Vítod obecný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Jak číst taxoboxVítod obecný
alternativní popis obrázku chybí
Vítod obecný (Polygala vulgaris)
Vědecká klasifikace
Říše rostliny (Plantae)
Podříše cévnaté rostliny (Tracheobionta)
Oddělení krytosemenné (Magnoliophyta)
Třída vyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řád bobotvaré (Fabales)
Čeleď vítodovité (Polygalaceae)
Rod vítod (Polygala)
L.. 1753
Binomické jméno
Polygala vulgaris
Linnaeus; 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vítod obecný (Polygala vulgaris) je drobná, vytrvalá bylina s modrými, růžovými nebo bílými květy. Je jedním z osmi druhů rodu vítod, které vyrůstají v České republice a je považován za původní druh. Morfologicky je dost proměnlivý, jeho variabilita se projevuje především ve velikosti a barvě květů i celkovém vzrůstu.

Roste téměř po celé Evropě a také v Malé Asii. V Česku se vyskytuje roztroušeně (v termofytiku) až hojně (v mezofytiku).[1][2][3]

Ekologie[editovat | editovat zdroj]

Tento hemikryptofyt se nejčastěji vyskytuje na oligotrofních loukách a nehnojených pastvinách, na mezích, vřesovištích i ve světlých borových lesích. Vyhovují mu osluněná i polostinná stanoviště s mírně vlhkou půdou. Rozkvétá od května do srpna.[1][4]

Popis[editovat | editovat zdroj]

Vytrvalá rostlina nejvýše 25 cm vysoká s četnými, poléhavými, vystoupavými až přímými lodyhami vyrůstajícími z rozvětveného oddenku. Tenké, tuhé, jednoduché nebo málo větvené lodyhy jsou lysé a na bázi někdy dřevnatí. Jsou poměrně hustě porostlé přisedlými, střídavými listy, které jsou někdy vespod nahloučené, ale netvoří přízemní růžici. Dolní listy jsou kratší, měří jen 5 až 15 mm a jsou obvejčité až elipsovité. Střední a horní listy jsou kopinaté, mají délku 15 až 35 mm a směrem vzhůru se zmenšují a přecházejí v blanité listeny, které brzy opadávají. Všechny listy jsou celokrajné, na koncích tupě špičaté, leskle zelené a lysé, v době květu je spodní část lodyhy již bezlistá.

Květenství, tvořeno deseti až čtyřiceti květy, bývá 5 až 12 cm dlouhé a tvoří konečný hrozen. Oboupohlavné, pětičetné květy na krátkých stopkách zpočátku směřují vzhůru, ale po odkvětu se sklápějí dolů. Bývají zbarveny obvykle modře, řidčeji bílé a ojediněle červeně.

Květ má pět vytrvalých kališních lístků, z nichž dva postranní jsou křídlatě rozšířené. Koruna je tvořená jen třemi lístky srostlými v trubku, dva její lístky zakrněly. Spodní korunní lístek je člunkovitě vydutý a má vpředu deseti až dvacetinásobně rozeklaný přívěsek, o který se hmyz hledající nektar otírá. Korunní lístky bývají zbarvené modře až modrofialově, zřídka jsou bílé, růžové nebo červenofialové, shodně jsou zbarveny i křídlaté lístky kališní.

Tyčinky v květu jsou dvojbratré, je jich osm a jsou rozděleny do dvou stejných svazečků a nitkami přirůstají ke korunní trubce. Semeník je svrchní a má jednu čnělku se lžícovitým zakončením. do něhož vypadává zralý pylprašníků. Blizna jazýčkovitého tvaru ronící nektar se nachází na čnělce pod tímto zvláštním zakončením. Často je blizna zúrodněna pylem z vlastního květu dříve, než opylující hmyz donese cizí pyl. Květ je uzpůsoben pro opylování velkým a silným hmyzem (čmeláci, včely). Ploidie druhu je 2n = 68.[1][2][4][5]

Rozmnožování[editovat | editovat zdroj]

Plodem je dvoupouzdrá, krátce stopkatá, asi 6 mm dlouhá srdčitá tobolka, která je u báze zúžena, na vrcholu vykrojená a je obalená vytrvalým kalichem. Obsahuje dvě podlouhlá, tmavá a hustě chlupatá semenamasíčkem, která mají dobu klíčivosti kratší než jeden rok.

Po nejbližším okolí se vítod obecný rozmnožuje rozrůstáním větvícího se oddenku, na větší vzdálenosti semena. Ta s oblibou rozšiřují mravenci, okusující z nich na živiny bohaté masíčko.[2][5][6]

Galerie[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c MRÁZEK, Tomáš. BOTANY.cz: Vítod obecný [online]. O. s. Přírodovědná společnost, BOTANY.cz, rev. 20.05.2009 [cit. 2016-10-11]. Dostupné online. (česky) 
  2. a b c FUTÁK, Ján; BERTOVÁ, Lydia. Flóra Slovenska III: Horčinka obyčajná [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1982 [cit. 2016-10-11]. S. 553-554. Dostupné online. (slovensky) 
  3. HASSLER, M. Catalogue of Life 2016: Polygala vulgaris [online]. Naturalis biodiverzity Center, Leiden, NL, rev. 2016 [cit. 2016-10-11]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. a b AtlasRostlin.cz: Vítod obecný [online]. Tiscali media, a.s., Praha [cit. 2016-10-11]. Dostupné online. (česky) 
  5. a b POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Vítod obecný [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, 1901 [cit. 2016-10-11]. S. 233-235. Dostupné online. (česky) 
  6. Finland Nature and Species: Polygala vulgaris [online]. Luonto Porti Nature Gate, Helsinki, FI [cit. 2016-10-11]. Dostupné online. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]