Valentův mlýn (Záblatí)
| Valentův mlýn v Záblatí | |
|---|---|
.JPG) Mlýn v Záblatí na Zlaté stoce | |
| Účel stavby | |
rodinný dům | |
| Základní informace | |
| Sloh | resenance |
| Výstavba | 1575 |
| Přestavba | v období klasicismu, v 2. pol. 19. století, 1926 |
| Současný majitel | David Kratochvíl Jan Kratochvíl[1] |
| Poloha | |
| Adresa | Záblatí 24, Záblatí, okres Jindřichův Hradec,  Česko |
| Souřadnice | 49°6′25,85″ s. š., 14°41′2,93″ v. d. |
  Valentův mlýn | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 106555 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Valentův mlýn se nalézá nedaleko Lomnice nad Lužnicí ve vesnici Záblatí u Ponědraže v okrese Jindřichův Hradec. Jde o českou nemovitou kulturní památku chráněnou od roku 2020.[2]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Renesanční[3] mlýn se nachází na pravém břehu Zlaté stoky při západním okraji vesnice v blízkosti Záblatského rybníka.[4] Vede k němu příjezdová cesta od jihu. Podél východní zdi mlýna tekl náhon,[3] který je dle dostupných fotografií už zřejmě zasypán. Objekt se skládá z jednopatrové severní budovy a dvoupatrové jižní. Na západní fasádě jsou zachovaná sgrafita[5] ve tvaru obdélníkovitých psaníček, ve štítu budovy je dosud patrný schwarzenberský znak, jehož zhotovení je připsáno Šalamounu Gottfriedovi. Na průčelí pod střechou se nacházejí štítky datované „1926“ a „1575“.[3] V jižní části k areálu přiléhá novodobá přístavba domu čp. 63,[5] kde stávala dnes již neexistující pekárna, která byla odstavena v roce 1950. Nahradila předchozí provozovnu pily.[3] V roce 1926 bylo hlavní budově mlýnu přistavěno druhé patro.[2]
V interiéru objektu se dochovala zaklenutá renesanční síň, konstrukce ve mlýnici i technologické vybavení s několika místními zvláštnostmi. Původní kamenná vodní kola nahradila Francisova turbína až v roce 1930.[3]
Historie[editovat | editovat zdroj]
Vodní mlýn nechal založit v roce 1575 Vilém z Rožmberka na doporučení Jakuba Krčína v souvislosti s dokončováním Zlaté stoky a rozšířením Záblatského rybníka.[3] Výstavbou v místech, kde snad v minulosti stával klášter, byl pověřen mlynář Matěj Nosek. Do roku 1958 mlýn provozoval rod Tobiáše Charváta, který si jej pronajal od Schwarzenbergů.[3] Na jižní straně stála od roku 1815 dřevěná pila zlikvidovaná v roce 1932, v roce 1905 byla přistavěna čistírna s loupačkou.[3]
Mlýn stihlo několik požárů (v letech 1615, 1690 a 1897),[3] rekonstrukce jsou doloženy v období klasicismu, v druhé polovině 19. století a ve 20. letech 20. století.[2] Poslednímu majiteli, který v mlýně provozoval živnost, Miloši Valentovi, byl objekt po komunistickém puči v roce 1948 znárodněn, restituce se kvůli úmrtí v roce 1987 nedočkal.[6] V roce 1955 pak byla činnost mlýna definitivně ukončena.[3]
V lednu 2021 byl objekt čp. 24 na webu Českého úřadu zeměměřického a katastrálního vedený jako rodinný dům chráněný jako nemovitá kulturní památka v chráněné krajinné oblasti.[7]
Zajímavosti[editovat | editovat zdroj]
- Objekt na svých cestách využívali majitelé rožmberského panství.[3]
- Mezi budovou mlýna a cestou vedoucí po hrázi Záblatského rybníka je umístěn malý kovový kříž.[8]
- Na místě prý dříve stával klášter, z něhož jeptišky podzemní chodbou utekly před Janem Žižkou do nedalekého lomnického hradu, zabití však neunikly. Podle jiné pověsti prý tato chodba vedla do Opatovického mlýna u Třeboně.[6]
Další fotografie[editovat | editovat zdroj]
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
.JPG)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Informace o pozemku | Nahlížení do katastru nemovitostí. nahlizenidokn.cuzk.cz [online]. [cit. 2021-01-23]. Dostupné online.
- ↑ a b c KONVIČKA, Zbyněk. Propamatky. www.propamatky.info [online]. [cit. 2021-01-23]. Dostupné online.
- ↑ a b c d e f g h i j k Valentův mlýn - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-01-23]. Dostupné online.
- ↑ Mapy.cz. mapy.cz [online]. [cit. 2021-01-23]. Dostupné online.
- ↑ a b Záblatský Valentův mlýn - Záblatí | Databáze domů s historií. prazdnedomy.cz [online]. [cit. 2021-01-23]. Dostupné online.
- ↑ a b HIEKE, Erik. Mlýn Záblatí(JH). Severní Českobudějovicko [online]. 2015-08-12 [cit. 2021-01-23]. Dostupné online.
- ↑ VDP - Stavební objekt - detail. vdp.cuzk.cz [online]. [cit. 2021-01-23]. Dostupné online.
- ↑ Mapy.cz. Mapy.cz [online]. [cit. 2021-01-23]. Dostupné online.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Valentův mlýn na Wikimedia Commons
