Věta jednočlenná

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Věty jednočlenné mají jen jeden základní větný člen (tedy podmět nebo přísudek), věty dvojčlenné mají oba větné členy. Věty jednočlenné se dělí na věty jednočlenné slovesné (někdy také nazývané verbální)[1] a věty jednočlenné neslovesné (jmenné). Základem prvního zmíněného druhu jednočlenných vět je slovesný tvar. Mohou vyjadřovat tělesné stavy, přírodní jevy, smyslové stavy či duševní stavy[1]. Podobu jednočlenných vět slovesných také mají jednoduché a kategorické rozkazy ("Pochodem vchod", "Zastavit stát" a další) nebo obdobné neosobním slovesem ve středním rodě vyjádřené věty (příkladem může být věta "Je dovoleno se nepřezouvat" nebo "Zákaz vstupu")[1][2].

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c SOUČEK, Tomáš. Co jsou Věty jednočlenné a dvojčlenné? (jednočlenné slovesné a neslovesné, dvojčlenné s přísudkem) | Slovníček pojmů z literatury a mluvnice. Český-jazyk.cz [online].  [cit. 2017-02-26]. Dostupné online.  
  2. PRAVIDLA - Věty dvojčlenné, jednočlenné a větné ekvivalenty | Pravopisně.cz. pravopisne.cz [online].  [cit. 2017-02-26]. Dostupné online.  (cs-CZ)