Večery na samotě u Dikaňky

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Večery na samotě u Dikaňky
Autor Nikolaj Vasiljevič Gogol
Původní název Вечера на хуторе близ Диканьки
Jazyk ruština
Žánry sbírka povídek
Datum vydání 1830
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Večery na samotě u Dikaňky (18311832, Вечера на хуторе близ Диканьки) je dvoudílný cyklus humorně i strašidelně laděných povídek a pohádek z Ukrajiny od ruského prozaika a dramatika Nikolaje Vasiljeviče Gogola (18091852). Roku 1835 navázal Gogol na tento cyklus knihou čtyř povídek Mirgorod (Миргород).

Cyklus tvoří osm nepříliš dlouhých příběhů stylizovaných jako vyprávění prostých vesničanů, kteří se scházejí na přástkách u včelaře Rezatého Paňka, který jednotlivé příběhy uvádí a komentuje je. Příběhy jsou stylisticky připodobněny ústnímu projevu, a to pomocí vysoké frekvence dialogů a jiných bezprostředních postupů jako je pláč, kletby, řečnické otázky, časté odbočky, zabývání se nepodstatnými detaily atp. Střídají se v nich smích i zármutek, komika i hrůza, přítomnost i minulost, vtipně odpozorovaný reálný život i fantastické motivy, prvky lidového básnictví i věcné vesnické scény. Děj samotných povídek se točí především okolo jarmarku ve vesnici Soročince a s ním spojených pověr a radovánek, a odpovídá naivnímu lidovému povědomí, které zcela bezelstně věřilo v existenci nadpřirozených jevů (ježibaba, rusalky, čerti atp.)

Přestože jde o romantické dílo, podařilo se Gogolovi již zde vytvořit realistické obrazy života ukrajinské vesnice, mnohde již prozrazující svým humorným zabarvením budoucího satirika. V popředí je ovšem především představa moudrého lidového, městem nezkaženého společenství jako nositele hlavních duševních a mravních hodnot.

Obsah jednotlivých dílů[editovat | editovat zdroj]

Filmové adaptace[editovat | editovat zdroj]

Česká vydání[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]