Václav z Morzinu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search
Václav hrabě z Morzinu
Jan Petr Molitor: Portrét Václava hraběte Morzina, 1736, Krkonošské muzeum Vrchlabí
Narození 4. března 1676
Úmrtí 5. září 1737 (ve věku 61 let)
Místo odpočinku Vrchlabí
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav hrabě z Morzinu, německy Wenzel Graf von Morzin (4. března 16755. září 1737) byl mecenáš umění. Je pohřbený v rodové hrobce v kostele sv. Augustina augustiniánského kláštera ve Vrchlabí.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

Václav z Morzinu se narodil roku 1675 jako syn Jana Rudolfa hraběte z Morzinu a jeho manželky Evy Konstantiny, rozené Vratislavové z Mitrovic. Nejprve nastoupil vojenskou kariéru a pod Evženem Savojským bojoval proti Turkům. Po smrti svého staršího bratra ovšem převzal správu panství a začal bohatě podporovat stavební činnost na svých statcích. V Praze nechal například postavit Morzinský palácNerudově ulici na Malé Straně.

Umělecký mecenáš[editovat | editovat zdroj]

Titulní strana cyklu koncertů Antonia Vivaldiho "Il cimento dell'armonia e dell'inventione" obsahujících Čtvero ročních dob s věnováním Václavu hraběti z Morzinu

Hrabě byl velký vzdělanec, milovník a znalec umění a především mecenáš. Podporoval mnoho umělců své doby, mezi které patřili architekt Jan Blažej Santini-Aichel, sochař Ferdinand Maxmilián Brokoff, malíř Petr Molitor.

Zvláště významná byla jeho podpora hudebníků. Měl svoji kapelu, jak bylo v té době zvykem, ovšem pražská kapela hraběte Morzina byla výjimečná tím, že zaměstnával výhradně profesionální hudebníky. V jeho kapele působilo mnoho významných skladatelů té doby, např. Antonín Reichenauer,[1] František Jiránek nebo Johann Friedrich Fasch. Uměleckým vedoucím tohoto orchestru nebyl Joseph Haydn; ten totiž působil ve službách mladší větve Morzinů sídlících mj. v Dolní Lukavici.

Rovněž bylo zvykem ve vyšších kruzích té doby, aby kapela měla svého italského maestro di cappella, byť alespoň na dálku. Zřejmě nejslavnějším hudebníkem, kterého hrabě podporoval, byl právě maestro di capella Antonio Vivaldi, který hraběti věnoval své dílo "Il cimento dell'armonia e dell'inventione" op. 8, zahrnující Vivaldiho nejslavnější cyklus houslových koncertů, Čtvero ročních dob.[2]

Vzhledem k velmi nákladnému životnímu stylu, zejména kulturním počinům, však Václav z Morzinu svůj rod velmi zadlužil.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. K osobnosti hudebního skladatele Antonína Reichenauera blíže např. v předmluvě kritické edice Koncertu G dur, viz Antonín Reichenauer: Concerto in G per oboe, due violini, viola e basso, ed. Lukáš M. Vytlačil, Fontes Musicae Bohemiae 1, Togga, Praha 2016. 54 s. (náhled díla on-line)
  2. KAPSA, Václav. Hudebníci hraběte Morzina. Příspěvek k dějinám šlechtických kapel v Čechách v době baroka. S tematickými katalogy instrumentální tvorby Antonína Reichenauera, Christiana Gottlieba Postela a Františka Jiránka. Praha: Etnologický ústav AV ČR, 2010. Dostupné online.