Válka o chorvatsko-uherskou korunu v roce 1490

Válka o chorvatsko-uherskou korunu v roce 1490 byl střet mezi příznivci nově zvoleného chorvatsko-uherského krále Vladislava II. Jagellonského na jedné straně a příznivci třetího možného kandidáta na chorvatsko-uherskou korunu arcivévody Maxmiliána I. Habsburského.

Úvodní okolnosti

Vladislav Jagellonský byl pro většinu maďarské šlechty vhodnějším kandidátem, neboť mu mohli stanovit řadu podmínek a omezení. Proto byl zvolen za krále. Většina slavonských pánů podporovala Jana Korvína, nemanželského syna krále Matyáše Korvína, zemřelého v roce 1490.

Mnoho chorvatských šlechticů Vladislava II. nepodporovalo, mezi nimi např. vévoda Vavřinec Ilocký, vranský převor Bartoloměj Berislavić z Trogiru, knížata Michal Babonić Blagajský, Jan Frankopan Cetinský a Mikuláš VI. Frankopan Tržacký a další šlechtici, např. Jakub a Mikuláš Sekelští, Ivan Hlapčić, Lovro Banić (maďarsky: Bánffy) a další.

V roce 1490 vypukla válka mezi nově zvoleným králem a arcivévodou Maxmiliánem I. Habsburským.

Ani bezprostřední hrozba osmanského vpádu nezabránila vnitřnímu rozdělení v zemi. Situace byla velmi vážná. Chorvatští vládci vedli už šedestá let války s Osmanskou říší. Také nově zvolený král Vladislav II. vedl v letech 1443-1444 velkou tureckou válku, ale agresivní a rostoucí mocnost na východě stála za zničením Byzance a porobou dalších zemí jihovýchodní Evropy a nyní ohrožovala Uhry.

Konec války

Válka skončila prešpurským mírem 7. listopadu 1491.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Rat za hrvatsko-ugarsku krunu 1490. na chorvatské Wikipedii.

Portály: Chorvatsko | Maďarsko | Válka a vojenství