Valerián Pejša

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Valerian Pejša
Valerian Pejsa.jpg
Narození 6. listopadu 1858
Zlonice Rakouské císařstvíRakouské císařství Rakouské císařství
Úmrtí 12. srpna 1893 (ve věku 34 let)
Beřovice Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Příčina úmrtí tuberkulóza
Povolání kovář a spisovatel
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Rodný dům ve Zlonicích (Pejšova ulice čp. 44)

Valerián Pejša (6. listopadu 1858 Zlonice[1]12. srpna 1893 Beřovice[2][3]) byl český lidový spisovatel.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Valerián Pejša pocházel z rodiny venkovského kováře. Narodil ve Zlonicích u Slaného; dětství od jednoho do třinácti roků věku prožil v Řisutech, kde též vychodil jednotřídní školu. Léta dospívání strávil v Královicích. Zde mladého Pejšu směrem k zájmu o literaturu natrvalo ovlivnilo přátelství s královickým rodákem, o dva roky starším Josefem Leopoldem Hrdinou, tehdy studentem slánského gymnázia, pozdějším spisovatelem. Za svého pobytu v Královicích se Pejša brzy stal součástí místního kulturního dění a jedním z předních organizátorů i aktérů tamních ochotnických divadelních představení. Zatímco někteří jeho vrstevníci mohli studovat, Valerián Pejša se dle otcovy vůle musel věnovat kovářskému řemeslu a pracovat jako dělník v rodinné kovárně. Svou literární tvorbu tak mohl pěstovat jen ve volném čase coby únikovou aktivitu. Od roku 1880 žil s rodiči v Beřovicích a zhruba od této doby se začal dostávat do povědomí a obliby široké čtenářské veřejnosti svými příspěvky v dobových satirických časopisech. Pejšovy povídky a básně, k nimž čerpal inspiraci ve svém venkovském okolí, vycházely v titulech jako Šotek Jakuba Arbesa, Paleček Rudolfa Pokorného či Humoristické listy J. R. Vilímka. Spřízněnou duší mezi literárními kolegy mu byla neslyšící pražská spisovatelka Ludmila Grossmannová-Brodská, s níž si po léta dopisoval. Dle jejího svědectví právě literární tvorba bývala pro beřovického kováře "jedinou útěchou, radostí a zábavou", k níž se od fyzicky ubíjející práce utíkal.[4] Sužován tuberkulózou plic, zemřel v Beřovicích roku 1893. Pohřben je v rodinném hrobě na starém, dnes již nepoužívaném hřbitově při kostele sv. Šimona a Judy v sousední vesnici Dolín.

Pejšovo dílo, třebaže ve své době oblíbené, zůstalo na stránkách časopisů. Sám žádnou knihu nevydal, teprve posmrtně vyšel knižně drobný výbor z jeho díla nákladem V. Křemena ve Zlonicích roku 1912.

Roku 1904 byl Valeriánu Pejšovi v Beřovicích odhalen pomník. Též na rodném domě ve Zlonicích jej připomíná pamětní deska.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Matriční záznam o narození a křtu farnost Zlonice
  2. Matriční záznam o úmrtí a pohřbu farnost Zlonice
  3. Slavnost Pejšova. Národní listy. 1900-08-30, ročník 40, číslo 239, s. 2. Dostupné online [cit. 2017-11-10]. ISSN 1214-1240. 
  4. GROSSMANNOVÁ-BRODSKÁ, Ludmila. Anonymní dopis: Vzpomínka na Jakuba Arbesa. Ženské listy. 1914-05-01, ročník XLII, číslo 5, s. 1-3. Dostupné online [cit. 2017-11-10]. ISSN 1802-7237. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]