Včela obrovská

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxVčela obrovská
alternativní popis obrázku chybí
Včela obrovská na kotvičníku zemním
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Třídahmyz (Insecta)
Řádblanokřídlí (Hymenoptera)
Podřádštíhlopasí (Apocrita)
Čeleďvčelovití (Apidae)
Rodvčela (Apis)
Binomické jméno
Apis dorsata
Fabricius, 1798
Areál rozšíření
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Včela obrovská (Apis dorsata Fabricius, 1798) někdy také včela zlatá. Jedná se o druh vázaný svým rozšířením na tropy a subtropy jižní a jihovýchodní Asie. V Indii je producentem většiny dostupného medu.

Biologie[editovat | editovat zdroj]

Areál rozšíření včely obrovské
Výskyt asijských druhů včel v Himálaji

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Rozšíření včely obrovské se týká oblasti indického subkontinentu, Bangladéše, Barmy, Indočíny, souostroví Indonésie a Filipín.

Popis[editovat | editovat zdroj]

Plást včely obrovské

Dělnice včely obrovské je až 2 cm dlouhá. Patří tak k největšímu druhu včely. Na článcích zadečku se často vyskytuje nápadné zlatožluté zbarvení. Odtud dřívější pojmenování včela zlatá. Včelstvo staví jediný plást nejčastěji na větvi stromu, nikdy v tmavé dutině. K předávání informací o zdrojích snůšky potřebují mít včely nad sebou volnou oblohu.
Plást bývá 1,8 až 2,1 m široký a 0,7 až 1,4 m vysoký.

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Včela obrovská je útočným druhem. Proto odebírání medu není všude tak běžné. Množí se rojením, avšak ne na velkou vzdálenost; do 100 m. Mnohem častěji se druh rozmnožuje oddělky, kdy stará matka s částí včelstva se posune o nějaký metr dál třeba i na téže větvi stromu a dá tak vzniknout novému plástu s novým včelstvem. Místní obyvatelstvo hovoří o posvátných včelích stromech.

Za nepříznivých povětrnostních podmínek (déšť, chlad) včelí dělnice vytvoří svými těly jakýsi ochranný obal kolem plástu s plodem, aniž by se plástu dotýkaly. Pod tímto obalem jsou schopny trvale udržet teplotu 31 °C.

U včely obrovské se vyskytuje sezónní migrace do vzdálenosti i 100 km. Příčina není dosud objasněna.

Poddruhy (plemena)[editovat | editovat zdroj]

Druh včela obrovská je rozčleněn do tří geografických poddruhů.

PODDRUHY (PLEMENA) VČELY OBROVSKÉ
české jméno
VČELA OBROVSKÁ…
vědecké jméno
Apis dorsata…
původní rozšíření
OBROVSKÁ dorsata Enderlein, 1906 nejrozšířenější poddruh napříč celou orientální oblastí
SULAWESKÁ binghami Cockerell, 1906 ostrovní poddruh na Sulawesi
FILIPÍNSKÁ breviligula Maa, 1953 rozšířena na filipínském souostroví.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

ING. PŘIDAL, PH.D., Antonín. Nejen naše včela medonosná, ale i jiné…. Včelařství, časopis ČSV. 2004, roč. 57, čís. 4, s. 92–93. ISSN 0042-2924. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]