Výluka (práce)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search

Výluka je zamezení výkonu práce zaměstnavatelem. Většinou představuje krajní prostředek při vyjednávání se zaměstnanci, neboť je provázena omezením nebo přerušením výplaty mezd. Opakem výluky je stávka.

Výluka v Česku[editovat | editovat zdroj]

Výluka je v Česku upravena zákonem o kolektivním vyjednávání.[1] Podle tohoto zákona nemůže být výluka vyhlášena v jiných případech než v těch, co souvisejí s uzavřením kolektivní smlouvy.[2] Výluku zahajuje zaměstnavatel, který o ní musí tři dny předem informovat odbory a zaměstnance, jichž se týká. Zaměstnanci při ní mají nárok na část průměrného výdělku.[2][3] V době přijímání zákona se proti možnosti výluky stavěly odbory.[4]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Zákon číslo 2/1991 Sb.
  2. a b Ustanovení § 27 zák. č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů.
  3. Ustanovení § 30 zák. č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů.
  4. Tisk č. 260: Vládní návrh zákona o kolektivním vyjednávání. Federální shromáždění České a Slovenské Federativní republiky 1990 - 1992: Sněmovní tisky [online]. 1990 [cit. 2010-02-23]. Dostupné online.