Vals

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vals
Pohled ze severu
Pohled ze severu
Vals – znak
znak
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška1252 m n. m.
StátŠvýcarskoŠvýcarsko Švýcarsko
KantonGraubünden
OkresSurselva
Vals
Vals
Vals, Švýcarsko
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha175,56 km²
Počet obyvatel946 (31.12.2020)
Hustota zalidnění5,4 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.vals.ch
PSČ7132 Vals
7116 St. Martin
Označení vozidelGR
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vals (v místním dialektu walserské němčiny vyslovováno [faɫʃ], rétorománsky Val) je obec ve švýcarském kantonu Graubünden, okresu Surselva. Nachází se v údolí Valserského Rýna, asi 37 kilometrů jihozápadně od kantonálního hlavního města Churu, v nadmořské výšce 1 252 metrů. Má necelých 1 000 obyvatel.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vals v roce 1948

V 11. a 12. století bylo údolí Valsertal hojně využíváno Římany. Kolem roku 1290 se na dně údolí nacházelo čtyři až sedm farem s hospodářskými zvířaty (hlavně ovcemi). Po roce 1300 vyklidili boční údolí také německy mluvící Walserové z Rheinwaldu a snad i z údolí Val Blenio. Osadníci v oblasti Zervreila mohli být italsky mluvící kolonisté z Blenia.

Německy mluvící Walserové se po roce 1300 stěhovali ze západu do několika údolí rétorománsky mluvícího Graubündenu. Tyto oblasti nebyly neobdělávané, jak dokládá místní jméno Vals (rétorománsky val – „údolí“) a románské názvy polí, jako například Selvaalp (rétorománsky selva 'les'). Páni panství neměli nově příchozí vůbec v lásce, a proto se trvale usadili až po vzájemné dohodě. Expanzi Walserů z údolí zbrzdil až Lugnezerův zákaz prodeje půdy a sňatků v roce 1457.[1] Obyvatelé Blenia vlastnili až do konce 19. století dvě alpy v horním údolí nad průsmykem Passo di Soreda.[1]

Moderní lázně ve Valsu

Až do vybudování silnice z Ilanzu v roce 1881 byla cesta z údolí obtížná, proto se Vals dlouho orientoval na jih a východ ke svým sousedům v Rheinwaldu a Safientalu, kde žili převážně také Walserové. Na rozdíl od nich však ve Valsu reformace nepřevládla a Vals zůstal katolický; také se zde z tohoto důvodu mluví převážně německy, na rozdíl od většiny převážně rétorománských okolních obcí.[1] V roce 1893 byl otevřen Kurhaus a lázně (lázně jsou však doloženy již v roce 1732) a v roce 1970 nové lázeňské centrum. V letech 1951–1958 byla postavena vodní elektrárna Zervreila. Cestovní ruch tvoří ekonomickou páteř obce (1 093 lůžek v roce 2002); nové termální lázně, architektonické dílo Petera Zumthora, byly otevřeny v roce 1996.[1]

Během druhé světové války byla obec bombardována spojeneckými stíhacími bombardéry. Několik vesničanů bylo zabito nebo zraněno. Zda šlo o nehodu, není jasné. Vzdálenost mezi italskou hranicí a obce je vzdušnou čarou 15 kilometrů.

V zimě roku 1951, velmi bohaté na sníh a laviny, zasáhla Vals ničivá lavina. Během tří dnů napadlo na dně údolí jeden a půl metru čerstvého sněhu. 20. ledna 1951 spadla v Malatobelu lavina, což se naposledy stalo v roce 1812. Starosta nařídil evakuaci ohrožených domů, která však nebyla dodržena nebo byla dodržena jen částečně. Ve 21:59 hod. zasáhla lavina Alpbühll celou obec na západní straně údolí. Lavina zasypala 11 domů a 12 stájí. Zasypáno bylo celkem 30 osob, z nichž 19 zemřelo, včetně 14 dětí. O život přišlo také 12 kusů skotu a 13 koz.[2]

Dříve samostatná obec St. Martin byla k 1. lednu 2015 začleněna do obce Vals.

V roce 2012 získala obec Evropskou cenu obnovy vesnice.

Geografie[editovat | editovat zdroj]

Vals

Katastr obce se skládá z pěti údolí, ale obydlené je pouze hlavní údolí Valser Tal, kterým protéká řeka Valser Rhein (Valserský Rýn). Obec Vals je v tomto hlavním údolí odříznuta dvěma soutěskami, jednou na severu a druhou na jihu. Z celkové rozlohy téměř 176 km² tvoří necelou polovinu louky a vysokohorské pastviny, osm procent údolí pokrývají horské lesy a zbytek tvoří skály a ledovce. Rozlohou je Vals přibližně stejně velký jako Lichtenštejnské knížectví a je jednou z největších obcí ve Švýcarsku. Nejvyšší horou na území obce Vals je Rheinwaldhorn s výškou 3402 m n. m.

Sousedními obcemi Valsu jsou Lumnezia (mluvící rétorománsky) na severu, Safiental (mluvící německy) na východě, Rheinwald (mluvící také německy) na jihu a Blenio (mluvící italsky) na druhé straně Adulských Alp. Centrum obce se nazývá Vals-Platz.

Na území obce Vals se nachází řada typických walserských zemědělských usedlostí, které bývaly celoročně obydlené. Většina z nich se stále používá jako salaše s alpskými loukami a pastvinami. Kromě Vals-Platz je celoročně obydlená pouze vesnice Leis jihozápadně nad obcí.

Ze zaměstnaných obyvatel pracuje 23 % v zemědělství a lesnictví, 29 % v průmyslu a obchodě a 48 % v sektoru služeb.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Původní architektura obce
Vývoj počtu obyvatel[1]
Rok 658 1850 1900 1950 1970 2000 2019 2020
Počet obyvatel 800 761 736 943 1037 885 979 946

Hospodářství[editovat | editovat zdroj]

Vodní elektrárny[editovat | editovat zdroj]

Minerální voda Valser

V obci sídlí elektrárenský koncern Kraftwerke Zervreila AG. Nádrž stejnojmenné vodní elektrárny je pátou největší přehradní nádrží ve Švýcarsku. Společnost disponuje také výrobními závody v lokalitách Wanna, Safien, Rothenbrunnen a Realta, přičemž celkem využívá převýšení téměř 1200 výškových metrů. Celý komplex byl uveden do provozu v roce 1958 a na jeho stavbě se podílelo až 1500 lidí. Název pochází od původní osady Zervreila, která se nacházela v rozvodí údolí asi 1,5 km za přehradou. Na místě zbořeného kostela byla jako obvykle postavena kaple, která stojí asi 100 metrů jihovýchodně nad přehradní zdí.

Minerální voda Valser[editovat | editovat zdroj]

Společnost Valser, kterou v roce 1960 založili Donald M. Hess a Dr. Robert Schrauder a která byla začleněna do skupiny Hess, je vlastněna společností Coca-Cola HBC. Podle neoficiálních informací je Valser nejznámější minerální vodou ve Švýcarsku a za své jméno vděčí prameni sv. Petra (St. Petersquelle). Pramen je již po staletí využíván jako léčivý. Nálezy učiněné při stavbě prvního lázeňského hotelu ukázaly, že se pravděpodobně používal již v pravěku. Významným zaměstnavatelem v obci je společnost Valser Mineralquellen AG, která má kromě různých moderních zařízení také návštěvnické centrum.[3]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vals GR na německé Wikipedii.

  1. a b c d e SIMONETT, Jürg. Vals [online]. Historisches Lexikon der Schweiz, 2016-12-09 [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. (německy) 
  2. PFISTER, Christian. Am Tag danach. Zur Bewältigung von Naturkatastrophen in der Schweiz 1500–2000. [s.l.]: Haupt, 2002. ISBN 3-258-06436-9. S. 158. (německy) 
  3. Geschichte [online]. Valser [cit. 2022-04-18]. Dostupné online. (německy) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]