Vasilij Danilovič Sokolovskij

Vasilij Danilovič Sokolovskij
Vasilij Danilovič Sokolovskij
Narození	9.jul. / 21. července 1897greg.; Koźliki
Úmrtí	10. května 1968 (ve věku 70 let); Moskva
Místo pohřbení	Hřbitov u Kremelské zdi
Alma mater	Frunzeho vojenská akademie
Povolání	důstojník, politik, autor a vojevůdce
Ocenění	Řád rudého praporu (1928); jubilejní medaile 20 let Dělnicko-rolnické rudé armády (1938); Leninův řád (1941); Leninův řád (1942); Řád republiky (1942); … více na Wikidatech
Politická strana	Komunistická strana Sovětského svazu (od 1931)
Funkce	poslanec Nejvyššího sovětu SSSR (1952–1961)
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vasilij Danilovič Sokolovskij (rusky Соколовский Василий Данилович; 9. července^jul./ 21. července 1897^greg. Kozliki, Grodenská gubernie – 10. května 1968 Moskva) byl sovětský vojevůdce. Za Velké vlastenecké války byl náčelníkem štábu a velitelem frontu, po válce dosáhl hodnosti maršála Sovětského svazu a funkce náčelníka generálního štábu Sovětské armády.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narozen v běloruské rolnické rodině u Białystoku na území dnešního Polska, které bylo tehdy součástí carského Ruska. Brzy po Říjnové revoluci vstoupil do Rudé armády. Po absolvování vojenské akademie sloužil ve střední Asii, později v centrálním Rusku. Ve druhé polovině 30. let postoupil na funkci náčelníka štábu vojenského okruhu.

Začátkem roku 1941 přešel do Moskvy, se Žukovem a Vatutinem patřil k nejužšímu vedení generálního štábu. Koncem července 1941 byl přeložen k Západnímu frontu. Účastnil se plánování a uskutečnění protiútoku u Moskvy. V bitvě u Kurska velel Západnímu frontu, který v operaci Kutuzov osvobodil Orel. V následující operaci Suvorov Sokolovského vojska osvobodila Smolensk, od října 1943 však další postup sovětských vojsk uvázl. Po neúspěchu dalších útoků v zimě 1943/44 byl Sokolovskij přeložen k 1. ukrajinskému frontu jako náčelník štábu. Zde podílel se na přípravě Lvovsko-Sandoměřské a Viselsko-Oderské operace. V dubnu 1945 si ho vyžádal maršál Žukov jako zástupce k provedení Berlínské operace.

Po válce zůstal v Německu, po odchodu Žukova se stal jeho nástupcem. V březnu 1949 byl přeložen do funkce 1. náměstka ministra ozbrojených sil, od roku 1952 současně náčelníka generálního štábu. V této funkci využil své široké zkušenosti z velitelské i štábní práce, měl výrazný podíl na změnách v Sovětské armádě v padesátých letech. Soustředil se mimo jiné na vypracování teoretických koncepcí vedení jaderné války a patřičnou reorganizaci ozbrojených sil. Výsledky činnosti Sokolovského týmu byly publikovány ve sborníku Военная стратегия.

Zemřel 10. května 1968 v Moskvě, byl pochován na Rudém náměstí u Kremelské zdi.

Vzdělání[editovat | editovat zdroj]

září 1914 – 1918 – studium v učitelském semináři
1918 – absolvoval 1. moskevské vojensko-instruktorské kurzy
1918 – červen 1919, prosinec 1919 – červen 1920, listopad 1920 – červen 1921 – studium v Akademii generálního štábu
1928 – absolvoval Vyšší akademické kurzy

Vojenská kariéra[editovat | editovat zdroj]

od února 1918 – v Rudé armádě, nižší velitelské funkce
červen – listopad 1920 – náčelník štábu divize
říjen 1921 – duben 1922 – pomocník náčelníka operační správy štábu Turkestánského vojenského okruhu
– 1922 – velitel skupiny vojsk Samarkandské a Ferganské oblasti
duben 1922 – květen 1924 – náčelník štábu 2. turkestánské střelecké divize
květen 1924 – říjen 1926 – velitel 2. turkestánské střelecké divize
říjen 1926 – červen 1930 – náčelník štábu 9. střeleckého sboru
červen 1930 – leden 1935 – velitel 43. střelecké divize
leden – květen 1935 – zástupce náčelníka štábu Povolžského vojenského okruhu
17. května 1935 – duben 1938 – náčelník štábu Uralského vojenského okruhu
duben 1938 – únor 1941 – náčelník štábu Moskevského vojenského okruhu
únor – konec června 1941 – 2. zástupce náčelníka generálního štábu RKKA (pro organizačně-mobilizační otázky)
konec června – 30. července 1941 – 1. zástupce náčelníka generálního štábu RKKA
30. července 1941 – leden 1942 – náčelník štábu Západního frontu
30. července – 10. září 1941 – náčelník štábu Hlavního velitelství Západního směru
leden – 25. ledna 1942 – 1. zástupce náčelníka generálního štábu RKKA
1. února – 5. května 1942 – náčelník štábu Hlavního velitelství Západního směru
5. května 1942 – 28. února 1943 – náčelník štábu Západního frontu
28. února 1943 – 15. dubna 1944 – velitel Západního frontu
15. dubna 1944 – 10. dubna 1945 – náčelník štábu 1. ukrajinského frontu
15. dubna – 10. června 1945 – zástupce velitele 1. běloruského frontu
10. června 1945 – březen 1946 – zástupce Hlavního velitele skupiny sovětských okupačních vojsk v Německu
březen 1946 – březen 1949 – Hlavní velitel skupiny sovětských okupačních vojsk v Německu
březen 1949 – duben 1960 – 1. náměstek ministra ozbrojených sil/ministra vojenství/ministra obrany SSSR
červen 1952 – duben 1960 – současně náčelník generálního štábu Sovětské armády
od června 1960 ve skupině generálních inspektorů

Hodnosti[editovat | editovat zdroj]

21. listopadu 1935 – velitel divize
31. prosince 1939 – velitel sboru
4. června 1940 – generálporučík
13. června 1942 – generálplukovník
27. srpna 1943 – armádní generál
3. července 1946 – maršál Sovětského svazu

Řády a vyznamenání[editovat | editovat zdroj]

Politická činnost[editovat | editovat zdroj]

od 1931 člen VKS(b)
14. října 1952 – 17. října 1961 – člen ÚV KSSS
31. října 1961 – 10. května 1968 – kandidát ÚV KSSS

1946 – 10. května 1968 – poslanec Nejvyššího sovětu SSSR

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Военная стратегия. Под ред. В.Д. Соколовского.. Moskva: Vojenizdat, 1962.
Разгром немецко-фашистских войск под Москвой. Под ред. В.Д. Соколовского.. Moskva: Vojenizdat, 1964. Dostupné online.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu Vasilij Danilovič Sokolovskij na Wikimedia Commons
(rusky) Seznam funkcí Sokolovského
(rusky) Životopis Sokolovského na stránkách ministerstva obrany RF
(rusky) Životopis Sokolovského

Předchůdce	Vasilij Danilovič Sokolovskij	Nástupce
Ivan Stěpanovič Koněv	velitel Západního frontu únor 1943 – duben 1944	Ivan Danilovič Čerňachovskij
Georgij Konstantinovič Žukov	Hlavní velitel Skupiny sovětských okupačních vojsk v Německu duben 1946 – březen 1949	Vasilij Ivanovič Čujkov
Alexandr Michajlovič Vasilevskij	první náměstek ministra ozbrojených sil/ministra vojenství/ministra obrany SSSR březen 1949 – duben 1960	Matvěj Vasiljevič Zacharov
Sergej Matvějevič Šteměnko	náčelník Generálního štábu červen 1952 – duben 1960	Matvěj Vasiljevič Zacharov