Výhoda prvního tahu v šachu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Wilhelm Steinitz, který roku 1889 vyřkl názor, že partie při bezchybné hře obou hráčů dopadne remízou
Tento článek používá k popisu tahů šachovou notaci.

Výhoda prvního tahu je míra zvýhodnění bílého, tedy začínajícího hráče v šachu. Drtivá většina hráčů i teoretiků přiznává bílému jistou výhodu, což dokládají i statistiky. Úspěšnost bílých[1] se obvykle pohybuje mezi 53 až 56 procenty. V rapidu je statistická úspěšnost menší a stejně tak při partiích slabších hráčů.

Šachisté se taktéž dohadují, jak by skončila hra, kde by obě strany hrály bezchybně (volily by nejlepší možné tahy). Wilhelm Steinitz v roce 1889 vyjádřil názor, že by partie dopadla remízou.[2] Dva mistři světa José Raúl Capablanca a Bobby Fischer se báli takzvané remízové smrti (situace kdy světová špička bude natolik kvalitní, že všechny partie budou končit remízou), a proto vymysleli každý nové varianty šachu[3][4][5][6], přičemž ta Fischerova se částečně ujala. Nazývá se Fischerovy šachy či Chess960 a změna oproti běžnému šachu spočívá v náhodném nalosování počátečního postavení figur. Někteří autoři však tvrdí, že bílý při bezchybné hře zvítězí (Weaver Adams[7],Vsevolod Rauzer[8] propagující jako vítězný tah 1.e4 či Hans Berliner doporučující 1.d4). Někteří doufají v budoucí vyřešení sporu výpočetní technikou.

Vyskytují se však i názory, že výhoda bílého je spíše psychologická než faktická.[9] K tomuto přispívají i dobré výsledky některých hráčů (většinou takticky založených) při hře s černými, jako například Garriho Kasparova či Bobbyho Fischera.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Úspěšnost se počítá jako procento vyhraných partiích + procenta zremizovaných partiích děleno dvěma
  2. Wilhelm Steinitz. The Modern Chess Instructor. [s.l.]: Edition Olms AG, 1990. ISBN 3-283-00111-1. S. 31. 
  3. Saidy 1975, p. 24.
  4. Lasker, Ed.. The Adventure of Chess. [s.l.]: Dover Publications, 1959. ISBN 0-486-20510-X. S. pp. 38–39. 
  5. Speaking about Fischer... [online]. ChessBase.com, 2006-11-04 [cit. 2008-06-25]. Dostupné online. 
  6. Hans Böhm and Kees Jongkind. Bobby Fischer: The Wandering King. [s.l.]: Batsford, 2004. ISBN 0-7134-8935-9. S. p. 60. 
  7. Adams, W.. Simple Chess. [s.l.]: [s.n.], 1946. OCLC 8157445 
    Adams, W.. Absolute Chess. [s.l.]: [s.n.], 1959. OCLC 20876567 
    Adams, W. The Adams Gambit. Chess Life. March 1962, s. 56. 
  8. Adorján 2004, p. 69 (napsal Svěšnikov 12. května 1994).
  9. GM ADORJÁN, András. Black is OK!. [s.l.]: [s.n.]