svazek II. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 270 s. Kapitola Vřešťov hrad, s. 229–236.