Věčná slečna Bledá

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Věčná slečna Bledá aneb Operní nejistota pro široké masy
Žánropera
SkladatelMarkéta Dvořáková, Ivo Medek
LibretistaJosef Škarka
Počet dějství1
Originální jazykčeština
Datum vzniku2020
Premiéra17. září 2021, Brno, Zemanova kavárna a cukrárna (Hausopera)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Věčná slečna Bledá, plným názvem Věčná slečna Bledá aneb Operní nejistota pro široké masy, je opera českých skladatelů Markéty Dvořákové a Ivo Medka. Napsána byla na libreto zpěváka a divadelníka Josefa Škarky pro komorní divadlo Hausopera. Poprvé byla uvedena 17. září 2021 v brněnské Zemanově kavárně a cukrárně.

Vznik, charakteristika a historie[editovat | editovat zdroj]

Komorní opera Věčná slečna Bledá je po MrTVÁ? a Alice in bed třetím společným operním projektem brněnských skladatelů Markéty Dvořákové a Ivo Medka. Zároveň je také třetím dílem projektu „site-specific“ oper komorního divadla Hausopera pod názvem Trilogie pro město; předcházely jí Poslední polo Marko Ivanoviće pro Lázně Rašínova (2018) a Hra o Malinu Lukáše Sommera pro Knihkupectví Michala Ženíška (2020).[1][2]

Libreto napsal šéf Hausopery, zpěvák Josef Škarka (který také ztvárnil jednu ze dvou hlavních rolí). Jde o zdánlivě banální setkání dvou postav v kavárně, nad kterým visí jakési tajemství; kritik Lukáš Pavlica napsal, že „[p]říběh […] začíná bezstarostně a půvabně, takřka čapkovská laskavost opery se však postupně mění v absurdní a zneklidňující „kafkovinu“ a je na divákovi, jak pochopí rozuzlení celého díla.“[1]

Markéta Dvořáková vznik opery a autorský záměr komentovala takto: „Práce na nové opeře mě oslovila znejistěním. […] Potácíme se mezi snem a skutečností, není zřejmé, kde je tady a kde je tam, a kdo je vlastně Bledá? Divák si odpovědi najde sám, musí ale zapojit fantazii a představivost, protože stejně důležité jako to, co je vidět na jevišti, je i ono skryté za ním. Baví mě vnitřní svět pana Bartoše a vedle něj mimózní Bledá, která prožívá svůj vlastní příběh. Nástrojovým obsazením jsme se s Ivo Medkem snažili co nejvíce přiblížit charakteru šlágrů 30. let, abychom se naladili na zachovalý interiér funkcionalistické Zemanovy cukrárny.“[2] Hudební stránka opery je na malé ploše barvitá, Pavlica o ní tvrdí, že „osciluje mezi fraškou, groteskou, šlágry a tradičnějším kompozičním jazykem“.[1] Obě hlavní postavy přecházejí z mluveného slova přes melodizovanou a rytmizovanou řeč („sprechgesang“) po tradiční zpěv, někdy společně a jindy samostatně.[1] Dva vypravěči – „ukecané puberťačky“[3] – situaci komentují; na to, že jsou tyto role napsány pro neprofesionální hlasy, jsou rytmicky a intonačně dosti náročné.[4] Velmi komorní hudební doprovod obsahuje řadu krátkých zvukových efektů doprovázejících scénické dění; recenzent pro HIS Voice Franciszek Humel ho popisuje „spojení tradičních harmonických postupů s nejrůznějšími výdobytky rozšířených technik hry na akustické nástroje včetně různých zvukových efektů, šustotů, výdechů, ševelení“.[4]

Opera byla napsána přímo pro uvedení v Zemanově kavárně a cukrárně v Brně, významném funkcionalistickém interiéru.[3]

Původní premiéra, plánovaná na 16. října 2020, byla zrušena z důvodu pandemie covidu-19 v Česku.[5] Nakonec byla poprvé uvedena na plánovaném místě dne 17. září 2021 (s reprízami 18. a 19. září); program pokračoval reprízou Sommerovy Hry o Malinu v Ženíškově knihkupectví.[1] Hausopera ji přivezla rovněž do Ostravy, kde se hrála 24. listopadu 2021 v Kavárně Národní dům (Divadlo Jiřího Myrona); dva dětské vypravěče přitom nahradil sbor komentátorek z Operního studia NDM. Další provedení bylo připraveno pro operní festival v Praze v únoru/březnu 2022.[6]

Osoby a první obsazení[editovat | editovat zdroj]

osoba hlasový obor premiéra (17. září 2021)[1]
Bledá soprán Aneta Podracká Bendová
Pan Bartoš bas Josef Škarka
Vypravěč 1 dětská role Lucie Matulová
Vypravěč 2 dětská role Matěj Pytluk
Dirigent: Michal Jančík
Režie: Jiří Nekvasil
Scéna: Tomáš Rusín
Kostýmy: Zuzana Rusínová

Děj opery[editovat | editovat zdroj]

Do kavárny – jejím jediným zákazníkem je momentálně muž pojídající obrovský dort – přichází pan Bartoš, obchodní cestující, na schůzku s majitelem ohledně nového projektu. Slečna za pultem, jakoby žijící ve vlastním světě, mu na jeho otázky odpovídá způsobem, z něhož není moudrý, ale nakonec ho ujistí, že majitel přijde. Pan Bartoš čeká a je netrpělivý; přemítá mimo jiné o rentabilnosti této kavárny. Ale gesta bledé slečny a její odpovědi na jeho otázky a komentáře jej znepokojují, protože se zdají naznačovat nebezpečí, o kterých neví. Pan Bartoš jí skládá komplimenty a snaží se s ní smluvit schůzku, ale slečna si jen povzdechne, že vůbec neposlouchá, co mu říká. Nakonec se pan Bartoš rozhodne dále nečekat a odejde; kdo ví, co ho venku čeká.

Instrumentace[editovat | editovat zdroj]

Flétna; bicí souprava; akordeon; violoncello.[1]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c d e f g PAVLICA, Lukáš. Opery ke kávě, věnečkům a knihám. Brno město hudby [online]. C.E.M.A. – Central European Music Agency, s. r. o., 2021-09-19 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. 
  2. a b Opera v kavárně a knihkupectví: Spolek Hausopera pokračuje v brněnské trilogii. Harmonie [online]. Muzikus s.r.o., 2020-09-10 [cit. 2022-03-01]. Roč. 28. Dostupné online. ISSN 1210-8081. 
  3. a b Spolek Hausopera pokračuje v Brně v Trilogii pro město. Od pátku do neděle. KlasikaPlus.cz [online]. KlasikaPlus.cz, 2021-09-15 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. ISSN 2571-4171. 
  4. a b HUMEL, Franciszek. Akční Bledá a sošná Chata. HIS Voice [online]. Hudební informační středisko, o.p.s., 2021-12-03 [cit. 2022-03-01]. Roč. 20. Dostupné online. ISSN 1213-2438. 
  5. Virtuální studovna – Inscenace – Věčná slečna Bledá, Hra o Malinu [online]. Praha: Institut umění – Divadelní ústav, rev. 2021 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online. 
  6. HRDINOVÁ, Radmila. Opera 2022 nabídne klasiku i neznámé nové tituly. Novinky.cz [online]. Borgis a.s., 2022-01-15 [cit. 2022-03-01]. Dostupné online.