Valdštejnská skála

Valdštejnská skála Waldstein (Lesní kámen)
Valdštejnská skála na jihozápadním úbočí Bučiny v Lužických horách. Uprostřed nejvyššího bloku je patrný kříž
Geomorfologický tvar	skalní bloky
Nadřazená jednotka	Lužické hory, Kytlická hornatina
Stát	Česko Česko
Valdštejnská skála
Horniny	pískovec
Povodí	Kamenice
Souřadnice	50°49′46″ s. š., 14°34′14″ v. d.
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Valdštejnská skála (původním německým názvem Waldstein, v překladu Lesní kámen) je pískovcový skalní útvar na úbočí kopce Bučina (538 m n. m.) v Lužických horách, v centrální části stejnojmenné chráněné krajinné oblasti. Skála se nachází na okraji katastrálního území obce Svor, přímo na hranici okresů Česká Lípa a Děčín, tj. Libereckého a Ústeckého kraje.

Geografie

Valdštejnská skála, tvořená čtyřmi mohutnými bloky železitého pískovce, leží na území Kytlické hornatiny, která je geomorfologickým podcelkem Lužických hor. Skála, která se tyčí z dolní části jihozápadního svahu Bučiny v nadmořské výšce přibližně 500 metrů, náleží do povodí řeky Kamenice, která pramení necelý jeden kilometr severně od tohoto místa. Vody z pramenů a potoků, které obtékají skálu, napájejí Hraniční rybník (dříve nazývaný podle skály Waldsteinteich), jehož východní břehy jsou od Valdštejnské skály vzdáleny sotva osm desítek metrů.

Historie

Pojmenování „Valdštejnská skála“ vzniklo po roce 1945 v důsledku chybného překladu původního názvu Waldstein (Lesní kámen).

Jeden z hraničních kamenů nedaleko skály

U Valdštejnské skály se v dřívějších dobách setkávaly hranice tří severočeských panství - kamenického (českokamenického), zákupského a sloupského. Obdobné místo v Lužických horách, kde se dotýkaly hranice tří panství, v tomto případě kamenického, tolštejnsko-rumburského a zákupského, leží zhruba o 1100 metrů vzdušnou čarou severněji od Valdštejnské skály pod vrcholem Jelení skály (Konopáče) a bývalo označeno tzv. Třípanským sloupem. V lese na západním úpatí Bučiny mezi skálou a Hraničním rybníkem se dochovalo několik historických hraničních kamenů z přelomu 18. a 19. století, na nichž jsou vytesána počáteční písmena panství - „K“ jako Kamnitz (Česká Kamenice) a „R“ jako Reichstadt (Zákupy).

Rytiny na skále

Nejpozoruhodnější na Valdštejnské skále je velké množství různých rytin, z nichž mnohé jsou zjevně i několik set let staré, neboť se o nich zmiňuje už hraniční protokol z roku 1555. Jedná se o letopočty, iniciály, četné značky a symboly, jejichž původ mnohdy nebyl objasněn. Nejstarším letopočtem, který je vyryt v dolní části východního skalního bloku, je rok 1534. Dále jsou zde zřetelné letopočty 1699, 1741 nebo 1888. Nejvýraznějším vyobrazením, umístěným na čelní stěně nejvyššího, centrálního skalního bloku, je velký kříž, pod nímž je znázorněn znak Svatého stolce - štít se zkříženými klíči. Na stěnách se vyskytuje několik iniciál, například u letopočtu 1699 je to „G. H.“ a u roku 1741 iniciály „B. F. M.“ Nejzáhadnější je množství znaků a značek, o jejichž původu existují různé domněnky. Podle těchto hypotéz by se například mohlo jednat o kamenické značky, některé další rytiny bývají považovány za znamení vlašských prospektorů, kteří ve zdejších horách hledali drahé kameny a vzácné kovy.

• 
  Nejstarší letopočet je z roku 1534
• 
  Detail skály s letopočty 1699 a 1888
• 
  Velký kříž a znak Svatého stolce
• 
  Rytiny poháru a dalších neurčených znaků
• 
  Různé značky a znak Svatého stolce (nahoře)

Odkazy

Literatura

• KŘIVÁNEK, Rostislav. Lužické hory a Žitavské hory - neobjevený klenot pohraničí. 1. vyd. Prysk: DMO Lužické a Žitavské hory, z. s. 62 s. Dostupné online. Kapitola Českokamenicko: Mlýny a Kytlice, s. 8. 

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Valdštejnská skála na Wikimedia Commons

• Popis skály a detailní dokumentace rytin na polském cestovatelském blogu (polsky)