Vačík rejsčí

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Wikipedie:Jak číst taxoboxVačík rejsčí
alternativní popis obrázku chybí
Vačík rejsčí
Stupeň ohrožení podle IUCN
málo dotčený
málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen strunatci (Chordata)
Třída savci (Mammalia)
Podtřída vačnatci (Marsupialia)
Nadřád Ameridelphia
Řád vačíci (Paucituberculata)
Ameghino, 1894
Čeleď vačíkovití (Caenolestidae)
Rod vačík (Caenolestes)
Binomické jméno
Caenolestes fuliginosus
Tomes, 1863
Areál rozšíření
Areál rozšíření
Rozšíření vačíka rejsčího
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vačík rejsčí (Caenolestes fuliginosus) žije v Jižní Americe, přesněji v Ekvádoru, Kolumbii a severozápadní Venezuele. Preferuje chladné a vlhké prostředí. Je to drobný vačnatec. Samice nemají vyvinutý vak (objevuje se pouze u mláďat, později zaniká). Mláďata jsou uchycena pevně na strucích bez ochrany vaku.

Potravou jsou malí bezobratlí živočichové a holátka, které loví v podvečer. K lovu používají dlouhé vibrissae (vousy) a dobře vyvinutý sluch. V zažívacím traktu byla objevena i semena, takže nepohrdne ani rostlinnou stravou. V zajetí se chová jen výjimečně.

Morfologie[editovat | editovat zdroj]

Tělo je 14 cm velké a téměř holý ocas je do 14 cm dlouhý. Váží kolem 40 g. Ocas není chápavý, ale používá ho jako třetí nohu (když sedí vzpřímeně). Srst se skládá z různých textur, což způsobuje nerovnoměrný vzhled (měkká, hustá srst). Zbarvení bývá tmavší nahoře od tmavě hnědé až téměř černé. Malé uši vyčnívají ze srsti a oči jsou velmi malé. Zadní tlapky mají dobře vyvinuté, mají zakřivené drápy na všech prstech.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Červený seznam IUCN. 5. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2017-12-20]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Masopustová R. a kolektiv. Chov exotických savců (2009). Česká zemědělská univerzita. ISBN: 978-80-213-1916-5

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]