Velšské knížectví

; Vlajka	; Znak
	Hymna Unbennaeth Prydain
Geografie	; Historické země Walesu podřízené Velšskému knížectví (1267–1277)
	; Historické země Walesu podřízené Velšskému knížectví (1267–1277)
Hlavní město	Aber Garth Celyn (Abergwyngregyn)
	Obyvatelstvo
Jazyky	střední velština, velština, latina
Náboženství	římskokatolické, anglikánské
	Státní útvar
Státní zřízení	feudální monarchie
Mateřská; země	nezávislé knížectví (1216–1283, 1294–1295, 1400–1415); Anglie (1283–1294, 1295–1400, 1415–1542)
Měna	tur domácí, pence
	Státní útvary a území
	Gwynedd (království)
	Království Deheubarth
	Powys Wenwynwyn
	Anglické království

Velšské knížectví (velšsky Tywysogaeth Cymru, anglicky Principality of Wales) byl středověký státní útvar ve Walesu, který existoval v letech 1216 až 1536, přičemž vznikl sjednocením celého Walesu a do roku 1283 byl nezávislým státem. Po celý středověk Wales sváděl nerovný boj s Anglií, konkrétně s Anglosasy a posléze Normany. Až po dobytí anglickým králem Eduardem I. se knížectví mezi lety 1283–1542 stalo podřízeným Anglickému království. Eduard si Wales podmanil tak, že ho obklopil sítí královských hradů a zavedl titul Prince of Wales (kníže velšský) určený výhradně pro následníka anglického (a později britského) trůnu, což z Walesu učinilo apanáž anglických monarchů.

Proti anglické nadvládě se několikrát zvedl odpor Velšanů, největší povstání za nezávislost Walesu vedl v 15. století Owain Glyndŵr, který si nad celou zemí udržel kontrolu po několik let. V roce 1536 byl Wales plně připojen k Anglii a velšská legislativa spojena s parlamentem ve Westminsteru.

Historie

Dobytí Walesu

Král Eduard vydal nařízení, kterým omezil platnost velšských zákonů a nechal postavit soustavu kamenných hradů, které měly udržet anglickou nadvládu nad Walesem. Završením nadvlády bylo udělení titulu prince z Walesu jeho nejstaršímu synovi a dědici roku 1301. Wales se stal součástí Anglie, i když jeho obyvatelé mluvili odlišným jazykem a měli odlišnou kulturu. Angličtí panovníci zřídili velšskou radu, jíž občas předsedal následník anglického trůnu. Rada se běžně scházela v Ludlow.

Velšské povstání za nezávislost

Velšané se proti anglické nadvládě několikrát vzbouřili. Roku 1400 velšský šlechtic Owain Glyndŵr vedl povstání proti Jindřichovi IV. Pod jeho vedením velšské vojsko mnohokrát porazilo Angličany a po několik let kontrolovalo většinu země. V té době bylo také svoláno jednání velšského parlamentu a vytvořen plán na založení dvou univerzit.

Ovládnutí Anglií

Angličané nakonec byli schopni obnovit svou moc nad Walesem, ale Glyndŵrovi se podařilo uniknout. Jako reakci na tuto vzpouru byl anglickým parlamentem vydán roku 1402 zákon, který zakazoval Velšanům nosit zbraň, zastávat úřad a bydlet v opevněných městech. Tato omezení se také vztahovala na Angličany, kteří se oženili s velšskými ženami. Jindřich VIII. inicioval v letech 1535 až 42 přijetí zákonů, na jejichž základě se stal Wales součástí Anglie, velšské zákony byly zrušeny a velština zakázána jako oficiální jazyk. Byly ustanoveny hranice Walesu a zástupci jeho hrabství byli voleni do parlamentu.