Veleslav Wahl

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Veleslav Wahl
Veleslav.Wahl.(1922-1950).gif
Narození 15. května 1922
Praha
Úmrtí 16. června 1950 (ve věku 28 let)
Praha
Ocenění Řád Bílého lva
Československý válečný kříž 1939
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Veleslav Wahl (15. květen 1922 Praha - 16. červen 1950 Praha) byl český ornitolog a účastník odboje proti nacismu a proti komunismu. Byl popraven komunistickou justicí.

Život[editovat | editovat zdroj]

Rodina, studia, zájmy[editovat | editovat zdroj]

Narodil se 15. května 1922 v Praze do finančně dobře situované rodiny[1] předního pražského právníka JUDr. Veleslava Wahla (9. dubna 1891 - 7. července 1942).[2][3] Od mládí projevoval zájem o přírodu.[3] Některá jeho ornitologická pozorování mu byla zveřejněna (coby odborné články)[4] v časopise „Československý ornitholog“ již v době, kdy mu bylo teprve 15 let.[3][4] Pozorování prováděl v nejbližším okolí Bělé pod Bezdězem, kde měla rodina Wahlových v polesí „Pankrác“ větší hájovnu.[3] Tento objekt zakoupil jeho otec již v době první Československé republiky[5] a v průběhu let se sem sjížděli i významní činitelé pražského společenského a kulturního života, vedly se zde i politické diskuse, do nichž byl postupně vtahován i mladý Veleslav.[3] Ostatně přírodovědě, zvláště pak ornitologii se věnoval také během svých středoškolských studií (absolvoval Státní reálné gymnázium v Praze XII, maturoval v roce 1940 a po maturitě absolvoval ještě abiturientský kurz[6]).[1]

Protektorát[editovat | editovat zdroj]

Během druhé heydrichiády (v roce 1942) byl Němci popraven (za účast v protiněmeckém odboji) jeho strýc Karel Wahl.[3][1] V témže roce (1942) byl popraven nacisty i jeho otec[3] a to rovněž za účast v protinacistickém odboji[1] (byl činný v odbojové skupině JUDr. Přemysla Šámala). [p 1] [p 2] Veleslava ukryl před nacisty Dr. Julius Komárek v pražské zoologické zahradě jako vědeckého asistenta ředitele zahrady.[3] V té době byl Veleslav v kontaktu s většinou českých ornitologů, především pak se zoologem a ornitologem Doc. RNDr. Waltrem Černým, jemuž dodával svá ornitologická pozorování.[3] Společně s ním též publikoval některá svá pozorování v časopise Sylvia.[3] Kromě toho udržoval Veleslav i písemný styk s řadou zahraničních ornitologů.[3] Řada článků otištěných v odborném tisku během druhé světové války byla završena v roce 1944, kdy Veleslavu Wahlovi vyšla publikace „Pražské ptactvo“.[4] Kniha čítala celkem 270 stran.[3] V první své části se zabývala jednotlivými pražskými biotopy, vztahem ptáků ku člověku a k prostředí velkoměsta, všímala si problematiky ptačího zpěvu a věnovala se i „průtahu“ ptáků Prahou.[3] Druhá část byla rozsáhlejší a popisovala jednotlivé ptačí obyvatele Prahy, každý ptačí druh byl stručně popsán, v jakém žije prostředí, kde se vyskytuje v Čechách a kde žije v Praze a jejím okolí.[3]. (Kniha „Pražské ptactvo“ se dočkala svého druhého vydání po skončení druhé světové války ještě v roce 1945.)[3] [p 3]

Sám Veleslav Wahl během druhé světové války působil v domácím protinacistickém odboji (spolupracoval se skupinou revolučního odborového hnutí (Erban, Cipro)[6]). Založil mládežnickou zpravodajskou skupinu, která se v roce 1943 spojila se skautskou odbojovou skupinou a v květnu 1945 již Veleslav Wahl velel celé Zpravodajské brigádě v síle 3 praporů, tj. velel skupině čítající asi 2000 odbojářů). [p 4] (Zpravodajská brigáda od léta roku 1944 spolupracovala s demokratickou nekomunistickou odbojovou organizací Radou tří (R3).[1]) Ke konci druhé světové války se Veleslav Wahl podílel na přípravách pražského povstání.[1] Seznámil se s československý vojákem, příslušníkem britského paravýsadku Platinium-Pewter, kapitánem Jaromírem Nechanským,[3] který byl v pražském květnovém povstání 1945 vojenským pověřencem České národní rady.[3] V době květnového povstání 1945 (a bezprostředně po skončení druhé světové války) byl Veleslav Wahl nejmladším aktivním členem České národní rady (zastupoval zde mládež).[3]

Po druhé světové válce[editovat | editovat zdroj]

Za svoji protiněmeckou odbojovou činnost dostal po skončení druhé světové války Československý válečný kříž 39[5] a další dvě vyznamenání.[3] (jedním z nich byla Československá medaile za zásluhy I. stupně.[1][5]) Po druhé světové válce (po otevření českých vysokých škol v roce 1945[6]) začal studovat na Právnické fakultě Univerzity Karlovy (I. státní zkoušku a I. rigorózní. zkoušku složil na poprvé po 3. semestru[6]) a současně také studoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy (obory zoologie a botanika[6]).[1][5] Pokračoval ve své politické i ornitologické práci. Často zajížděl na rodinnou hájenku „Pankrác“; v okolí Bělé pod Bezdězem se Veleslav Wahl věnoval dále svým ornitologickým pozorováním a též i myslivosti.[5] V roce 1945 se stal členem Československé sociální demokracie a byl aktivistou jejího studentského hnutí.[1][5] V roce 1946 se oženil s Taťánou Růžičkovou (viz níže).[5] Již v roce 1947 se Wahl seznámil s americkým diplomatem Walterem Birgem.[1] V březnu 1949 oslovil Wahla již zmíněný Walter Birgh a nabídl mu možnost spolupráce se Spojenými státy.[1] Veleslav Wahl jej pak následně „propojil“ se svým přítelem z odboje Jaromírem Nechanským.[1]

Po komunistickém převratu v únoru 1948 se ještě v roce 1948 Veleslav Wahl zapojil do činnosti odbojové skupiny majora Jaromíra Nechanského a pomáhal organizovat domácí 3. odboj.[3] Spolu s Nechanským začali budovat ilegální síť působící ve prospěch amerických zpravodajských služeb.[1] Tato síť se během let 1948 a 1949 rozrostla do rozsáhlé organizace, která byla rozdělena do několika podřízených částí. Sekce, která přímo podléhala Wahlovi, se nazývala Jih a působila především na Písecku.[1] Nechanský se pokusil vytvořit zpravodajskou skupinu Holub–Slavík (H–S). Jak Nechanský tak i Wahl se ale stali oběťmi provokace náčelníka kontrarozvědky.[3] [p 5] V srpnu 1949 StB zatkla jednoho z příslušníků skupiny H-S. Dne 30. srpna 1949 byl Jaromír Nechanský odeslán na dovolenou a 4. září 1949 byl zatčen a obviněn z velezrady, vyzvědačství a spolčení proti republice, za což byl dne 14. června 1950 odsouzen k trestu smrti, ztrátě hodnosti a vyznamenání. Veleslav Wahl byl zatčen 12. září 1949 [p 6] v rámci akce „Hansa“.[1] Na konci soudního přelíčení (konalo se od 19. až do 22. dubna 1950) byl Státním soudem v Praze (dne 22. dubna 1950[5]) odsouzen k trestu smrti.[1] [p 7] Odvolání ani žádost o milost adresovaná tehdejšímu prezidentu Klementu Gottwaldovi rozsudek neovlivnily.[1] Nechanský i Wahl byli popraveni v pankrácké věznici dne 16. června 1950[9][3][1] v ranních hodinách. V hodinu popravy Veleslava Wahla udeřil blesk do starobylé lípy rostoucí u hájenky „Pankrác“ a tímto zásahem byl strom zničen.[5] Údajně se tak naplnila věštba, která prý rodinu Wahlových provázela, a sice, že „mečem vymře rod po meči“.[5] Bezmála po pěti měsících od jeho popravy, si podala (dne 3. listopadu 1950) matka Veleslava Wahla stížnost na nevydání jeho osobních věcí i Wahlova dopisu na rozloučenou.[5] Státní prokurátor navrhl, aby stížnost zůstala bez odpovědi.[5]

Dovětek[editovat | editovat zdroj]

Student, spisovatel a ornitolog Veleslav Wahl byl zetěm českého právníka a diplomata JUDr. Josefa Růžičky (13. července 1889 – 23. května 1942), neboť pojal (po skončení druhé světové války) za manželku jeho dceru Taťánu Růžičkovou. Manželka Veleslava Wahla Taťána Wahlová–Růžičková byla za aktivní pomoc v činnosti svého manžela odsouzena v samostatném procesu k 11 letům odnětí svobody a tento trest si odpykala v komunistických věznicích.[1] Veleslav Wahl byl po roce 1989 rehabilitován na základě zákona č. 119/90 Sbírky.[1]

Spisy[editovat | editovat zdroj]

  • WAHL, Veleslav. Pražské ptactvo: ptáci velkoměsta a jeho okolí. Ilustrace Jana Kropáčková, Václav Jan Staněk. Praha: Česká grafická Unie, 1944. 269 + 16 stran obrazových příloh s. 

Připomenutí a ocenění života a díla[editovat | editovat zdroj]

  • Dne 28. října 1995 mu byl prezidentem Václavem Havlem udělen Řád Bílého lva in memoriam.[10]
  • V roce 2000 udělilo Masarykovo demokratické hnutí Veleslavu Wahlovi (in memoriam) Čestnou medaili T. G. Masaryka.[5]
  • Dne 7. dubna 2009 byly uděleny zlaté pamětní medaile Univerzity Karlovy „za statečnost a věrnost spravedlnosti a demokracii“ (in memoriam) studentům Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, kteří byli aktivní za druhé světové války v protifašistickém odboji a v 50. letech dvacátého století byli odsouzeni k trestu smrti, čímž se stali první obětí komunistických monstrprocesů z řad studentů:[6]
    • Karel Bacílek, mladší (* 25. 3. 1920, Zdice u Berouna, popraven 24. 5. 1949 v 5,30 hod., Praha),[6]
    • Boris Kovaříček (* 25. 5. 1927, Praha, popraven 24. 5. 1949 v 5,00 hod., Praha),[6] a
    • Veleslav Wahl (* 15. 5. 1922, Praha, popraven 6. 6.1950, Praha).[6]
  • O jeho životě byl v České televizi v roce 2010 natočen (v rámci seriálu Neznámí hrdinové) dokumentární film Ptáky smrt neděsí.[11]
  • Na domě čp. 156, Praha 1-Hradčany, Úvoz 13[p 8] je umístěna pamětní deska (instalovaná v rámci projektu Poslední adresa), která připomíná pobyt Veleslava Wahla. (Text: Zde žil Veleslav Wahl student a ornitolog, narodil se 15. 5. 1922, zatčen 7. 9. 1949, popraven 16. 6. 1950)
  • Veleslav Wahl má na hřbitově v Praze–Ďáblicích (spolu s dalšími popravenými a umučenými z 50. let 20. století) symbolický hrob.[5][12]

Fotogalerie[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Zdroj [5] uvádí, že Wahlův otec Veleslav Wahl (1891–1942) i jeho strýc Karel Wahl byli popraveni dne 3. července 1942.[5]
  2. Otci Veleslava Wahla (Veleslavu Wahlovi (1891–1942)) bylo za protinacistickou činnost v roce 1995 propůjčeno státní vyznamenání – Řád Bílého lva II. třídy[6]
  3. Před svou popravou v závěti Veleslav Wahl odkázal sumu 200 000 Kčs ze svého dědictví Československé ornitologické společnosti.[7] Peníze měly jít na vydání kompendia o československých ptácích.[7] V závěti žádal Wahl tehdejšího jednatele Československé ornitologické společnosti dr. Waltra Černého, aby připravil doplněné vydání jeho knihy s obrázky od Karla Svolinského.[7] Obnos propadl státu a tak se inovované vydání knihy „Pražské ptactvo“ již po roce 1950 neuskutečnilo.[7]
  4. Dle pramenu [8] velel Veleslav Wahl (Jasoň, Borský) elitní odbojové organizaci české mládeže, která se nazývala „Zpravodajská brigáda“ (ZB). Ta byla na přelomu dubna / května 1945 rozdělena do tří základních bojových jednotek („I. prapor“, „ZB Toledo“ a „ZB Železo“), dosahovala počtu 1 500 mužů a měla kontakty i na další odbojové skupiny.[8]
  5. Léčku nastražil Bedřich Reicin.[7]
  6. Pamětní deska uvádí datum zatčení 7. září 1949. Totéž datum uvádí i pramen [1]
  7. Veleslav Wahl byl kromě Nechanského souzen ještě s dalšími čtyřmi obžalovanými, kteří ale nebyli bezprostředně připraveni o život.[7] V tehdejším deníku Rudé právo ze dne 23. dubna 1950 byl citován výrok soudu: „souhlasili odsouzení s ustavením protistátní organizace, jak jim přikázal jeden pracovník amerického velvyslanectví, a řídili činnost této organizace podle instrukcí dalších členů téže instituce“.[7]
  8. V této budově bydlela i česká automobilová závodnice Eliška Junková a nalézá se zde Velvyslanectví Švédského království.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w Veleslav Wahl (1922–1950) [online]. Úvoz 156/13, Hradčany, 118 00 Praha 1: Poslední adresa [cit. 2019-12-30]. Převzato z projektu Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) „Dokumentace popravených z politických důvodů 1948–1989“. Dostupné online. 
  2. Osobnost: Veleslav Wahl : Příjmení.cz. www.prijmeni.cz [online]. Rodina Online [cit. 2018-12-27]. Dostupné online. 
  3. a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v Životopis Veleslava Wahla uvedený na veřejně přístupné informační tabuli (věnované jeho osobě a historii domu „Na krásné vyhlídce“ na adrese: Úvoz 156/13, Praha 1-Hradčany, Česká republika) vyvěšené na zdi Švédského velvyslanectví v Praze (27.12.2019)
  4. a b c VESELOVSKÝ, Zdeněk. K nedožitým sedmdesátinám Veleslava Wahla. Sylvia. 1991, čís. 28, s. 135-137. Dostupné online. ISSN 1210-9819. 
  5. a b c d e f g h i j k l m n o p KULDOVÁ, Petra. Běláci oslaví 90. výročí narození Veleslava Wahla cyklojízdou [online]. Boleslavský deník, 2012-05-14 [cit. 2020-01-04]. Dostupné online. 
  6. a b c d e f g h i j Studenti Karel Bacílek, Boris Kovaříček, Veleslav Wahl – nositelé Zlaté pamětní medaile Univerzity Karlovy in memoriam [online]. Praha: iforum cuni cz (Online magazínu Univerzity Karlovy v Praze), 2009-04-07 [cit. 2020-01-05]. Dostupné online. 
  7. a b c d e f g CHALUPSKÝ, Josef. „Pražské ptactvo“ Veleslava Wahla [online]. 1995-12-06 [cit. 2020-01-01]. Časopis Vesmír (věda, příroda, člověk, společnost) 74, 708, 1995/12. Dostupné online. 
  8. a b MAREK, Jindřich. Vznik vojenské komise ČNR v dubnu 1945 [online]. Vojenský historický ústav Praha, 2007-04-01 [cit. 2020-01-05]. Dostupné online. 
  9. Pocta všem, kteří vzdorovali : Výstava u příležitosti 50. výročí popravy Dr. Milady Horákové - Veleslav Wahl [online]. Národní archiv České republiky, 2000 [cit. 2018-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-28. 
  10. Seznam vyznamenaných. Řád bílého lva [online]. Pražský hrad [cit. 2018-12-27]. Dostupné online. (česky) 
  11. Ptáky smrt neděsí : Ornitologa a odbojáře Veleslava Wahla popravili komunisti [online]. Česká televize, 2010 [cit. 2018-12-27]. Dostupné online. 
  12. ŠŤASTNÝ, Ivo. Čestné pohřebiště popravených a umučených z 50. let (III. ODBOJ) [online]. Umístění: Praha 8, Ďáblická 2a, Ďáblický hřbitov: Spolek pro vojenská pietní místa (vets.cz), 2007-04-01 [cit. 2020-01-05]. Řada 9: Jan Tuček * 7. 5. 1916 + 17. 6. 1950, Karel Veselý * 1. 1. 1917 + 17. 6. 1950, Veleslav Wahl * 15. 5. 1955 + 16. 6. 1950, Jaromír Nechanský * 4. 12. 1916 + 15. 6. 1950, Rudolf Valko * 21. 4. 1924 + 10. 6. 1950 Vzpomínáme na Tebe, Miroslav Plešmíd * 15. 10. 1912 + 25. 5. 1950. Dostupné online. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

  • Seznam dělSouborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Veleslav Wahl
  • ROMAN, Václav. Zdaleka to nebyla jen Horáková: 3 příběhy zapomenutých obětí komunistického režimu, které byste měli znát [online]. Extra Online Media s.r.o., 2018-06-27 [cit. 2018-12-27]. Dostupné online. 
  • Pocta všem, kteří vzdorovali: Výstava u příležitosti 50. výročí popravy Dr. Milady Horákové - Veleslav Wahl [online]. Národní archiv České republiky, 2000 [cit. 2018-12-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-28. 
  • Vojenský historický ústav Praha: Vznik vojenské komise ČNR v dubnu 1945 Složení vojenské komise ČNR (Jaromír Nechanský krycí jméno „kapitán Jiří“); podporučík v záloze Václav David (krycí jméno „Hora“); štábní kapitán generálního štábu Stanislav Marek (krycí jméno „Štába“); nadporučík jezdectva v záloze dr. Čestmír Mattuš; poručík Jaroslav Prosser; Veleslav Wahl (Jasoň, Borský); podplukovník ing. Antonín Sameš; major int.sl. Vladimír Černý).