Václav V. z Rybnika a Pštíny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Václav V.
kníže rybnický
Doba vlády 14521456 kníže Krnovsko-ratibořský-rybnický

14561473 kníže v Rybnik, Pszczyna a Żory

Úplné jméno Václav III. Rybnický
Tituly kníže krnovský, kníže ratibořský
Narození okolo 1422
Úmrtí 1478
Kladsko
Pohřben Kladsko, 1478
Nástupce zemřel bez potomků
Rod Opavští Přemyslovci
Dynastie Přemyslovci
Otec Mikuláš V. Krnovský
Matka Markéta Clemm z Elguth
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav V. z Rybnika a Pštíny, zvaný též Prostomyslný[1] či Pitomý (polsky Wacław III. Rybnicki, Wacław III. Prostaczek)[pozn. 1] (narozen okolo 1422, zemřel okolo 1478) byl kníže z rodu dynastie Přemyslovců, rodu Opavských Přemyslovců.

Život a vláda[editovat | editovat zdroj]

Václav III. byl synem Mikuláše V. Krnovského a jeho druhé manželky Markéty Clemm z Elguth (Markéta Klemm ze Lhoty). V době, kdy zemřel jeho otec byl ještě nezletilý. Za poručníky mu byli ustanoveni jeho matka Markéta a strýc Václav IV. Ratibořský. Poručnictví bylo ukončeno v roce 1456, tehdy mu jeho starší bratr Jan IV. vyčlenil část z knížectví, a to panství Rybnik, Pszczyna a Żory, jako hlavní statky.

Stejně jako ostatní Přemyslovci byl spojenec s Jiřím z Poděbrad, Vladislavem Jagellonským proti uherskému králi Matyáši Korvínovi. Kníže Václav III. za svou věrnost zaplatil tím, že přišel o veškerý majetek během výpravy Matyáše Korvína do Slezska v roce 1473. Zachránil se útěkem, ale dostal se do rukou Viktorína z Poděbrad, který jej uvěznil.

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Po roce 1473 byl zajat Viktorínem z Poděbrad, uvězněn v Kladsku, kde kníže zemřel asi po 5 létech věznění. Zcela v zapomnění. Kníže zemřel jako bezdětný šlechtic.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Poznámky[editovat | editovat zdroj]

  1. Na Wikipedia (PL) je tato osoba uvedena jako Wacław III Rybnicki, Wacław III Prostaczek a to podle autorů: B. Cimała, J. Delowicz, P. Porwoł, Żory. Zarys dziejów. Wypisy., Żory 1994, s. 39

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. B. Cimała, J. Delowicz, P. Porwoł, Żory. Zarys dziejów. Wypisy., Żory 1994, s.39

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]