Van Cliburn

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Van Cliburn
Van Cliburn (1966).jpg
Základní informace
Rodné jménoHarvey Lavan Cliburn Jr.
Narození12. července 1934
Shreveport
Úmrtí27. února 2013 (ve věku 78 let)
Fort Worth
Příčina úmrtírakovina kostí
Místo pohřbeníGreenwood Memorial Park and Mausoleum
Žánryklasická hudba
Povoláníklavírista, hudebník a nahrávající umělec
Nástrojeklavír
VydavatelRCA Red Seal
OceněníCharles E. Lutton Man of Music Award (1962)
Cena Grammy za celoživotní dílo (2004)
Řád přátelství
Národní medaile za umění
Prezidentská medaile svobody
… více na Wikidatech
PodpisPodpis
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Harvey Lavan "Van" Cliburn Jr. (12. července 1934 Shreveport, Louisiana27. února 2013 Fort Worth, Texas)[1] byl americký klavírista, který se ve svých 23 letech stal světově proslulým po vítězství na prvním ročníku mezinárodní Čajkovského soutěže pianistů v Moskvě v roce 1958[2]. Jeho matka, učitelka hry na klavír a sama úspěšná pianistka, si všimla, jak již ve věku tří let napodobuje její studenty a snaží se hrát na klavír. Začal se tedy již v dětství hře na tento nástroj učit a postupem času si vyvinul svébytný, zaoblený a plný tón a zpěvné frázování, neboť byl od začátku učen si každou skladbu zpívat.[zdroj?]

Cliburn jako koncertní pianista procestoval celý svět. Hrál pro královské rodiny, pro hlavy států a pro každého z amerických prezidentů od Harryho S. Trumana po Baracka Obamu.[3] Za své umění získal Grammy Lifetime Achievement Award a obdržel také nejvyšší civilní vyznamenání Spojených států i Ruska – 23. července 2003[4] mu prezident George W. Bush udělil Prezidentskou medaili svobody a 20. září 2004 obdržel ruský Řád přátelství.

Vyznamenán Řádem přátelství v Moskvě v roce 2004

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Van Cliburn na anglické Wikipedii.

  1. TOMMASINI, Anthony. Van Cliburn, Cold War Musical Envoy, Dies at 78. The New York Times. February 27, 2013. Dostupné online [cit. March 27, 2017]. (anglicky) 
  2. MALONEY, Jennifer. Pianist Became a Cold-War Hero, Media Star. Wall Street Journal. 2013-02-27. Dostupné online [cit. 2020-10-07]. ISSN 0099-9660. (anglicky) 
  3. CLINTON, Hillary Rodham. An Invitation To The White House: At Home With History. New York: Simon & Schuster, November 29, 2000. Dostupné online. ISBN 978-0-684-85799-2. S. 122. (anglicky) 
  4. U.S. Senate: Presidential Medal of Freedom Recipients [online]. [cit. 2019-10-03]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]