Varšavská konfederace

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Zakládací listina Varšavské konfederace

Varšavská konfederace (28. ledna 1573), významný vývojový milník dějinách Polska a Litvy, který rozšířil náboženskou toleranci napříč šlechtou a svobodnými občany na území Republiky obou národů.[1] Je považován za formální začátek svobody vyznání v Republice obou národů a je dokonce prvním takovým dokumentem v Evropě. I když nezažehnal všechny konflikty založené na vyznání, rozhodně učinil Republiku mnohem bezpečnější a tolerantnější zemí, než většinu tehdejší Evropy, a to zejména v následující třicetileté válce.[2]

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Náboženská tolerance v Polsku měla vždy dlouhou tradici (viz např. Kališský výnos) a byla de facto politikou panování nedlouho předtím zesnulého krále Zikmunda II. Nicméně teprve výnosy podepsané konfederací daly právní rámec předchozí praxe. V tomto smyslu můžeme hovořit o počátcích či vrcholu tradice tolerance v Polském království.

Po smrti posledního krále z jagellonské dynastie bez dědice, se polská a litevská šlechta (szlachta) shromáždila ve Varšavě, aby zabránila činnosti separatistů a kvůli zachování existujícího právního řádu. Proto museli občané bezpodmínenčně přijmout rozhodnutí učiněná shromážděním, přičemž konfederace byla přesvědčivou deklarací toho, že oba státy jsou stále úzce spjaty.

V lednu šlechta podepsala dokument, v němž představitelé všech hlavních náboženských směrů vyzvali ostatní ke vzájemné tolerance a podpoře. Vznikal nový politický systém, podporovaný konfederací, která přispívala k jeho stabilitě. Náboženská tolerance byla důležitým faktorem v mnohonárodnostním státě s mnoha náboženskými skupinami. Území Unie bylo po generace obýváno lidmi rozdílného etnického původu (Poláci, Litevci, Ruténové/Rusíni, Němci a Židé) a rozdílných vyznání (katolíci, protestanti, pravoslavní, židé a dokonce muslimové). "Tato země se stala tím, co kardinál Hozjusz nazýval “útočištěm pro kacíře a odpadlíky”. Bylo to místo, kde se nejradikálnější náboženské sekty snažily uniknout pronásledování v jiných křesťanských zemích.[3]

Tento akt nebyl prosazen vládou nebo jako důsledek války, ale spíše vyplynul ze směřování obyvatel polsko-litevské společnosti. Byl však také ovlivněn francouzským masakrem zvaným Bartolomějská noc roku 1572, který přiměl polsko-litevskou nobilitu k tomu, aby něčemu podobnému v Polsku zamezili.

Nejvíce se na tvorbě listiny podíleli Mikołaj Sienicki (vůdce "výkonného hnutí"), Jan Firlej a Jan Zborowski. Proti jejich snahám se stavělo mnoho vysokých představitelů katolické církve.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Warsaw Confederation na anglické Wikipedii.

  1. Stone, Daniel, The Polish-Lithuanian State, 1386-1795, Seattle and London: University of Washington Press, 2001.
  2. Adam Zamojski, "The Polish Way". New York: Hippocrene Books, 1987
  3. http://www.unesco.org/new/en/communication-and-information/flagship-project-activities/memory-of-the-world/register/full-list-of-registered-heritage/registered-heritage-page-8/the-confederation-of-warsaw-of-28th-of-january-1573-religious-tolerance-guaranteed/

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]