Přeskočit na obsah

Varhany Korandova sboru Českobratrské církve evangelické v Plzni

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Varhany Korandova sboru jsou varhany v kostele Korandova sboru Českobratrské církve evangelické v Plzni na Anglickém nábřeží.

Původní umístění a stav

[editovat | editovat zdroj]

Varhany v Korandově sboru byly se 17 rejstříky dokončeny v roce 1937 varhanářem Karlem Urbanem z Prahy.[1] Postaveny jím byly již v roce 1932, a tak zatím se 13 rejstříky sloužily v sále plzeňské Řemeslnické besedě, kterou sbor dočasně užíval k bohoslužebným účelům. Definitivní podobu získaly až po přenesení do nově dokončeného kostela[2] postaveného jako komplex funkcionalistických budov v letech 1934–1938. Objekt sálu Řemeslnické besedy, který se kvůli stavbě nového kostela také účastnil směny pozemků a byl částečně ubourán a upraven, byl nakonec definitivně stržen až v roce 1958 na příkaz městského národního výboru,[3] stejnojmenná tradiční restaurace (pohostinství) je však v provozu dodnes.[4]

Původní dispozice

[editovat | editovat zdroj]
I. manuál C-g3 – 68 tónůII. manuál C-g3 – 68 tónůPedál C-f1 – 42 tónů
Principál 8´Principál houslový 8´Violonbas 16´
Flétna 8´Kryt jemný 8´Subbas 16´
Gamba 8´Aeolina 8´Kryt tichý 16´
Salicionál 8´Vox coelestis 8´I/P
Klarinet labiální 8´Flétna příčná 4´II/P
Oktáva 4´Roh kamzičí 4´P 4´
Mixtura 2 2/3´Oboe 8´
I 16´II 16´
I 4´II 4´
II/I 16´
II/I 8´
II/I 4´
Umlkač hry 8´ v I. man.
  • Volná kombinace
  • Ruční rejstříky k volné kombinaci
  • Piano, Mezzoforte, Forte, Pleno
  • Vypínač
  • Piano-Pedal k II. manuálu
  • Tremolo II. manuálu
  • Válec
  • Žaluzie II. manuálu
  • Vypínač jazyků

pneumatická výpustková traktura

Dnešní stav

[editovat | editovat zdroj]

Varhany byly přestavěny v letech 1955, 1983 a 2019. Přestavba v roce 1955 proběhla podle plánů dr. Jiřího Reinbergera, jejichž realizací byl pověřen varhanář Gerhard Schaller. Původní rejstříky byly zkráceny a přepracovány, neboť jejím cílem bylo imitování barokního zvuku. Při druhé přestavbě varhan v roce 1983 byla plzeňským varhanářem Jiřím Reindlem změněna původní pneumatická traktura na trakturu elektropneumatickou.[5] Při restauraci v roce 2019 byla dispozice i traktura uvedena do původního stavu z roku 1937.

Dnešní dispozice

[editovat | editovat zdroj]
I. manuál C-g3 – 68 tónůII. manuál C-g3 – 68 tónůPedál C-f1 – 42 tónů
Principál 8´Principál houslový 8´Violonbas 16´
Flétna 8´Kryt jemný 8´Subbas 16´
Gamba 8´Aeolina 8´Kryt tichý 16´
Salicionál 8´Vox coelestis 8´I/P
Klarinet labiální 8´Flétna příčná 4´II/P
Oktáva 4´Roh kamzičí 4´P 4´
Mixtura 2 2/3´Oboe 8´
I 16´II 16´
I 4´II 4´
II/I 16´
II/I 8´
II/I 4´
Umlkač hry 8´ v I. man.
  • Volná kombinace
  • Ruční rejstříky k volné kombinaci
  • Piano, Mezzoforte, Forte, Pleno
  • Vypínač
  • Piano-Pedal k II. manuálu
  • Tremolo II. manuálu
  • Válec
  • Žaluzie II. manuálu
  • Vypínač jazyků

pneumatická traktura

  1. Karel Rodina: Soupis varhan, Západočeské muzeum v Plzni
  2. Korandův sbor 1936–2006. Sborník k 70 letům otevření kostela. Vydal Korandův sbor, Farní sbor Českobratrské církve evangelické v Plzni.
  3. Jakub Šlouf: Projekt stavby Korandova sboru v Plzni 1918-1938, Publikováno ve sborníku Nardi aristae, Archiv města Plzně, Plzeň 2007, s. 149-218.
  4. Stránky Řemeslnické besedy
  5. Jan Esterle: Plzeňské varhany a jejich stavitelé, Konzervatoř v Plzni, diplomová práce, str. 13, rok 1989, č.596

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]