Velké Žernoseky (zámek)
| Velké Žernoseky | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | barokní |
| Výstavba | po roce 1667 |
| Přestavba | 18. století |
| Další majitelé | Kamýci z Pokratic Páni z Vřesovic Nosticové |
| Současný majitel | Žernosecké vinařství s.r.o. |
| Poloha | |
| Adresa | Velké Žernoseky,  Česko |
| Souřadnice | 50°32′20,38″ s. š., 14°3′54,82″ v. d. |
  Velké Žernoseky | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 42543/5-2429 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Velké Žernoseky jsou zámek ve stejnojmenné obci na pravém břehu Labe v okrese Litoměřice. Vznikl na místě starší tvrze po roce 1667. Od roku 1958 je chráněn jako kulturní památka ČR.[1]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Velké Žernoseky byly rozděleny mezi více majitelů. Není jisté, který z nich založil tvrz připomínanou poprvé roku 1543, kdy si ji Vilém Kamýcký nechal zapsat i s poplužním dvorem do obnovených zemských desek. Není ani jisté, jestli stála na místě staršího dvorce založeného cisterciáky z kláštera Altzella, nebo se jednalo o novostavbu.
Synové Viléma Kamýckého přišli o svá panství za účast na stavovském povstání a po roce 1623 je získal Vilém z Vřesovic na Doubravské hoře. Během třicetileté války používala sklepy pod tvrzí švédská armáda jako vězení. Samotná vesnice i s tvrzí byla při opakovaných vpádech vypálena a pobořena.[2]
V roce 1667 panství koupil Jan Hartvík z Nostic, který nechal na místě tvrze postavit jednoduchý barokní zámek. Nejspíše jeho vnuk Bedřich Mořic Nostic-Rieneck nechal za svého života v osmnáctém století zámek přestavět. Po Bedřichovi panství zdědil synovec Jan Nepomuk a po něm syn Albert, jehož dcera se vdala za pozdějšího rakouského ministra zemědělství Arnošta Emanuela Silva-Tarouca, který roku 1916 zámek s vinařstvím prodal pražské vinařské firma J. Oppelt a synovec. V zámku byla otevřena vinárna a v letech 1919–1928 v něm sídlila česká menšinová škola. Po roce 1945 zámek spravovaly Státní vinné sklepy a po nich výzkumná stanice vinařská a šlechtitelská vinařská stanice.[2]
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Dochovaná podoba zámku je výsledkem pozdně barokní přestavby a utilitárních úprav ve dvacátém století. Zdivo starší tvrze se snad zachovalo v budově středového rizalitu.[2] Zámecká budova je jednopatrová s dvoupatrovým rizalitem. Zdobí ji spárovaná nároží, plastické nadokenní římsy a štuky. Nad okny bočních křídel jsou velké klenáky.[3] Boční strany jsou zakončené volutovými štíty,[3] zatímco středový rizalit je zakončený tympanonem. Dovnitř se vstupuje po krátkém schodišti portálem zdobeným kladím a supraportou s volutovitě zavinutým segmentem. Uvnitř akantových rozvilin je umístěn erb rodu Nostitz-Rienecků.[2]
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2017-02-16]. Identifikátor záznamu 154733 : Zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b c d ANDĚL, Rudolf, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Severní Čechy. Svazek III. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1984. 664 s. Kapitola Velké Žernoseky – zámek, s. 501–502.
- ↑ a b POCHE, Emanuel. Umělecké památky Čech. T/Ž. Svazek IV. Praha: Academia, 1982. 640 s. Heslo Velké Žernoseky, s. 202.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Litoměřicko a Žatecko. Svazek XIV. Praha: Jiří Čížek – ViGo agency, 2000. 446 s. Kapitola Tvrze okolo Lovosic, s. 401.
Související články[editovat | editovat zdroj]
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Velké Žernoseky na Wikimedia Commons - Žernosecký zámek na webu Hrady.cz
