Vědomostní propast

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Vědomostní propast (anglicky knowledge gap) je anglický pojem referující o vědomostním rozdílu ve společnosti. Volně přeloženo jde o vědomostní rozdíl, mezeru či propast. Díky postupnému vývoji masových médií je možné tyto nerovnosti snižovat.[1] S termínem přichází akademik Phillip J. Tichenor z Minnesotské univerzity v roce 1970.

Definice[editovat | editovat zdroj]

Dle teorie jde o to, že vědomosti jsou sociálními systémy distribuovány nerovnoměrně. Sociální třída s vyšším socioekonomickým statusem má tendenci k získávání informací rychleji, než skupina s nižším socioekonomickým statusem. Pojem knowledge gap byl poprvé použit v roce 1970 na Minnesotské univerzitě (Tichenor a kol.), avšak s teorií, na které je pojem založen, se pracovalo již ve dvacátých letech 20. století. V 20.letech  20. století byly vypracovávány studie zaměrené na tehdejší média (noviny a rozhlas) v případě rozhlasu šlo z tehdejšího pohledu o nové médium. Mezi červnem a zářím roku 1921[2] byla v New Yorku provedena studie mezi muži z vyšších vrstev společnosti, která zkoumala jak moc čtou noviny. [3]

Dle akademiků Tichenora, Donohue a Olienové existuje pět věcí, proč existují vědomostní propasti. U lidí s vyšším socioekonomickým statusem se objevují:

1.    lepší komunikační schopnosti;

2.    lepší porozumění kontextu o předcházejících událostech;

3.    relevantnější sociální kontakty;

4.    vyšší zaujatost tématy;

5.     mediální trhy uspokojují chutě svých diváků.

Jde hlavně o informace šířené masovými médii (televize, rozhlas, noviny a internet).[4] S tímto pojmem se pojí i aktualizovaný výraz digitální propast (digital divide)[5], který značí rozdíly mezi skupinou, která nemá přístup k novým technologiím a skupinou, která k nim přístup má. S novějšími technologiemi je spojena i možnost příjmu většího množství informací nebo přímo specifičtějších, jen zde dostupných informací.[6] Na tuto možnost navazuje fakt, že v dnešní době Webu 2.0 dochází k zahlcení uživatele informacemi, což je přímo spojené s tlakem na uživatele vybrat si právě ty zdroje, které jsou pravdivé či zkreslené. V tomto případě mluvíme o Informační gramotnosti uživatelů. [7]

Socioekonomický faktor[editovat | editovat zdroj]

Mezi roky 1937 a 1938[8] byla ve Spojených státech amerických provedena studie zabývající se vztahem mezi příjmy domácnosti a časem stráveným poslechem rozhlasu i výběrem pořadů. Studie ukázala že s rostoucími příjmy v domácnosti klesá čas strávený posloucháním rozhlasu. Na druhou stranu je zde i zřetelný rozdíl v obsahu, který posluchači konzumují. Kdy lidé z vyšších socioekonomických vrstev spíše poslouchají vážnější pořady (jako příklad je uveden projev amerického senátora Hugo Blacka  v případě nejvyšší vrstvy slyšelo projev 62%[9] respondentů u nejnižší pouze 35%[10].). Zde je vidět že i přes stejnou příležitost obou skupin je každá zaujata jinými pořady, z nichž ty s větší informační hodnotou jsou spíše konzumovány socioekonomicky úspěšnějšími.[11]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. DENIS, McQuail. Žurnalistika a společnost. [s.l.]: Charles University in Prague, Karolinum Press 254 s. Dostupné online. ISBN 9788024630939. (česky) Google-Books-ID: k8M4DAAAQBAJ.
  2. 1929 - Munroe, R. a Gray, W.S. -  The Reading Interests and Habits of Adults https://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.179917/page/n87
  3. 1929 - Munroe, R. a Gray, W.S. -  The Reading Interests and Habits of Adults https://archive.org/details/in.ernet.dli.2015.179917/page/n87
  4. Žurnalistika v informační společnosti - digitalizace a internetizace žurnalistiky : proměny a perspektivy žurnalistiky v epoše digitálních médií aneb nová média teoreticky i prakticky. [s.l.]: Karolinum ISBN 9788024616841. OCLC 641494854 S. 44.
  5. Žurnalistika v informační společnosti - digitalizace a internetizace žurnalistiky : proměny a perspektivy žurnalistiky v epoše digitálních médií aneb nová média teoreticky i prakticky. Vyd. 1. vyd. V Praze: Karolinum 195 s. s. ISBN 9788024616841, ISBN 802461684X. OCLC 641494854 S. 64.
  6. Žurnalistika v informační společnosti - digitalizace a internetizace žurnalistiky : proměny a perspektivy žurnalistiky v epoše digitálních médií aneb nová média teoreticky i prakticky. Vyd. 1. vyd. V Praze: Karolinum 195 s. s. ISBN 9788024616841, ISBN 802461684X. OCLC 641494854 S. 64.
  7. https://vskp.vse.cz/23157_nova_media_aspolecnost
  8. 1940 - Lazarsferd - Radio and the Printed Page https://archive.org/details/radiotheprintedp00lazarich/page/14
  9. 1940 - Lazarsferd - Radio and the Printed Page https://archive.org/details/radiotheprintedp00lazarich/page/14
  10. 1940 - Lazarsferd - Radio and the Printed Page https://archive.org/details/radiotheprintedp00lazarich/page/14
  11. 1940 - Lazarsferd - Radio and the Printed Page https://archive.org/details/radiotheprintedp00lazarich/page/14