Výlety páně Broučkovy
| Výlety páně Broučkovy | |
|---|---|
 Plakát k provedení opery v Národním divadle v Praze | |
| Základní informace | |
| Žánr | komická opera |
| Skladatel | Leoš Janáček |
| Libretista | Leoš Janáček, spolupráce: Karel Mašek, a F. S. Procházka, |
| Počet dějství | 2 části |
| Originální jazyk | čeština |
| Literární předloha | Svatopluk Čech Pravý výlet pana Broučka do Měsíce |
| Datum vzniku | 1908–1917 |
| Premiéra | 23. duben 1920 Národní divadlo v Praze |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Výlety páně Broučkovy (německy Ausflüge des Herrn Brouček, anglicky The Excursions of Mr. Brouček, polsky Wyprawy Pana Broučka) je pátá opera Leoše Janáčka na náměty dvou povídek Svatopluka Čecha z roku 1888 Pravý výlet pana Broučka do Měsíce a Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století. Operu vytvořil v letech 1908–1917.[1] Premiéra proběhla dne 23. dubna 1920 v Národním divadle v Praze, představení řídil Otakar Ostrčil.
Námět a libreto
[editovat | editovat zdroj]Po dokončení čtvrté opery Osud Janáček obtížně hledal námět pro další operu. Mezi uvažované náměty patřila tato díla:
- Alois a Vilém Mrštíkové: Maryša
- Gabriela Preissová: Gazdina roba
- Gabriela Preissová: Jarní píseň
- Karel Dostál-Lutinov: Honza hrdina
- Quido Maria Vyskočil: Duše zvonů
- Ladislav Stroupežnický: Paní mincmistrová
- Lev Nikolajevič Tolstoj: Anna Karenina
Poslední dvě témata dokonce začal zpracovávat.[1] Nakonec se rozhodl pro povídku Svatopluka Čecha Pravý výlet pana Broučka do Měsíce, kterou později doplnil o druhou Čechovu povídku Nový epochální výlet pana Broučka, tentokráte do XV. století. Autorská práva pro zpracování tohoto Čechova tématu zajistil Janáčkovi Artuš Rektorys. Ten také doporučil jako libretistu Karla Maška.[1]
Libreto napsal Janáček s pomocí několika literátů. Původně oslovil i Viléma Mrštíka či S. K. Neumanna či Karla Šípka. U první části postupně na libretu spolupracovali Karel Mašek, František Gellner, Viktor Dyk a F. S. Procházka. Ke skutečnosti, že na libretu spolupracovalo postupně několik básníků, vedla Janáčkova přesná představa o výsledku práce a neshody se spolupracovníky. Největší část libreta první části nakonec napsal Janáček s Dykem, který libreto v druhé polovině roku 1916 sjednotil a doplnil chybějící části. Dyk byl ale v listopadu 1916 zatčen a uvězněn pro velezradu, takže tato spolupráce byla přerušena. Libreto druhé části opery napsal Janáček s F. S. Procházkou. Tato druhá část opery vznikla během krátké doby devíti měsíců.[1]
Uvedení
[editovat | editovat zdroj]O uvedení opery v Národním divadle v Praze se jednalo již od roku 1916. Premiéra nakonec proběhla dne 23. dubna 1920, představení řídil Otakar Ostrčil. Nastudování bylo přijato celkem vlídně. Atmosféra v divadle ale nebyla příznivá, takže se představení dočkalo jen devíti repríz.[2][3][4] Neúspěch je přičítán naivní režii Gustava Schmoranze a špatné výpravě Karla Štapfera.[5]
Následující uvedení proběhlo v Národním divadle v Brně, kdy byla provedena pouze první část, totiž Výlet pana Broučka do Měsíce, kterou navíc dirigent František Neumann asi o třetinu zkrátil. Scénu navrhl Josef Čapek.[6]
Další uvedení proběhlo v roce 1937 opět v Brně. Opera byla tentokrát upravena Milanem Sachsem a Vilémem Tauským. Tato úprava vyšla tiskem v roce 1959 v nakladatelství Universal Edition.[1]
Uvedení v zahraničí, především v Německu a Rakousku bylo podmíněno překladem libreta do němčiny. Toho se měl ujmout velký propagátor Janáčkova díla v německojazyčných zemích Max Brod. Ten ale jako přesvědčený pacifista odmítl provést překlad druhé části opery.[1]
Osoby a obsazení při premiéře
[editovat | editovat zdroj]| Role | Hlas | Premiéra, 23. duben 1920 |
|---|---|---|
| Brouček | tenor | Mirko Štork |
| Mazal, Blankytný, Petřík | tenor | Miloslav Jeník |
| Sakristán u sv. Víta, Lunobor, Domšík od Zvonu | bas/baryton | Vilém Zítek |
| Würfl, Čaroskvoucí, Konšel | bas | Jan Fifka, Václav Novák |
| Jiný hlas, Oblačný, Vacek Bradatý | baryton | Antonín Novotný |
| Virtuos, Harfoboj, Miroslav zlatník | tenor | Antonín Lebeda |
| Duhoslav, Vojta od Pávů, Hlas profesorův | tenor | Karel Hruška |
| Táborita | baryton/bas | Hynek Lažanský |
| Jiný táborita | baryton/bas | František (Otto) Mansfeld |
| Málinka, Etherea, Kunka | soprán | Markéta Letnianská, Ema Miřiovská |
| Hospodyně pana Broučka, Kedruta | alt | Věra Pivoňková |
| Číšníček, Zázračné dítě, Žák | soprán | Marie Crhová |
| Zjevení básníkovo | baryton | Bohumil Soběský |
Stručný obsah
[editovat | editovat zdroj]První díl
[editovat | editovat zdroj]Děje se na Pražském hradě a na Měsíci.
První dějství
[editovat | editovat zdroj]Vikárka.
Pan Matěj Brouček je malostranský měšťan a majitel domu. Rád navštěvuje hospodu ve Vikárce. Hostinský Würfel točí skvělé pivo. Ostatní hosté v hospodě ale panu Broučkovi nejsou moc po chuti. Jsou to umělci – básník, malíř a skladatel, kteří nemají praktické schopnosti a nájem platí nepravidelně. Oni se mi naopak vysmívají pro jeho maloměšťáctví. Dalším hostem je sakristián od svatého Víta. Jeho dcera Málinka je milá malíře Mazala. Aby svého milého pozlobila, flirtuje s panem Broučkem. Opilý pan Brouček ji ale považuje za svou hospodyni. Mazal se Broučkovi směje, že mluví, jako kdyby spadl z Měsíce. Pan Brouček si posteskne, že na Měsíci určitě nejsou starosti s neplatícími nájemníky, daněmi ani advokáty. Na Zámeckých schodech vyleze na zeď a Měsíc jej přitahuje k sobě.
Proměna
[editovat | editovat zdroj]Kraj na Měsíci
Pan Brouček se probírá na Měsíci a udiven si prohlíží okolní krajinu. Přichází básník Hvězdomír Blankytný a vítá verši neznámého hosta. Přicházejí i další měsíčňané a mluví podobně květnatou řečí. Pan Brouček se tomu posmívá, což u měsíčňanů vzbuduje údiv, ale kupodivu to zaujme měsíční krásku Ethereu, kterou si pan Brouček plete s Málinkou. Ta jej unáší za pomoci Pegasa do Chrámu všeuměn.
Druhé jednání
[editovat | editovat zdroj]V Chrámě všeuměn se umělci snaží vytvořit svá nejlepší díla podněcováni mecenášem Čaroskvoucím. Přilétá Etherea s Broučkem a žádá o ochranu pro sebe a svého miláčka, čemuž se Broušek vzpírá. Učenec Lunobor, otec Etherey, si dceru odvádí a umělci zahrnují Broučka svými díly. Ten ale pro poezii nemá nejmenší pochopení, nazývá je tatrmany, zmocňuje se Pegasa a odlétá zpět k Zemi. Omráčen dopadá před Vikárku a když se probere, vidí loučící se milence Málinku a Mazala.
Druhý díl
[editovat | editovat zdroj]Děje se na Pražském hradě a v Praze v roce 1420.
První dějství
[editovat | editovat zdroj]Vikárka.
Opilý pan Brouček cestou z Vikárky spadne do sklepa. Zde se mu zjeví básník Svatopluk Čech a pronáší řeč na oslavu slavné české minulosti.
Proměna
[editovat | editovat zdroj]Praha v roce 1420.
Pan Brouček se potácí pražskými ulicemi husitské doby a nadává na špatné dláždění a louže. Také se podivuje nad podivnými oděvy a řečí pražanů. Ti se jej zmocní a považují jej za Zikmundova špeha. Brouček se ale vymluví, že byl dlouho v Turecku a proto je podivně oblečen a mluví jinak. Ujímá se ho Domšík a uvádí jej do svého domu. Celá Praha se chystá na střetnutí se Zikmundovými vojsky.
Druhé jednání
[editovat | editovat zdroj]Pan Brouček se v Domšíkově domě převlékne do současného oblečení, aby nebyl nápadný. Spoléhá na to, že se dokáže včas vyhnout boji.
Proměna
[editovat | editovat zdroj]Pražané oslavují vítězství nad křižáky. Brouček je ale svědky usvědčen, že se choval zbaběle a žebronil před domnělými křižáky o milost. Nezachrání jej ani výmluva, že ve skutečnosti pochází z budoucnosti. Husité volají, že takové potomky určitě nechtělí. Brouček je odsouzen k smrti upálením v sudu. Brouček se již loučí se životem, když v tom se probudí v sudu na dvoře Vikárky, kde jej objeví hospodský Würfel. Když Brouček zjistí, že už mu nehrozí žádné nebezpečí, vychloubá se před hospodským svými údajnými hrdinskými skutky, "...ale neříkají to nikomu!"[7][5]
Vydání
[editovat | editovat zdroj]- 1919 – klavírní výtah, Universal Edition, Vídeň, klavítní výtah připravil Roman Veselý[8]
- 1959 – partitura, Universal Edition, Vídeň
- 2003 – klavírní výtah, partitura, kritická edice, ed. Jiří Zahrádka, Vídeň,
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b c d e f ZAHRÁDKA, Jiří. Výlety páně Broučkovy - kapitoly ke genezi a recepci Janáčkovy opery. Brno, 2012 [cit. 2018-08-03]. disertační. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy. Vedoucí práce Jiří Vysloužil. Dostupné online.
- ↑ Výlety páně Broučkovy v databázi Archivu Národního divadla
- ↑ a.š. Leoš Janáček: Výlety páně Broučkovy.. Národní listy. 25. 4. 1920, roč. 60, čís. 114, s. 4–5. Dostupné online.
- ↑ Z-k. Kulturní kronika: Výlety páně Broučkovy.. Lidové noviny. 24. 4. 1920, roč. 28, čís. 206, s. 9–10. Dostupné online.
- ↑ a b HOSTOMSKÁ, Anna; JANOTA, Dalibor. Výlety páně Broučkovy. In: HOSTOMSKÁ, Anna a kol. Opera – Průvodce operní tvorbou. Praha: NS Svoboda, 2018. ISBN 978-80-205-0637-5. S. 751–754.
- ↑ K. S. Výlet pana Broučka do Měsíce, opera od L. Janáčka. Moravská orlice. 18. 5. 1926, roč. 64, čís. 112, s. 3. Dostupné online. ISSN 1803-117X.
- ↑ TVRDEK, Alois. Antologie z oper : Obsahy zpěvoher a připojenými zprávami životopisnými o skladatelích. 2. vyd. Praha: nakladatelství Proudy, 1922. 283 s. Kapitola Výlety páně Broučkovy, s. 101–104.
- ↑ Autoritní záznam v katalogu NK ČR
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- TVRDEK, Alois. Antologie z oper : Obsahy zpěvoher a připojenými zprávami životopisnými o skladatelích. 2. vyd. Praha: nakladatelství Proudy, 1922. 283 s. Kapitola Výlety páně Broučkovy, s. 101–104.
- ŠÍP, Ladislav. Česká opera a její tvůrci. Praha: Supraphon, n. p., 1983. 400 s. Kapitola Leoš Janáček, s. 173–177.
- JANOTA, Dalibor; KUČERA, Jan P. Malá encyklopedie české opery. Praha, Litomyšl: Paseka, 1999. ISBN 80-7185-236-8. S. 293.
- ZAHRÁDKA, Jiří. Výlety páně Broučkovy - kapitoly ke genezi a recepci Janáčkovy opery. Brno, 2012 [cit. 2018-08-03]. disertační. Masarykova univerzita, Filozofická fakulta, Ústav hudební vědy. Vedoucí práce Jiří Vysloužil. Dostupné online.
- MAZALOVÁ, Šárka. Výlet pana Broučka do Měsíce. MUSICOLOGICA : internetový měsíčník Ústavu hudební vědy Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. 2015. Dostupné online. ISSN 1805-370X. Archivováno 3. 8. 2018 na Wayback Machine.
- HOSTOMSKÁ, Anna; JANOTA, Dalibor. Výlety páně Broučkovy. In: HOSTOMSKÁ, Anna a kol. Opera – Průvodce operní tvorbou. 11. vyd. Praha: NS Svoboda, 2018. ISBN 978-80-205-0637-5. S. 751–754.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Výlety páně Broučkovy na Wikimedia Commons - Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Výlety páně Broučkovy
- Výlety páně Broučkovy v databázi Archivu Národního divadla
- Výlety páně Broučkovy [online]. TIC BRNO, p. o. [cit. 2018-07-22]. Dostupné online. (česky, anglicky
- Petrucciho hudební knihovna: Výlety páně Broučkovy, klavírní výtah (Roman Veselý))
