Věra Tichánková

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Věra Tichánková
Narození7. prosince 1920
Žarnovická Huta
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Úmrtí9. ledna 2014 (ve věku 93 let)
Praha
ČeskoČesko Česko
Alma materVŠCHT v Praze
Aktivní roky19402014
Manžel(ka)Jan Skopeček (1949–2014)
Významné rolePilátová – „Černá kronika“
(Ať žijí duchové!)
Babka Poláčková
(trilogie Kameňák), "Babka Jirásková" (Hospoda (seriál))
Umělecké ceny
Cena Thálie (2002)
NADACE ŽIVOT UMĚLCE - Senior Prix (1993)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Věra Tichánková (7. prosince 1920 Žarnovická Huta9. ledna 2014 Praha) byla česká herečka, manželka herce a dramatika Jana Skopečka.

Život[editovat | editovat zdroj]

V mládí se zajímala o chemii, kterou také začala studovat na Vysoké škole chemicko-technologické. Toto své studium ale nedokončila, neboť nacisté za protektorátu zavřeli všechny vysoké školy. Začala tedy se studiem herectví na Pražské konzervatoři, nicméně ani toto studium nedokončila, protože za nacistické okupace byla aktivní v protinacistickém odboji, pomáhala získávat potravinové lístky pro osoby v ilegalitě. Tehdy byla zatčena a dva roky byla nacisty vězněna nejprve v Terezíně, později v Drážďanech, kde přežila velký spojenecký nálet v noci z 13. na 14. února 1945. Odtud ji nacisté přemístili do Lipska.

Hrát divadlo začala již ve svých 20 letech. V době druhé světové války se stala herečkou Horáckého divadla, které tehdy sídlilo v Třebíči.[1] Zde se také seznámila se svým manželem, tehdejším kolegou hercem Janem Skopečkem. S ním pak v roce 1948 přešla do Prahy do nově vzniklého Městského oblastního divadla na Žižkově, které hrálo v žižkovské Akropoli. Uměleckým vedoucím byl Jan Strejček, soubor dále tvořili např. Theodor Pištěk, Josef Kemr, Soběslav Sejk a další[2]. Se Strejčkovým souborem pak přešla v prosinci 1949 do libeňského sálu "U Deutschů", kde působili pod názvem Městské oblastní divadlo v Libni[3], které bylo v roce 1951 přejmenované na Divadlo S. K. Neumanna[4] (dnešní Divadlo pod Palmovkou).

V českém filmu působila od roku 1958, kdy se poprvé objevila ve snímku Touha režiséra Vojtěcha Jasného. V televizním seriálu Byli jednou dva písaři režiséra Jána Roháče si zahrála roli Heřmanky (služebné na statku) po boku Jiřího Sováka, Miroslava HorníčkaKláry Jernekové.

V roce 2002 jí byla udělena Cena Thálie za celoživotní mistrovství a přínos žánru.

Televize[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Horácké divadlo – Divadelní Encyklopedie [online]. Česká divadelní encyklopedie [cit. 2019-01-06]. Dostupné online. 
  2. Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 19451955, Academia, Praha, 2007, str. 178, ISBN 978-80-200-1502-0
  3. Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 19451955, Academia, Praha, 2007, str. 226, ISBN 978-80-200-1502-0
  4. Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 19451955, Academia, Praha, 2007, str. 315, ISBN 978-80-200-1502-0

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • František Černý: Měnivá tvář divadla aneb Dvě století s pražskými herci, Mladá fronta, 1978, str. 256
  • Jindřich Černý: Osudy českého divadla po druhé světové válce – Divadlo a společnost 1945 – 1955, Academia, Praha, 2007, str. 178, ISBN 978-80-200-1502-0
  • Marie Valtrová: Kronika rodu Hrušínských, Odeon, Praha, 1994, str. 338, ISBN 80-207-0485-X

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]