Václav Libštejnský z Kolovrat

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Václav Libštejnský z Kolovrat
Václav hrabě Kolowrat-Liebsteinský s plány profesního domu při chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze
Václav hrabě Kolowrat-Liebsteinský s plány profesního domu při chrámu sv. Mikuláše na Malé Straně v Praze
Narození 14. března 1634
Praha
Úmrtí 6. října 1659 (ve věku 25 let) nebo 9. října 1659 (ve věku 25 let)
Řím
Rodiče Zdeněk Lev Libštejnský z Kolovrat (1588–1640)
Kateřina z Vrtby († po 1652)
Příbuzní strýc: Jan Libštejnský z Kolovrat (1550–1616)
strýc: Jaroslav Libštejnský z Kolovrat (1553–1617)
strýc: Jindřich Libštejnský z Kolovrat (1570–1646)
strýc: Heralt Václav Libštejnský z Kolovrat († 1630)
bratranec: Oldřich František Libštejnský z Kolovrat (1607–1650)
bratranec: Albrecht Libštejnský z Kolovrat (1583–1648)
děd: Albrecht VI. Libštejnský z Kolovrat († 1586)
babička: Alžběta Kavková z Říčan († 1585)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Václav hrabě Liebsteinský z Kolowrat (14. březen 16346. říjen 1659) byl příslušník liebsteinské větve rodu Kolowratů, jednoho z nejstarších českých šlechtických rodů. Byl nejvýznamnějším mecenášem rodu, příkladným kanovníkem Tovaryšstva Ježíšova a velkým vzdělancem. Do českých dějin se zapsal především svým finančním darem Tovaryšstvu Ježíšovu ve výši 178 500 zlatých na stavbu chrámu sv. Mikuláše a přilehlého profesního domu v Praze na Malé Straně.

Život a rodina[editovat | editovat zdroj]

Syn Zdeňka Lva hraběte Kolowrat-Liebsteinského (15881640), komořího arcivévody Leopolda V. Tyrolského, plukovníka a Heleny Berkové z Dubé a Lipé (zemřela 1632). Kmotrem se mu stal císařský generalissimus Albrecht z Valdštejna. Hned po narození jej otec zaslíbil Bohu a přál si, aby vstoupil do Tovaryšstva Ježíšova. Hrabě Václav se tak stal příkladem vysoké barokní zbožnosti, pro kterou bývá někdy nazýván českým sv. Aloisem Gonzagou

Studium a vzdělání[editovat | editovat zdroj]

Chrám sv. Mikuláše v Praze na Malé Straně

Vystudoval jezuitské gymnázium na Malé Straně a pod dojmem vyprávění o skutcích a mučednictví jezuitů ve světě zatoužil kázat evangelium nevěřícím v Asii nebo Americe a dosáhnout mučednické smrti. Rektor pražské koleje jej odmítl přijmout do řádu, protože byl z urozené hraběcí bohaté rodiny. Hrabě Václav proto požádal císaře Ferdinanda III., aby mu umožnil darovat celý majetek Tovaryšstvu Ježíšovu, díky čemuž by pak byl přijat do řádu. Tomu se stalo dne 22. října 1650, kdy jej přijali do noviciátu v Brně, kam ho přivedl slavný filozof a teolog Rodrigo de Arriaga (15921667). Zde dne 23. října 1652 složil první slib. V letech 16551657 navázal studiem filosofiiOlomouciPraze.

Václav byl velmi nadaný a zbožný, stal se příkladem extrémní barokní zbožnosti. Výborně hovořil česky, německy, italsky, latinsky a řecky, byl schopen číst bibli hebrejsky. Nechtěl používat jméno Kolowrat, aby mu snad nezajišťovalo privilegia, představení mu to ale nedovolili. Po studiích nechtěl působit v Čechách, neboť měl obavy, že bude muset přijmout čestnou funkci v zemské správě.

Mladý hrabě se v roce 1658 dostal na studia teologieŘímě, kde svým nadáním a horlivostí vzbuzoval velká očekávání, ale zemřel dříve, než stihl studium dokončit.

Mecenášství[editovat | editovat zdroj]

Erb Kolowratů na kostele sv. Mikuláše v Praze na Malé Straně

Ke dni 24. 9. 1654 se hrabě Václav Kolowrat-Liebsteinský zřekl majetku ve prospěch Tovaryšstva Ježíšova a rozhodl se žít v chudobě. Veškeré finance čítající 178 500 zlatých, z toho 50 000 zlatých byla cena panství Střela a Hoštice, které zdědil po svém bezdětném strýci Oldřichu Františkovi hraběti Kolowrat-Liebsteinském a 31 000 zlatých byl odhad ceny panství Sloup, Konojedy, Řepice a Starosedlský hrádek, určil na stavbu chrámu svatého Mikuláše a profesního domu v Praze na Malé Straně a na zřízení hrobky Kolowratů s novou cínovou rakví pro jeho zemřelého otce.

Na štítu kostela sv. Mikuláše na Malé Straně nalezneme znak údajného mecenáše stavby, Františka Karla hraběte Kolowrat-Liebsteinského. Znak skutečného mecenáše hraběte Václava hraběte na průčelí chybí. Byl natolik skromný, že si nepřál, aby bylo jeho jméno se stavbou spojováno, po dokončení stavby byl tedy použit na průčelí chrámu erb jeho strýce hraběte Františka Karla. Hrabě Václav svou fundaci ani nechtěl spatřit, nebudoval památník svému jménu, nýbrž jej nechával budovat Ad Maiorem Dei Gloriam, K větší slávě boží.

Smrt[editovat | editovat zdroj]

Zemřel na tyfus již 6. října 1659 ve věku 24 let, na začátku druhého ročníku studia. Pochován byl v chrámu sv. Ignáce v Římě, pod kaplí sv. Aloise Gonzagy. Jeho jméno se nachází v galerii slavných jezuitů české provenience v refektáři pražského Klementina.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]