Východoasijské počítání věku

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Oslava narozenin jednoročního dítěte, Jižní Korea, 2007

Počítání věku ve východní Asii je způsob určení stáří člověka pocházející z Číny, který se rozšířil i do okolních zemí – Koreje a Japonska. Při tomto způsobu určení věku se lidem od narození do konce roku udává stáří jeden rok a vždy na Nový rok (podle čínského lunárního kalendáře, to jest na čínský Nový rok v lednu–únoru) se věk zvyšuje o jedna.[1][2] Ve výsledku je takto spočítaný věk o jeden až dva roky vyšší než věk počítaný podle západního způsobu.

V Japonsku a Vietnamu se tento systém určování stáří využívá v náboženství nebo tradičních způsobech věštění, ale mizí z každodenního života obyvatel měst. Široce rozšířen zůstává v Koreji, kromě tamního právního systému.

Čína[editovat | editovat zdroj]

Pro léta života se používá slovo suej (čínsky pchin-jinem suì, znaky zjednodušené , tradiční ). V publikacích je často upřesněno, zda je věk udáván tradičním nebo moderním způsobem, pak se používá termín sü-suej (čínsky pchin-jinem xūsuì, znaky zjednodušené 虚岁, tradiční 虛歲) v prvém případě, resp. čou-suej (čínsky pchin-jinem zhōusuì, znaky zjednodušené 周岁, tradiční 周歲) nebo š’-suej (čínsky pchin-jinem shísuì, znaky zjednodušené 实岁, tradiční 實歲) v druhém.

Japonsko[editovat | editovat zdroj]

Japonci slovem sai (japonsky nebo japonsky) označují věk určený tradičním i moderním způsobem.

Tradiční systém počítání let, kazoedoši (数え年) byl roku 1902 zákonem prohlášen za zastaralý a nahrazen západním systémem (v japonštině man nenrei (満年齢).[3][4][5] Nicméně obyvatelstvo v nemalé míře zůstalo u tradičního systému určení stáří, proto byl v roce 1950 přijat ještě jeden zákon o výhradním používání západního způsobu.[6][7][8]

V 21. století se tradičního způsobu přidržují zpravidla starší lidé, jinak je jeho použití omezeno na tradičních obřady.

Korea[editovat | editovat zdroj]

Korejci vesměs počítají svůj věk v rocích sal (). Tedy Korejec je starý jeden sal v prvním kalendářním roce svého života a deset salů v desátém kalendářním roce.[9][10]

Korejci slaví výročí svých narozenin, i když roky života se připočítávají nikoliv o narozeninách, ale o Novém roce. Vzhledem k tomu, že jeden rok má Korejec od narození a druhý od nejbližšího nového roku, člověk, který se narodil před koncem roku – např. 29. den 12. měsíce (tradičního lunárního kalendáře) – měl o dva dny později (od 1. dne 1. měsíce) věk dvou sal, dvou let.

V Jižní Koreji se tradiční způsob určení stáří používá vedle západního/mezinárodního. Západní/mezinárodní způsob se nazývá man-nai (만나이), kde man () znamená „plný“[11] nebo „skutečný, faktický“, a nai (나이) je „věk“.[12][13] Gregoriánský kalendář a mezinárodní způsob počítání věku se v Jižní Koreji používá v úředním styku, v právních regulacích týkajících se věku apod.[13][14]

V Severní Koreji se mezinárodní způsob určení věku používá od 80. let 20. století.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku East Asian age reckoning na anglické Wikipedii.

  1. Shi Liwei. Why Chinese People Have a Nominal Age [online]. ChinaCulture.org, 30 April 2009 [cit. 2009-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  2. 98, 90 or 93? Expert sheds light on tycoon’s age. The Star [online]. 2007-10-25 [cit. 2009-02-26]. Dostupné online. Dostupné také na: [1]. 
  3. レファレンス事例詳細: 相-090002, Collaborative Reference Database. (Accessed 2009-11-11.) "なお、年齢が数えか満年齢かについては、現行法規である「年齢計算ニ関スル法律」が明治35年12月2日法律第50号として存在するが、その前に「明治六年第三十六号布告」で満年齢について規定された。 (translation: Regarding whether one counts age by ``kazoedoshi`` or the modern age system (満年齢), there exists the current "Legal age calculation" law in the form of Meiji 35 (1902), December 2, Act no. 50, but prior to that the use of the modern age system was set forth in the "Meiji 13 Proclamation No. 6".)"
  4. 年齢計算ニ関スル法律 Act on Calculation of Ages [online]. Ministry of Internal Affairs and Communications Japan, 1902 [cit. 2018-12-07]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-01-25. (Japanese) 
  5. Act on Calculation of Ages [online]. Ministry of Justice, Japan, 1902. Dostupné online. (anglicky) 
  6. Hirofumi Hirano, July Heisei 40, 年齢の計算に関する質問主意書 (Memorandum on questions about the calculation of age) Archivováno 28. 6. 2009 na Wayback Machine, Japan House of Representatives. (Retrieved 2009-11-11) "わが国では、「年齢のとなえ方に関する法律」に基づき、昭和二十五年以降数え年による年齢計算を止め、満年齢によって年齢を計算している。 (translation: In Japan, the age laws which were originally based on the calculation by East Asian age reckoning (数え年) were replaced in Showa 25 with the modern age system (満年齢) of age calculation.)"
  7. 年齢のとなえ方に関する法律Act on Designation of Ages [online]. Ministry of Internal Affairs and Communications Japan, 1950. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-01-25. (Japanese) 
  8. Act on Counting of Ages [online]. Ministry of Justice, Japan, 1949. Dostupné online. (anglicky) 
  9. SONG, Jae Jung, 2005. The Korean language: structure, use and context. [s.l.]: Routledge. ISBN 0-415-32802-0. S. 81–82. (anglicky) 
  10. In Korea, all children are older than their European peers. Pravda [online]. July 16, 2013 [cit. 2014-04-08]. Dostupné online. 
  11. Nate Korean Dictionary [cit. 2009-11-11]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2013-01-25. (Korean) 
  12. Park, Hyunjoo; PAN, YULING. Cognitive Interviewing with Asian Populations: Findings from Chinese and Korean Interviews [online]. Anaheim, CA: RTI International, 2007-05-19 [cit. 2009-11-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. a b Hilts and Kim, (2002), p. 228
  14. 성년 成年, full age. 100.nate.com. Nate / Britannica. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2011-06-10. (Korean)