Vajgač

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Vajgač
Poloha ostrova Vajgač
Poloha ostrova Vajgač
Stát RuskoRusko Rusko
Zeměpisné souřadnice
Osídlení
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vajgač, rusky Вайгач, je ostrov v Severním ledovém oceánu. Leží mezi Pečorským mořem a Karským mořem. Od ruské pevniny na jihu je oddělen průlivem Jugorskij Šar a na severu jej odděluje od Jižního ostrova průliv Karská vrata. Ostrov je součástí Něneckého autonomního okruhu.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Vajgač má rozlohu 3383 km². Je zhruba 100 km dlouhý a až 45 km široký. Průměrné teploty se v únoru pohybují okolo −20 °C, v červnu dosahují 5 °C. Nejvyšší bod má 170 metrů nad mořem.

Vajgač je tvořen jílovými břidlicemi, pískovci a vápenci, vápence na ostrově převládají. Nízké skalnaté hřbítky se táhnou v délce ostrova, pobřeží místy ukončují nízké útesy. Skály jsou zbrázděny rýhami, zřejmě od kamenů uvězněných v mořském ledu. Vajgač má hustou říční síť s vodními toky v délce 20 až 40 km, četné jsou bažiny a malá jezera. Krajinu pokrývá tundra. Na ostrově leží osady Vajgač, Dolgaja Guba a Varnjek.

Fauna a flóra[editovat | editovat zdroj]

Četné jsou trávy, mechy a arktické kvetoucí rostliny, na ostrově nerostou stromy, rostou zde občasně jen vrby bylinné (Salix herbacea).

Na ostrově žijí lišky polární a lumíci. Zatímco zvířat není na ostrově mnoho, ptáků je velký počet; různé druhy kachen, brodivých ptáků a jiných vodních ptáků pravidelně zalétají do mokřin a na jezera.

Přírodní rezervace[editovat | editovat zdroj]

V roce 2007 Světový fond na ochranu přírody a vláda Ruské federace schválily vznik přírodní rezervace na ostrově.[1] Okolí ostrova je domovem mnoha mořských savců, jako jsou mroži, tuleni a některé ohrožené druhy velryb.

Etnografie[editovat | editovat zdroj]

Název ostrova pochází z něneckého výrazu pro „naplavený břeh“. Až do 19. století byl ostrov posvátným místem Něnců, na Djakovově mysu se nachází svatyně nejvyššího něneckého boha. Byly zde uctívány různé dřevěné a kamenné modly pomalované krví posvátných zvířat – především sobů. Jejich obětní hranice byly vyskládány z naplaveného dřeva, paroží vysoké, lebek medvědů a vysoké. I pro pokřesťanštěné Něnce jsou obětní hranice stále opředeny pověrami.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vaygach Island na anglické Wikipedii.

  1. New Nature Reserve For The Russian Arctic. ScienceDaily. World Wildlife Fund, 2007-07-06. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky) 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • F. G. Jackson. Great Frozen Land. London, 1895.
  • H. J. Pearson. Beyond Petsora Eastward. London, 1899.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]